Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Cadarache, 12. a 13. listopadu 2018 – Delegace ČR složená ze zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Centra výzkumu Řež s.r.o. navštívila stavbu materiálového výzkumného reaktoru JHR, který je budován ve francouzském Cadarache. V rámci návštěvy se uskutečnil mj. i workshop se zástupci francouzské CEA, hlavního koordinátora výstavby JHR. Prezentace o Horkých komorách JHR Program delegace ČR zahrnoval návštěvu stavby materiálového výzkumného reaktoru JHR, během níž byl představen dosavadní pokrok výstavby, jakož i časový harmonogram jejího dokončení. Při následné diskuzi se zástupci francouzské CEA (Le Commissariat à l’énergie atomique et aux énergies alternatives) byl zhodnocen aktuální stav realizace „in-kind“ dodávek ČR a plány na využití JHR českou výzkumnou a průmyslovou komunitou v období po uvedení JHR do provozu. JHR – Jules Horowitz Reactor – je materiálovým výzkumným reaktorem o výkonu 100 MW budovaným jakožto mezinárodní projekt výzkumné infrastruktury se zapojením Belgie, ČR, Finska, Francie, Indie, Izraele, Japonska, Španělska, Švédska, Velké Británie a Evropské komise. JHR umožní testovat materiály za podmínek odpovídajících podmínkám v energetických reaktorech, zrychlit modelovou degradaci materiálů a vyhodnocovat vlastnosti komponent na konci jejich životnosti. JHR bude sloužit k realizaci velmi širokého spektra ozařovacích experimentů zaměřených na studie jaderného paliva, nakládání s jaderným odpadem nebo medicínské aplikace. Zapojení ČR do výstavby JHR je zabezpečeno prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury JHR-CZ, jejímž koordinátorem je Centrum výzkumu Řež s.r.o. ČR. Podílí se na vybudování JHR dodávkou jedné z jeho technologických komponent – tzv. „horkých komor“. Díky této dodávce bude moci ČR během provozní fáze JHR disponovat přístupem k experimentální kapacitě JHR ve výši 3 %.
Na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava byla podepsána smlouva na modernizaci HPC systémů pro IT4Innovations národní superpočítačové centrum. Jedná se o rozšíření klastru Anselm a dodá jej společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Superpočítač bude mít nově teoretický výkon přesahující 800 teraflopů za sekundu, bude tedy více než 8krát výkonnější než jeho předchůdce, který byl spuštěn v roce 2013. Výpočetní kapacity systémů, které provozuje IT4Innovations, jsou v rámci grantových soutěží k dispozici celé vědecké komunitě České republiky. Termín dodání nového stroje je duben 2019. V náročném soutěžním dialogu, jehož vítězem se stala firma Atos, byl kladen důraz nejen na cenu, ale také na použití nejvyspělejších momentálně dostupných technologií. Čeští vědci tak získají přístup k nejmodernější generaci procesorů Intel a také k nejvýkonnějším GPU akcelerátorům od firmy NVIDIA. „Poptávka českých vědců po výpočetních zdrojích převyšuje naši momentální dostupnou kapacitu zhruba o 100 %. Tato modernizace navýší naše kapacity a pomůže nám tento problém řešit. Čeští vědci současně dostanou k dispozici stroj s nejmodernějšími technologiemi, což jim umožní si tyto technologie osvojit a držet tak krok se světem,“ vysvětlil Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations. V Ostravě počítají vědci z českých univerzit i prestižních vědeckých center. Výkon superpočítačů je využit z více než 50 % na vývoj nových materiálů a léků, zbylá kapacita připadá na biovědy, inženýrské úlohy, astrofyziku a celou řadu dalších vědních oborů. Navýšení kapacit IT4Innovations je podpořeno Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci projektu IT4Innovations národní superpočítačové centrum – Cesta k exascale, CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001791, realizovaného z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Technická specifikace * Výpočetní uzly * 189 standardních výpočetních uzlů; každý uzel je vybaven dvěma 18jádrovými procesory Intel a operační pamětí o velikosti 192 GB RAM, * 8 výpočetních uzlů s GPU akcelerátory; každý uzel je vybaven dvěma 12jádrovými procesory Intel, čtyřmi GPU akcelerátory NVIDIA V100 s grafickou pamětí o velikosti 16 GB a operační pamětí o velikosti 192 GB RAM, * tlustý uzel; tlustý uzel je vybaven čtyřmi 12jádrovými procesory Intel a operační pamětí o velikosti 6 TB RAM, * superpočítač je postaven na HPC architektuře BullSequana X, * chlazení standardních výpočetních uzlů používá technologii přímého chlazení komponent kapalným médiem, je použito nejefektivnější chlazení tzv. teplou vodou. * Výpočetní síť je postavena na nejmodernější technologii Infiniband HDR. * Datové úložiště pro výpočty SCRATCH o kapacitě 200 TB a propustnosti 28 GB/s využívající akceleraci technologií Burst Buffer. * Datové úložiště pro výpočty NVMe over Fabric o celkové kapacitě 22,4 TB dynamicky alokované výpočetním uzlům. * Softwarové řešení provozu a správy clusteru Bull Super Computer Suite, plánovač a manažer zdrojů PBS Pro. IT4Innovations národní superpočítačové centrum poskytuje českým i zahraničním výzkumným týmům z akademické sféry i průmyslu nejmodernější technologie a služby v oblasti vysoce výkonnostních výpočtů a datových analýz. V současné době provozuje IT4Innovations dva superpočítače – Anselma (instalován v létě 2013) a Salomon (instalován v létě 2015). IT4Innovations je také výzkumným centrem se silnými mezinárodními vazbami. Stěžejními tématy výzkumu IT4Innovations jsou zpracování a analýza rozsáhlých dat, strojové učení, vývoj paralelních škálovatelných algoritmů, řešení náročných inženýrských úloh a modelování pro nanotechnologie.
Ostrava, 6. listopadu 2018 – V prostorách Národního superpočítačového centra IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava proběhl letošní ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR. Účelem konference bylo uspořádat diskuzní platformu pro debatu ke stěžejním a aktuálním otázkám tvorby politiky a financování velkých výzkumných infrastruktur ČR. Na úvod Národního dne byl ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy představen záměr financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022 tak, jak byl projednán s Radou pro výzkum, vývoj a inovace a jak bude dále předložen vládě ČR ke schválení. Tento záměr předpokládá financování 48 velkých výzkumných infrastruktur ČR, a to za synergického, resp. komplementárního využití výdajů státního rozpočtu ČR a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Návrh reflektuje výstupy mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR, která proběhla v roce 2017 pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Následné části programu Národního dne byly věnovány novinkám z Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), zejména aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2018, ale i plánům ESFRI pro nejbližší nadcházející období. V rámci panelových bloků byla dále diskutována také role e-infrastruktur v rámci výzkumně-infrastrukturního prostředí a problematika hodnocení výzkumných infrastruktur, jak probíhá na úrovni ČR a na úrovni ESFRI. Součástí programu Národního dne byla také „poster session“, během níž proběhla prezentace velkých výzkumných infrastruktur zařazených na Cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022, a exkurze do prostor Národního superpočítačového centra IT4Innovations.
Dne 29. října 2018 byl ze strany participujících zemí finalizován rozpočet upgrade experimentu ATLAS na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Upgrade hlavních experimentů v CERN je součástí velkého upgrade urychlovače LHC, tzv. „High-Luminosity LHC“ (HL-LHC). Jeho cílem je zvýšení výkonu urychlovače LHC, díky čemuž bude možné na LHC studovat základní složky hmoty a energie, které je drží pohromadě, ve větším detailu, a to až desetinásobným zvýšením četnosti srážek oproti současnosti. Upgrade experimentu ATLAS bude zahájen v roce 2019, uvedení do provozu se plánuje na rok 2026. Česká strana se bude podílet na upgradu křemíkového dráhového detektoru ITk (Inner TracKer), testování a montáži polovodičových senzorů a detektorů pro stripový a pixelový subdetektor, ověřování detekčních vlastností, včetně radiačních testů, nebo vývoji softwaru. Dále se česká strana zapojí také do upgradu hadronového kalorimetru TileCal a systému pro sběr dat TDAQ. Na upgradu se budou podílet vědečtí pracovníci a technici Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci. Nové komponenty pak budou dodány ve spolupráci s českými firmami. Celkový rozpočet upgradu je stanoven na 269 mil. CHF (tj. cca 6,3 mld. Kč). ČR se bude na rozpočtu upgradu podílet více jak 2,2 %, tj. částkou přesahující 6,1 mil. CHF (tj. cca 145 mil. Kč). Česká účast na upgradu experimentu ATLAS je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury „Výzkumná infrastruktura pro experimenty v CERN“. CERN je mezinárodní organizací se sídlem v Ženevě, která provozuje největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na kterém jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, ATLAS, CMS, ALICE, LHCb, a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991.