Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Bulharské Ministerstvo školství a vědy a Výkonná agentura pro Operační program “Science and Education for Smart Growth” zorganizovali v polovině prosince mezinárodní konferenci zaměřenou na synchronizaci národního a evropského úsilí v rámci následujícího programového období a v kontextu dlouhodobé udržitelnosti evropského výzkumu a inovačních infrastruktur. Na akci se sešli významní odborníci a celkově asi 200 účastníků. Konference se konala v Sofii, v Národním paláci kultury v termínu 10-11.12.2019. Program konference byl rozdělen do dvou hlavních pilířů. První pilíř byl zaměřen na panevropské výzkumné infrastruktury a Horizon Europe a druhý pilíř reflektoval především témata výzkumných infrastruktur v kontextu ESIF (European Structural and Investment Funds). 5 odborných panelů konference sloužilo jako diskuzní platforma pro evropskou komisi, tvůrce politik členských států EU a manažery předních evropských výzkumných infrastruktur. Sdíleli své zkušenosti a vize týkající se „smart and sustainable development“ místních, regionálních a evropských výzkumných infrastruktur a stejně tak synergií ESIF a Horizon Europe, které posilují rozvoj nové generace excelentních evropských vědců a manažerů výzkumných infrastruktur. Konference byla uvedena bulharskou zástupkyní ministra školství a vědy paní Karinou Angelievou, též představiteli evropské komise a v neposlední řadě inspirativní hlavní přednáškou profesora Michel Spiro, prezidenta mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku (IUPAP), který představil koncept a ideu projektu plánovaného na rok 2022 a to – “2022 International Year for Basic Science for Sustainable Development”. Témata 5 panelových diskuzí byla následující: * Towards a new ambition for European science to find sustainable solutions to growing global challenges. * Shared experience and next steps towards long-term sustainability of RIs (management, sustainability policies, funding, impact and collaboration). * Closing Innovation gap in Europe – Centers of Excellence and Centers of Competence as the answer towards increased capability and visibility (organization, sustainability policies, funding). * New programme period. Building synergies between ESIF and Horizon Europe. * Transnational access to RIs and common challenging in the ERA of Big data, open data and open Innovation. Strategické výzkumné infrastruktury budoucnosti byly jedním z hlavních témat diskutovaným v průběhu prvního a druhého panelu. Panelisté zmínili především velmi rozvinutou „landscape“ výzkumných infrastruktur v Evropě (také díky 15 letům práce ESFRI). Nicméně zaznělo, že: „research and science excellence“ nejsou jedinými důležitými kvalitami podstatnými pro udržitelné výzkumné infrastruktury (již existující), ale zároveň jde o významné posílení mezioborové spolupráce a klastrování. Jelikož národní vlády už dosahují limitů možností financování nových infrastruktur, je potřeba významně podporovat již existující infrastruktury, které jsou excelentní a pracují s nejnovějšími vědeckými a společensko-vědními výzvami. Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR byl přizván jako účastník panelu 4 a moderátor panelu 5 zaměřených především na nové programové období a nadnárodní přístup do výzkumných infrastruktur, dále výzev týkajících se „Big data“ v evropském výzkumném prostoru (ERA), otevřený dat a inovací. “Tento koncept sdílených a otevřených dat, FAIR dat a všeho, co je s tím spojeno, nás bude v budoucnosti víc a víc ovlivňovat. Data se stávají novou komoditou. Budou lidstvo ovlivňovat ve všech aspektech lidské činnosti, ve způsobu jakým děláme výzkum, ve způsobu jakým přemýšlíme o výsledcích výzkumu” poukázal Jan Hrušák na jednu z největších výzev současné vědy a vyzval účastníky konference v rámci posledního panelu k aktivní diskuzi se všemi zúčastněnými stranami. V rámci dvoudenní konference bulharského Ministerstva školství a vědy byla též prezentována aktualizace Cestovní mapy výzkumných infrastruktur a vývoj Center excelence, které byly otevřeny v roce 2018. V rámci tematické výstavy byly též prezentovány příklady úspěšných výzkumných infrastruktur v rámci národních cestovních map členských států EU. Všechny prezentace, fotografie a video z průběhu konference lze najít na webu: www.futuris2019.com Autor: Olga Bohuslavová, Ph.D., 20. 12. 2019
Na 8. února 2020 je naplánováno vypuštění sondy Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na které se významně podílejí mj. i čeští vědci a podniky. V ČR byly realizovány projekty za 180 mil. Kč, které byly financovány z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) do ESA. Sonda bude vypuštěna z Kennedyho vesmírného střediska v USA na raketě Atlas V. Účast ČR na Solar Orbiter je nejvýznamnější českou účastí na kosmickém projektu od 80. let 20. století. Animace mise Solar Orbiter; zdroj: http://www.esa.int „Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion.“, komentuje význam události náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavel Doleček. Účast na misi Solar Orbiter představuje jednu z nejnákladnějších účastí na kosmickém projektu vůbec kdy v historii ČR, resp. Československa. Významná je také v tom, na kolika různých přístrojích se výzkumné organizace z ČR podílí a kolik různých výzkumných organizací a podniků z ČR bylo v přípravě mise zapojeno. Účast na vývoji vědeckých přístrojů Významné bylo především zapojení ČR v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se celkem 5 projekty podílely na přípravě 4 vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových 10). Rozložení vědeckých přístrojů na sondě Solar Orbiter; zdroj: http://www.esa.int Týmy z Astronomického ústavu AV ČR se zapojily do vývoje spektrometru – teleskopu STIX pro zobrazení rentgenových zdrojů, který bude sloužit ke studiu fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších jevech v heliosféře, a koronografu Metis, určeného pro studium koróny a eruptivních procesů v koróně a ve slunečním větru. Týmy z Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se dvěma projekty účastnily přípravy přístroje RPW pro měření radiových a plazmových vln doprovázejících sluneční erupce a další dynamické jevy ve slunečním větru. Tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zapojil do vývoje přístroje SWA (analyzátor slunečního větru), který bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů budou mít čeští vědci přednostní přístup k získaným datům. Český napájecí zdroj přístroje STIX; zdroj: http://www.vesmirprolidstvo.cz Zakázky českých podniků Na vývoji a výrobě komponent pro vědecké přístroje se kromě uvedených výzkumných organizací ČR podílela i řada českých firem, např. zobrazovací zrcadla, klíčové optické elementy koronografu Metis, dodala turnovská laboratoř TOPTEC; napájecí zdroje a elektroniku přístrojů STIX a RPW zajišťovaly podniky BD Sensors-CSRC Space Division z Kroměříže a brněnská G.L. Electronic; pražská společnost esc Aerospace poté dodala letový řídící software na přístroj STIX; na termovakuovém testování se podílel Výzkumný a zkušební letecký ústav. Drobné mechanické díly na přístroj SWA dodala pražská firma VAKUUM PRAHA. Kromě vědeckých přístrojů se české firmy podílely rovněž na vývoji samotné sondy, např. mechanické komponenty do konstrukce sondy dodávala rožnovská firma Maxmechanik a STARTECH z Říčan u Brna; pražská Atos Convergence Creators dodala vybavení pro testování sondy. Solar Orbiter byl vybrán v roce 2011 jako první mise střední třídy Vědeckého programu ESA. Mise Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2020 výše 12,7 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA pak dosáhne téměř 60 mil. EUR. Solar Orbiter v laboratořích firmy IABG v Ottobrunnu u Mnichova před svým odesláním na Cape Canaveral; zdroj: http://www.esa.int
Příprava návrhů projektů bude podpořena projektem H2020 RICH-2 v rámci semináře s názvem: RICH-2 Proposal Workshop for RI Applicants. Seminář se bude konat v Praze, v prostorách TC AV ČR, a to ve středu 12. února 2020. Organizací tohoto semináře cílí projekt RICH-2 na zvýšení excelence kvality, a tudíž i vyšší úspěšnost návrhů projektů v tématech výzev INFRAIA-02-2020, INFRAIA-03-2020, INFRAINNOV-03-2020, INFRAINNOV-04-2020, INFRASUPP-02-2020, INFRAEOSC-03-2020 a INFRAEOSC-07-2020. Během semináře budou zkušení hodnotitelé, NCP a výzkumní pracovníci společně provádět hodnocení návrhů projektů na zkoušku. TC AV ČR hostuje tuto akci v Praze, zhruba měsíc před uzavřením výzev. Členové konsorcia RICH-2 jsou si vědomi nutnosti diskrétnosti a ochrany dat. Proto všichni účastníci v místě konání podepíší dohodu o mlčenlivosti ohledně informací, se kterými budou pracovat během semináře. Hodnotitelé budou před seminářem vyzváni k podpisu prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Přirozeně, také NCP budou jednat ve shodě se svými etickými standardy definovanými v dokumentu “Minimum standards and Guiding principles for setting up systems of National Contact Points (NCP systems) under Horizon 2020.” Budou respektovány požadavky GDPR. Kapacita semináře je 12 návrhů projektů. Návrhy budou hodnoceny na zkoušku ve třech oddělených místnostech. Výběr projektů k hodnocení bude probíhat následovně: prvních šest dle pořadí registrace, u druhých šesti budou prioritizovány návrhy projektů, ve kterých je partnerem tzv. Widening země. Registrace bude otevřena do 5. února 2020 na: http://www.rich2020.eu/node/75. V okamžiku registrace jsou koordinátoři projektů tímto vyzýváni k zaslání abstraktu projektu a složení konsorcia české NCP na adresu: witzanyova@tc.cz , na které můžete také vznést dotazy ohledně tohoto semináře.
Projekt RICH-2 sdružuje NCP členských států Evropské unie i přidružených států k programu H2020. Díky tomu dochází ke sdílení zkušeností mezi těmi, kteří jsou již v rámcových programech úspěšní a těmi, kteří se teprve úspěšnosti učí. Cílem RICH-2 společné mezinárodní služby kontroly návrhů projektů výzkumných infrastruktur NCP pro témata otevřených výzev INFRAEOSC-03-2020, INFRAEOSC-07-2020, INFRAIA-02-2020, INFRAIA-03-2020, INFRAINNOV-03-2020, INFRAINNOV-04-2020 a INFRASUPP-02-2020 je poskytnout soustavnou, dlouhodobou, expertní podporu pro ty, kteří budou podávat návrhy projektů do výše vyjmenovaných témat H2020. Služba odstartovala v prosinci 2019 a poběží do uzavření výzev. Využitím služby by se měla zvýšit kvalita, a tím i úspěšnost návrhů projektů. Partneři projektu RICH-2 jsou si vědomi nutnosti zachování diskrétnosti a ochrany informací, včetně údajů chráněných GDPR. NCP budou jednat v souladu s minimálními standardy a zásadami pro ustanovování systémů NCP v rámci programu Horizont 2020 (Minimum standards and Guiding principles for setting up systems of National Contact Points (NCP systems) under Horizon 2020). Tyto zásady zajišťují, aby pracovníci NCP neměli střet zájmů a zachovávali mlčenlivost ohledně projektů i návrhů projektů. Více na http://www.rich2020.eu/news/jps . V případě dotazů kontaktujte českou NCP pro výzkumné infrastruktury na adrese: witzanyova@tc.cz .