Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Výzkum na katedře
Ve výzkumu spolupracujeme
Kontaktujte nás
-
Žádost o ustavení konsorcia DANUBIUS-ERIC byla předložena Evropské komisi
Dne 29. března 2024 Rumunsko, z pozice designované hostitelské země statutárního sídla budoucího DANUBIUS-ERIC (International Centre for Advanced Studies on River-Sea Systems), předložilo a adresovalo Evropské komisi tzv. step 2 aplikace o ustanovení DANUBIUS-ERIC. V návaznosti na předložení Evropská komise přezkoumá žádost a předložený návrh stanov. V časovém horizontu do 6 kalendářních měsíců pak je možné očekávat rozhodnutí o vzniku konsorcia DANUBIUS-ERIC. Konsorcium umožní svým členům koordinovat činnost dílčích národních komponent v rámci integrované mezinárodní organizace, evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS. ČR je, společně s Bulharskem, Irskem, Itálií, Moldavskem, Nizozemskem, Portugalskem, Rumunskem, Řeckem, Spojeným královstvím, Španělskem a Ukrajinou, jedním ze zakladatelských členů konsorcia. DANUBIUS-RI: Pohled do areálu budoucího centrálního HUBu v rumunském Murighiolu (Media Gallery – DANUBIUS-PP) Evropská výzkumná infrastruktura DANUBIUS Posláním DANUBIUS-ERIC je umožnit excelentní výzkum v rámci systému řeka-moře, nabídnout nejmodernější výzkumnou infrastrukturu a poskytnout integrované znalosti potřebné pro udržitelný vývoj a ochranu vodních ekosystémů. Formální podstatou evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS je koordinovaná síť vědeckých pracovišť, rozmístěných po Evropě. Řídící funkci bude naplňovat HUB umístěný v rumunském Murighiolu nedaleko delty Dunaje. Mezi další významné části výzkumné infrastruktury patří Technology Transfer Office, jehož funkčnost zajišťuje University College v irském Corku a datové centrum sídlící v Bukurešti. Funkci odborných středisek poskytujících zařízení a služby, ukládání dat a jejich zpřístupnění, přístup k experimentálním zařízením a zařízením pro měření bude naplňovat soubor uzlů. Např. analytický uzel, který bude funkční v rámci centrálního HUBu v Murighiolu, či observační uzel provozovaný Marine Laboratory (PML) v jihoanglickém Plymouthu. V neposlední řadě bude struktura DANUBIUS-ERIC tvořena tzv. Supersites. Pod tímto označením se rozumí lokality s významným vědeckým potenciálem, sloužící jako ohnisko pozorování, komplexního výzkumu a modelování systémů řeka-moře. Jedno ze Supersites, nesoucí název Hydrological Nexus of Central Europe, bude umístěno i na území České republiky. Cílem aktivit DANUBIUS-ERIC je dosáhnout zdravých říčních a mořských systémů a podpořit jejich udržitelné využívání, tak aby lidská společnost mohla do roku 2050 žít v rámci udržitelných ekologických limitů planety Země. DANUBIUS-RI: Ústí řeky Nestos v rámci řeckého Supersite Nestos (Media Gallery – DANUBIUS-PP) Česká účast v rámci DANUBIUS-ERIC Česká republika se stala jednou z prvních zemí, kde získal projekt evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS oficiální podporu. Českými partnery podílejícími se na vzniku a fungování budoucí evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS jsou velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, jejímž koordinátorem je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CENAKVA. Jak CzeCOS, tak CENAKVA nabízejí kapacity pro excelentní výzkum povodí evropských toků, využitelné v rámci českého Supersite Hydrological Nexus of Central Europe. Unikátní role českého Supersite je dána polohou České republiky jako pramenné oblasti několika významných evropských toků. Česká strana se tak v rámci DANUBIUS-ERIC bude podílet na aktivitách s cílem podpořit špičkový světový interdisciplinární výzkum a inovace v oblasti sladkovodního výzkumu.
-
Pracovní skupiny iniciativy EOSC znají své nové zástupce
Iniciativa EOSC CZ (European Open Science Cloud v České republice) má za sebou první volby vedoucích pracovních skupin. Dvanáct demokraticky zvolených lídrů získalo mandát k vedení pracovních skupin iniciativy směrem k inovacím a pokroku v oblasti správy výzkumných dat. Zvolení vedoucí pracovních skupin budou hrát klíčovou roli při definování strategie iniciativy a řešení konkrétních výzev spojených s Národní datovou infrastrukturou. Členové pracovních skupin vybírali vedoucí dvanácti pracovních skupin iniciativy EOSC CZ. Všichni předložili voličům své profesní medailonky, kde prezentovali své dosavadní pracovní zkušenosti, což umožnilo voličům se s kandidáty před volbou lépe seznámit. Vedoucí nejen vede skupinu, navrhuje také témata a směřuje danou komunitu. Má proto unikátní možnost ovlivnit směřování správy výzkumných dat v ČR. Proces voleb se uskutečnil online skrze elektronické hlasování. Každý volič měl možnost v termínu 18.–21. března odevzdat svůj hlas. Oprávněnými voliči byli všichni členové pracovní skupiny, kteří se řádně registrovali do konkrétní pracovní skupiny do 17. 3. 2024. Volební proces proběhl v souladu se Statutem a jednacím řádem iniciativy EOSC v České republice. Pro získání mandátu bylo nutné získat alespoň 25 % hlasů z celkového počtu všech odevzdaných. Podle Michaely Ručkové, jedné z hlavních organizátorek voleb, byly volby mimořádnou příležitostí k posunu inciativy a české vědy: “Prostřednictvím demokratického volebního procesu je zajištěno, že pracovní skupiny iniciativy EOSC CZ budou i nadále řízeny vysoce kvalifikovanými odborníky, kteří disponují nezbytnými znalostmi a podporou komunity. Tito lídři nejsou pouze klíčovými postavami na národní úrovni, nýbrž mohou aktivně formovat evropské standardy a postupy v oblasti správy výzkumných dat.” Noví vedoucí se chopí svých funkcí od 26. března 2024. Další volby se budou konat za dva roky, tedy na jaře roku 2026. Architektura národní datové infrastruktury David Antoš CESNET / e-INFRA CZ Metadata Petra Černohlávková Národní technická knihovna Základní služby Michal Růžička ÚVT Masarykova Univerzita / e-INFRA CZ Vzdělávání a lidské zdroje Radka Římanová Ústřední knihovna Univerzity Karlovy Bio/zdraví/potraviny Jiří Vondrášek Ústav organické chemie a biochemie AV ČR / ELIXIR – CZ Materiálové vědy a technologie Marek Cebecauer Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Data management pro umělou inteligenci a strojové učení Jan Martinovič IT4Innovations národní superpočítačové centrum VŠB – TUO Sociální vědy Jindřich Krejčí Sociologický ústav AV ČR Fyzikální vědy Jiří Chudoba Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) Humanitní vědy a umění Jan Hajič Univerzita Karlova / LINDAT / CLARIAH-CZ Enviromentální vědy Jana Klánová Masarykova univerzita / RECETOX Citlivá data Zdenka Dudová BBMRI.cz / Masarykův onkologický ústav O EOSC CZ: European Open Science Cloud (EOSC) je evropská iniciativa, která se zaměřuje na rozvoj infrastruktury podporující otevřenou vědu v oblasti správy výzkumných dat. V rámci této širší evropské snahy vznikl na národní úrovni projekt IPs EOSC-CZ. Ten zodpovídá za implementaci této iniciativy v České republice. Hlavním cílem iniciativy EOSC CZ je vytvořit národní verzi této evropské iniciativy a podporovat osvědčené postupy ve správě výzkumných dat napříč různými vědeckými komunitami. Hlavním záměrem iniciativy EOSC CZ je vytvoření Národní datové infrastruktury (NDI), což je budoucí platforma pro sdílení, správu a přístup k datům pro výzkumné účely. NDI má podporovat nejen vědecké aktivity, ale i multidisciplinární výzkum, zahrnující širokou škálu vědních oborů a disciplín. Zapojení do podpory iniciativy EOSC v České republice je otevřené každému prostřednictvím dvanácti pracovních skupin EOSC CZ. Tisková zpráva: EOSC-CZ
-
Nový program CERN i pro české startupy
Nový program CERN Venture Connect je zaměřený na podporu deep-tech startupů ve všech členských státech Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), včetně České republiky. Program napomůže startupům v rozvoji zpřístupněním vybraných technologií vyvinutých v CERN a propojením s partnerskými investory či inkubátory, které jim nabídnou další možnosti financování a expertní poradenství. V ČR spolupracuje CERN se třemi významnými hráči z domácího prostředí podpory startupů – Tensor Ventures, Startup Kitchen a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. (CERN Venture Connect, Image: CERN) Technologies vyvinuté v CERN mají využití v různých oblastech, jako je metrologie, interferometrie, telekomunikace, finančnictví, kvantové počítače či chytré sítě. Následně mohou být využity pro převratná řešení ve zdravotnictví, letectví a kosmonautice či environmentální sféře. Aktuálně jsou pod CERN Venture Connect Programem (CVC) k dispozici následující technologie od laserových a kryogeniky ke správě dat a přesné synchronizaci: * Structured Laser Beam * Ultralight Cold Plate – ochlazování prvků rozptylujících energii * Single Mode Laser * RUCIO – nástroj pro správu dat * White Rabbit – ultra-přesný synchronizační nástroj * Accurate chip – ASIC pro měření velmi slabých proudů České startupy, které spatřují potenciál pro využití technologií vyvinutých v CERN, se můžou do schématu hlásit průběžně. Vybraní uchazeči získají přístup k technologiím CERN a podpůrnému ekosystému CVC – sítě investorů rizikového kapitálu, inkubátorům, mentorům a poskytovatelům služeb. (DetektorTimepix3 vyvinutý v rámci kolaborace Medipix3, který je využívaný několika českými startupy), Image: CERN) V České republice je již několik příkladů komercionalizace technologií vyvinutých v CERN a přenosu znalostí z CERN. Firma Advacam využívá detektory Timepix/Medipix vyvinuté v CERN pro zobrazovací technologie využitelné v průmyslu či výzkumu. Radalytica, poskytovatel mobilní robotické 3D počítačové tomografie, využívá tutéž technologii a stejně tak InsightArt, který ji využívá pro inspekci a ověřování pravosti uměleckých děl. Ústav fyziky plazmatu AV ČR společně s CERN vyvinuli a společně vlastní licenci na generaci speciálních optických strukturovaných svazků (laseru), která je již využívána nizozemským startupem při vývoji technologií pro telekomunikační síť nové generace. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje, která je zaměřena na zajištění provozu největší světové laboratoře v oboru částicové a jaderné fyziky. ČR je členskou zemí CERN od roku 1993, resp. Československo od roku 1991. CERN v současnosti sdružuje 23 členských států. Příspěvek ČR do CERN činí ročně přibližně 14,5 mil. CHF (tj. cca 380 mil. Kč), přičemž jeho úhradu zajišťuje ze svého rozpočtu MŠMT, které je rovněž gestorem členství ČR v CERN.
-
Den vzácných onemocnění si připomíná také CZECRIN a centrum CREATIC
Koncem února se po celém světě oslavuje Den vzácných onemocnění, příležitost upozornit na nemoci, které se objevují jen zřídka, ale přesto vyžadují naši pozornost. V této souvislosti Lékařská fakulta Masarykovy univerzity pořádala seminář otevřený všem – veřejnosti, odborníkům i rodinám postižených. Jeho spoluorganizátorem bylo centrum excelence Lékařské fakulty MU CREATIC, které vyvíjí a vyrábí léčivé přípravky moderních terapií pro vzácná onemocnění. Dne 22. února se v prostorách brněnského univerzitního kampusu diskutovalo o tématech souvisejících s diagnostikou, výzkumem a vývojem léčiv pro moderní terapie. Program byl plný přednášek od renomovaných odborníků zaměřených na diagnostiku, léčbu a komplexní péči o pacienty s vzácnými onemocněními. Mezi klíčová témata patřily multidisciplinární přístupy v péči, inovativní diagnostické metody, specifika podpory pacientů a dědičné predispozice k nádorovým nemocem. Zvláštní pozornost pak připoutal workshop s názvem „Angažovanost pacientů v klinických studiích“, který připravilo centrum excelence Lékařské fakulty MU CREATIC a zakončilo tak úspěšně celý tento vzácný den. Doktorka Lenka Součková, zástupkyně VVI CZECRIN a evropská korespondentka sítě ECRIN, představila účastníkům využití informací z registrů klinických studií, a vysvětlila, jak může být přímá účast pacientů na designu a realizaci klinických studií přínosná pro obě strany – vědce i pacienty. „Tento přístup nejenže zvyšuje relevanci a efektivitu výzkumu, ale také podporuje transparentnost a důvěru mezi výzkumnou komunitou a pacientskými skupinami,“ dodává doktorka Součková. Den vzácných onemocnění nabízí každoročně výjimečnou příležitost pro všechny zúčastněné strany k setkání, sdílení zkušeností a nejnovějších poznatků v oblasti vzácných onemocnění. Je to klíčový moment pro posílení spolupráce mezi pacienty, zdravotnickými profesionály a vědeckou komunitou, a také pro zvýšení povědomí veřejnosti o těchto méně známých, ale závažných onemocněních.