Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Jaká bude role Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a obecně výzkumných infrastruktur v nové vizi Evropského výzkumného prostoru? Jak se bude implementovat proces monitoringu výzkumných infrastruktur? A v jakých oblastech může ESFRI pomoci výzkumným infrastrukturám rozšířit jejich služby vědecké komunitě? To byly hlavní témata třídenního workshopu, který uspořádalo ESFRI na ostrově La Palma ve dnech 6. až 8. listopadu 2019. „Přispíváme k otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského i globálního významu, které tvoří ekosystém s vlivem v oblastech jako zdraví, energetika, klima i naplňování cílů udržitelného rozvoje.”, uvedl ve své úvodní řeči předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. Workshopu se zúčastnili představitelé evropských výzkumných infrastruktur, tvůrci národních politik výzkumu i zástupci Evropské komise. Individuální tematické sekce workshopu probíhaly formou debaty u 10 kulatých stolů, kterým předcházely odborné přednášky pozvaných řečníků. Sumarizace výstupů právě probíhá a vplyne do strategického pozičního dokumentu, který ESFRI připravuje. EOSC musí být hlavně užitečný U kulatých stolů se diskutovalo propojení výzkumných infrastruktur a ESFRI v European Open Science Cloud (EOSC). Jedním z pozvaných řečníků byl rovněž Luděk Matyska z Masarykovy univerzity, který v souvislosti s vývojem EOSC hovořil zejména o nutnosti nastavit správné a použitelné prostředí, které by mělo vzejít od jednotlivých výzkumníků. Zdůraznil také, že daty se nemyslí pouze data a databáze, ale veškeré digitální objekty, jejichž cílem je sdílení. Hodnocení nemá výzkumné infrastruktury prioritizovat Následovaly intenzivní debaty věnované krajině a hodnocení výzkumných infrastruktur, národním cestovním mapám nebo otevřenému přístupu. Slovinská delegátka v ESFRI Jana Kolar shrnula výsledky Pracovní skupiny ESFRI k monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur uvedených na Cestovní mapě ESFRI: „Na základě rozsáhlých konzultací s výzkumnými infrastrukturami jsme připravili seznam 21 klíčových výkonnostních indikátorů, nicméně víme, že ne všechny z nich jsou použitelné pro všechny výzkumné infrastruktury.“ Zároveň zdůraznila, že seznam klíčových výkonnostních indikátorů nebude použit k prioritizaci výzkumných infrastruktur. Observatoř na hoře Roque de los Muchachos Jednu z nejvíce fascinujících výzkumných infrastruktur, astronomickou observatoř na vrcholu hory Roque de los Muchachos, mohli účastníci navštívit hned první den workshopu. Observatoř položenou ve výšce 2500 metrů nad mořem tvoří více než 10 významných teleskopů a řídí ji Institutio de Astrofisica de Canarias (IAC) a i ČR tam má svá zařízení. Kanárské ostrovy jsou pro Evropany obecně pravděpodobně tím nejlepším místem pro pozorování hvězd. Místní obloha s minimem světelného znečištění je dokonce chráněna zákonem o astronomické kvalitě observatoří. Vědcům jsou teleskopy k dispozici na základě podmínek otevřeného přístupu. „Pokud se ale někdo chce jen podívat na hvězdy, může ho využití drahých teleskopů stát až 10 000 EUR za hodinu.”, uvedl ředitel IAC Rafael Rebolo Lopez během prohlídky jednoho z největších zrcadlových teleskopů na světě Gran Telescopio Canarias. Budoucnost ESFRI Návštěva observatoře spolu s klíčovými tématy workshopu se ukázaly jako skvělý způsob, jak propojit stakeholdery z různých oblastí. „Často mluvíme jazykem, o kterém si myslíme, že mu každý rozumí, ale nemusí to tak nutně být. Měli bychom ještě více pracovat na jasné komunikaci.”, zmínil Adam Tyson z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. „Během těchto tří dnů se zde vytvořil skutečný duch spolupráce a ESFRI získalo mnoho podnětů a nápadů pro svou budoucí strategickou orientaci v nově definovaném Evropském výzkumném prostoru po roce 2020.“, uzavřel workshop Jan Hrušák. Foto: StR-ESFRI
Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem ČR, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015 a 2019. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2019 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2016 až 2022 s výhledem do roku 2029. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014 a 2017, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2016. Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 48 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jejichž projekty jsou implementovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury). Všech těchto 48 velkých výzkumných infrastruktur, včetně 7 nových projektů, bylo schváleno vládou ČR k financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022, a to za využití výdajů státního rozpočtu ČR (provozní náklady) a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (investiční náklady). Nad rámec základní charakteristiky Cestovní mapa zasazuje jednotlivá zařízení i do krajiny velkých výzkumných infrastruktur a vytváří takto mapu nejmodernějších výzkumných infrastruktur, jež jsou v ČR a za účasti ČR v zahraničí provozovány a zpřístupňovány uživatelské komunitě na principech politiky otevřeného přístupu. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je příspěvkem ČR k celoevropské krajině špičkových výzkumných infrastruktur dosahujících světové úrovně. Jakožto členský stát řady Evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (ERIC) a mezinárodních organizací výzkumu a vývoje, sídlících jak v Evropě, i Americe, ČR sdílí politickou a finanční odpovědnost za implementaci konceptu Evropského výzkumného prostoru. Již od roku 2009 jsou „roadmapping“ a tvorba politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR přímo inspirovány příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ČR následuje ESFRI zejména, co se týká užívání metodiky mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur. Tímto způsobem ČR synchronizuje národní strategii velkých výzkumných infrastruktur ČR se společným celoevropským referenčním rámcem. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR – aktualizace 2019
Prof. Fabiola Gianotti byla ve středu dne 6. listopadu 2019 znovuzvolena generální ředitelkou Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) na období let 2021 až 2025. Dosavadní mandát vykonává ode dne 1. ledna 2016. Volba bude formalizována na zasedání Rady CERN v prosinci 2019. Prof. Gianotti je první ženou, která vykonává tuto významnou funkci. Další roky budou klíčové pro definování budoucího směřování CERN a realizaci významných projektů CERN, jako upgradu High-Luminosity LHC, implementace Evropské strategie částicové fyziky a výstavby nového komplexu pro popularizaci částicové fyziky „Science Gateway“. ČR ocenila dosavadní působení prof. Fabioly Gianotti ve funkci generální ředitelky CERN a její znovuzvolení rovněž podpořila. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje se sídlem ve švýcarské Ženevě, která provozuje největší světovou laboratoř v částicové fyzice. Česká a Slovenská Federativní Republika se stala členem CERN v roce 1992. ČR je členským státem CERN od svého vzniku v roce 1993. Prof. Fabiola Gianotti, generální ředitelka CERN
Dne 29. října 2019 ustavila Evropská komise nové konsorcium evropské výzkumné infrastruktury Euro-BioImaging ERIC (European Research Infrastructure for Imaging Technologies in Biological and Biomedical Sciences), přičemž ČR se stala jedním z jeho zakládajících členů. Projekt evropské výzkumné infrastruktury Euro-BioImaging sdružuje celkem 14 evropských států a mezinárodní organizaci EMBL (European Molecular Biology Laboratory) a jeho účelem je poskytovat vědeckým pracovníkům z oblasti biomedicínských oborů služby, které překlenují zobrazovací metody v biologii a medicíně a usnadňují provádění výzkumu na světové úrovni. Výzkumná infrastruktura Euro-BioImaging umožňuje přístup ke špičkovým zobrazovacím technologiím, poskytuje podporu při jejich využívání, pořádá expertní školení a zprostředkovává poradenství v otázkách správy zobrazených biologických a biomedicínských dat. Statutární sídlo Euro-BioImaging ERIC hostí finské Turku. Výzkumná infrastruktura Euro-BioImaging zároveň provozuje své výzkumné biologické centrum v německém Heidelbergu a medicínské centrum v Itálii. Euro-BioImaging se nachází v provozní fázi a nabízí služby široké evropské výzkumné komunitě, přičemž své portfolio průběžně i rozšiřuje. Českým partnerem Euro-BioImaging ERIC je velká výzkumná infrastruktura Czech-BioImaging (Národní infrastruktura pro biologické a medicínské zobrazování), hostující hned dva české národní uzly. Prvním z těchto pracovišť je Multimodální uzel pro pokročilou světelnou a elektronovou mikroskopii v Praze, koordinovaný Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.; druhým poté Multimodální uzel pro pokročilou světelnou mikroskopii a medicínské zobrazování v Brně, koordinovaný Masarykovou univerzitou. Velká výzkumná infrastruktura Czech-BioImaging je od svého vzniku financována ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je zahrnuta rovněž v nejnovější aktualizaci Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022 z roku 2019. Pro období let 2020 až 2022 ji byla přiznána finanční podpora ve výši cca 260 milionů Kč. Czech-BioImaging (Národní infrastruktura pro biologické a medicínské zobrazování)