Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Národní e-infrastruktura pro vědu a výzkum e-INFRA CZ plánuje zásadní navyšování svých parametrů. Páteřní síť CESNET bude upgradována na přenosové rychlosti 400 Gb/s, což představuje čtyřnásobek současné hodnoty. Zároveň bude rozšířena přístupová infrastruktura s 100 Gb/s porty, která je určená pro primární připojení organizací a pro nasazení speciálních zařízení či aplikací. e-INFRA CZ počítá také s kontinuální obnovou a rozšiřováním výpočetních kapacit, což zahrnuje výpočetní clustry, úložnou kapacitu anebo výpočetní grafické karty. Kromě toho bude průběžně navyšovat uživatelskou kapacitu svých datových úložišť, a to ze současných přibližně 32 PB až na předpokládaných 60 PB v roce 2023. Do budoucna se součástí e-INFRA CZ v rámci mezinárodní iniciativy EuroHPC stane i nejvýkonnější superpočítač v České republice a jeden z nejvýkonnějších v Evropě, který bude letos zprovozněn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. „Všechny tyto kroky ocení vědci a výzkumníci z řady oborů, kteří ke své práci a k zapojení do nejnáročnějších mezinárodních projektů potřebují odpovídající síťové a technologické zázemí,“ říká Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET. e-INFRA CZ tvoří tři infrastruktury: CESNET, CERIT-SC a IT4Innovations. Zahrnuje vysoce výkonnou národní komunikační infrastrukturu, národní gridovou a cloudovou infrastrukturu, nejmodernější superpočítačové systémy i velkokapacitní datová úložiště. Poskytuje komplexní kapacity a zdroje pro přenos, ukládání a zpracování vědeckých dat všem subjektům zabývajícím se výzkumem a vývojem bez ohledu na to, v jakém odvětví působí. Nabízí jim ucelené portfolio ICT služeb, bez nichž dnešní špičkový výzkum ani vývoj nemohou být realizovány. Nejpokročilejší e-infrastruktury nacházejí uplatnění například při vývoji nových léků, v personalizované medicíně, v materiálovém výzkumu i ve vývoji nanotechnologií, ve výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, ve vývoji nových zdrojů energie či inteligentních dopravních systémů i v implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0. Vedle podrobností o chystaném upgradu představila e-INFRA CZ i své nové logo a zároveň zprovoznila nový web, na němž bude zveřejňovat nejen informace o svých službách, ale také o náročných vědeckých či výzkumných projektech, na jejichž realizaci se podílí. Záměrem je vytvořit z webu www.e-infra.cz jednotnou informační platformu pro vědeckou a výzkumnou komunitu. Nyní je na webu k dispozici popis všech služeb e-INFRA CZ, které zahrnují sofistikované síťové služby, výpočty, datová úložiště, služby na poli kyberbezpečnosti, síťové identity anebo spolupráce uživatelů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tímto zveřejňuje oficiální formuláře pro přípravu průběžných zpráv o realizaci projektů velkých výzkumných infrastruktur za rok 2020: * LRI’s Progress Report (.docx); * LRI’s Host’s Affidavit (.docx); * Statement on Spending Recognised Costs (.xlsx); * Statement on Spending Personnel Costs (.xlsx). Oproti minulým letům se periodická zpráva o realizaci projektu velké výzkumné infrastruktury, včetně jejích příloh, dokládá již výlučně v anglickojazyčném znění. Formuláře průběžné zprávy (LRI’s Progress Report) a přílohy o čerpání osobních nákladů v rámci projektu (Statement on Spending Personnel Costs) se vyplňují jeden za velkou výzkumnou infrastrukturu jako za celek (tzn., nikoliv za jednotlivé účastníky projektu v roli příjemce a dalšího účastníka). Příloha o čerpání uznaných nákladů projektu (Statement on Spending Recognised Costs) se vyplňuje za velkou výzkumnou infrastrukturu jako za celek a dále za každého účastníka projektu zvlášť. I čestné prohlášení (Affidavit) je třeba vyplnit za každého účastníka projektu podpory velké výzkumné infrastruktury samostatně. Oprávněná osoba instituce (tzn., statutární zástupce nebo jím zplnomocněný zástupce) podepisují vždy formulář a jeho přílohy elektronickým podpisem ve formátu PDF (pokud nedisponují elektronickým podpisem, lze postup domluvit individuálně s MŠMT). Přílohy o čerpání osobních nákladů (Statement on Spending Personnel Costs) a uznaných nákladů projektu (Statement on Spending Recognised Costs) prosíme zaslat společně s podepsanou verzí PDF navíc i ve formátu Microsoft Excel (nepodepsané). Řádně vyplněnou, zkompletovanou a podepsanou dokumentaci průběžné zprávy o realizaci projektu velké výzkumné infrastruktury za rok 2020 je nezbytné předložit nejpozději do dne 31. ledna 2021 (lhůta pro předložení dokumentace je tímto oproti lhůtě uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory prodloužena) jejím odesláním do datové stránky MŠMT, jejíž ID je „vidaawt“. Případné dotazy zasílejte na adresu elektronické korespondence vedoucího oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT RNDr. Marka Vyšinky, Ph.D. marek.vysinka@msmt.cz. Kontakt RNDr. Marek Vyšinka, Ph.D. vedoucí oddělení pro výzkumné infrastruktury – 311 odbor výzkumu a vývoje – 31 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5 118 12 Praha 1 – Malá Strana E-mail: marek.vysinka@msmt.cz Tel.: +420 234 812 136 Web: http://www.msmt.cz/ Web: https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/
Dvoudenní zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) se konalo virtuálně ve dnech 8. a 9. prosince 2020. Fórum, složené z národních delegací, odborníků, zástupců Evropské komise a asociovaných zemí se shodlo, že výzkumné infrastruktury musí hrát klíčovou roli v budoucí podobě Evropského výzkumného prostoru. Účastníky ESFRI Fóra, které se mělo původně konat v Berlíně pod organizační záštitou německého předsednictví v Radě EU, přivítala spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum Anja Karliczek. „Svobodné myšlení, sdílení znalostí i odpovědnosti, atraktivita pro mladé vědce z celého světa je to, co dělá výzkumné infrastruktury tak důležité v Evropském výzkumném prostoru,“ uvedla ve svém projevu Anja Karliczek. Anja Karliczek „Výzkumné infrastruktury podporují konkurenceschopnost ve vědě a výzkumu, ale i evropského průmyslu, a významně přispívají k řešení socioekonomických výzev. Mají pozitivní vliv na kvalitu života evropských občanů,” navázal na německou ministryni předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Výzkumné infrastruktury v evropském kontextu Zástupkyně Evropské komise Anna Panagopoulou z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace představila konkrétní plánované kroky revitalizace Evropského výzkumného prostoru, které popisuje Sdělení Komise ze dne 30. září 2020. Anna Panagopoulou mimo jiné zdůraznila význam výzkumných infrastruktur podstatný pro naplnění vize Evropského výzkumného prostoru. Výzkumné infrastruktury a ESFRI považuje Sdělení Komise za jeden z největších úspěchů posledních 20 let. „Úsilí Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury vedla k rozvoji konceptů 55 evropských výzkumných infrastruktur napříč různými vědními obory, z nichž bylo již 37 realizováno a investice do nich dosáhly téměř 20 miliard EUR,” uvádí například Sdělení. Avšak Evropa v současnosti čelí závažným společenským, ekologickým a hospodářským výzvám, které dále prohlubuje koronavirová krize. Bílá kniha ESFRI nahrává akčním krokům Jako odpověď na probíhající společenské změny a obnovu Evropského výzkumného prostoru vydalo ESFRI již na jaře 2020 svůj zásadní strategický dokument, Bílou knihu ESFRI 2020 „Making Science Happen“. V ní ESFRI prezentuje význam výzkumných infrastruktur v ekosystému výzkumu a inovací a jejich podstatu v připravenosti evropských států na jakoukoliv možnou budoucí krizi. „Na základě Bílé knihy ESFRI vzniká akční plán pro implementaci klíčových sdělení a doporučení. Musíme se přesunout od slov k činům,“ zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák. Aktuálně ESFRI připravuje tzv. Stakeholder Forum, které propojí ESFRI se všemi zúčastněnými stranami se zájmem o politiku výzkumných infrastruktur a umožní diskutovat a vyměňovat si znalosti i osvědčené postupy. Na podzim 2020 vznikla neformální pracovní skupina, která shromažďuje zkušenosti výzkumných infrastruktur s klíčovými výkonnostními indikátory navrženými ve Zprávě skupiny pro přípravu metodiky monitorování evropských výzkumných infrastruktur. Další pracovní skupina připravuje podrobnou analýzu, který by měla pomoci zefektivnit interní organizaci ESFRI. Členka výkonného výboru ESFRI Gelsomina Pappalardo ve své prezentaci shrnula aktuální stav přípravy analýzy krajiny výzkumných infrastruktur, který bude zásadní součástí aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Cestovní mapa je strategický dokument, který zahrnuje projekty evropských výzkumných infrastruktur, které byly identifikovány jako prioritní pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Vydání Cestovní mapy se předpokládá na konci roku 2021 na konferenci v průběhu slovinského předsednictví v Radě EU. Připravila: Vladka Coufalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Foto: Archiv StR-ESFRI
Evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) představuje prostředí, které umožní ukládání dat ze všech vědních oborů. Počáteční myšlenka o tvorbě Evropského cloudu se datuje k r. 2015, kdy se objevil cíl vytvořit důvěryhodné, virtuální, jednotné prostředí pro ukládání, sdílení, zpracování a opětovné využití digitálních vědeckých dat v souladu FAIR principy. Předpokládá se, že tato iniciativa napomůže vyšší produktivitě výzkumu a lepší reprodukovatelnost vědeckých dat. Implementace EOSCu je plánována ve dvou fázích. V počáteční fázi vývoje se na jeho formování podílejí projekty podporované Evropskou komisí. V listopadu 2018 byla vytvořena prozatímní řídící struktura, která dohlíží na přípravu implementace EOSCu v prvních dvou letech. Řídící výbor EOSCu tvořený zástupci zemí EU poskytuje supervizi při implementaci. Výkonný výbor EOSCu tvořený zástupci z oblasti výzkumu a e-infrastruktur, poskytuje odborné poradenství v oblasti strategií, implementace, monitorování. Následně svá zjištění vydává v podobě zpráv o vývoji implementaci EOSCu. Pracovní skupiny jako oficiální součást řídící struktury zajišťují komunitní přístup k řešení aktuálních výzev v oblasti EOSCu. V rámci úkolů Výkonného výboru, pracovní skupina Landscape mapovala stávající infrastruktury s potenciálem se připojit k EOSCu. Výsledky mapování Pracovní skupina Landscape koordinována Janem Hrušákem shrnula výsledky své práce do dvou zpráv. „Landscape of EOSC-related infrastructures and initiatives“ dokumentuje prostředí infrastruktur, iniciativ a politik v rámci Evropy v návaznosti na rozvoj EOSCu. Dále popisuje související aktivity v jednotlivých členských a přidružených zemích, stávající politiky a investice. Zpráva využila vstupy získané od členských a přidružených zemí, dále projektů Horizon 2020, expertních příspěvků členů pracovní skupiny a Řídícího výboru EOSCu a další dostupné zdroje.V návaznosti byla publikována zpráva s názvem „Country sheets analysis”. Poskytuje analýzu současných dat týkající se o infrastruktur a souvisejících politik v návaznosti na jejich připravenost připojit se k EOSCu, a to jak národní, tak i institucionální úrovni. Proces implementace zaznamenává značný rozvoj, který se dá očekávat i v budoucnosti. Obě zprávy čerpaly ze šetření, kterého se účastnilo 47 členských států EU, přidružených a dalších zemí. Zprávy jsou dostupné v EC Bookstore. Od vize k realitě Prvotní fáze přípravy implementace EOSCu (2016-2020) bude následujícím roce vystřídána fází samotné implementace (2021–2027). Mandát řídící struktury (Řídícího a Výkonného výboru) vyprší koncem r. 2020. Řízení tak bude následně předáno nově vzniklému právnímu subjektu zastoupenému stakeholdery. Mezi mnoha dokumenty vytvořenými EOSC EB má Strategická agenda pro výzkum a inovace (SRIA) klíčovou roli. Definuje obecný rámec pro implementace EOSCu, a související strategické aktivity výzkumu, vývoje a inovací. Konečná verze Strategické agendy bude publikována v lednu 2021. Nová řídící struktura EOSCu bude založena na dohodě o evropském Partnerství pro EOSC v rámci programu Horizon Europe. Současná řídící struktura EOSCu ve spolupráci s Evropskou komisí pracuje na konsolidaci návrhu Partnerství, které vyžaduje existenci právnické osoby uzavírající s Komisí smluvní vztah.V červenci 2020 byla zřízena Asociace EOSCu, která bude jednotně zastupovat komunitu zúčastněných stran EOSCu. Právnická osoba byla založena v Belgii ve formě mezinárodního neziskového sdružení – AISBL (L‘association internationale sans but lucratif). Počáteční členové a pozorovatelé byli nominováni Řídícím a Výkonným výborem EOSCu a již byly do Asociace také přijati. První valné shromáždění Asociace se bude konat v prosinci 2020. Asociace by se měla i nadále rozrůstat a možnost stát se novým členem je tak stále otevřená. Na konci roku 2020 bude aktualizace a správa Strategické agendy předána Asociaci. Zdroje: eoscsecretariat.eu, ec.europa.eu