Charakteristika Josefova

Když po sedmileté válce byla Hubertusburským mírem proměněna severní hranice Habsburského mocnářství, dal císař Josef II vybudovat nové pevnostní město na území tehdejší vesnice Ples. Pevnostní město – později přejmenované na Josefov – bylo vystavěno v 80. a 90. letech 18. století. Pevnost byla sice v několika případech uvedena do bojové pohotovosti, přesto nikdy ke svému původnímu účelu využita nebyla. Nejčastěji byla využívána jako tzv. “žalář národů”. Za napoleonských válek sloužila jako arest pro zajaté napoleonské vojáky, v roce 1849 zde byli vězněni italští a uherští revolucionáři a turečtí vojáci (1878-1879 a 1912). Mnohonárodnostní ráz podtrhla první světová válka: během ní vznikl v pevnosti a jejím okolí rozsáhlý zajatecký tábor pro italské, litevské, polské, rumunské, ruské a srbské zajatce (v roce 1914 bylo v Josefově a jeho okolí na 38 tis. zajatců). Pro zajatce byl Josefov určen ještě krátce po druhé světové válce.

V době bitvy u Hradce Králové v roce 1866 fungovala pevnost jako muniční a výstrojní sklad a jako nemocnice. V době protektorátu fungoval Josefov jako cvičiště pro vládní vojska a wermacht. Po sovětské okupaci v roce 1968 byla část josefovských objektů osídlena sovětskými vojsky, především byla obsazena pevnostní nemocnice, v okolí města byly vystavěny bytové domy pro zaměstnance nemocnice. Sovětská vojska opustila Josefov v roce 1991.

Josefov byl v roce 1948 přičleněn k městu Jaroměř a ztratil tak status samostatného města. Pevnostní ráz a původní podoba města byla navzdory rozsáhlým demoličním pracím na konci 19. století a v 1. pol. 20. století – a přes zásahy sovětské armády – relativně zachována. Nejvýrazněji se na podobu města podepsalo až opuštění stálé vojenské posádky v první polovině 90. let 20. století (v roce 1996 opustili Josefov poslední vojenské jednotky). Využití vojenské nemocnice a dalších opuštěných objektů se po odchodu sovětských a posléze i českých vojáků dodnes nepodařilo najít (vojenské objekty byly městu armádou předány v roce 2005). Velká část objektů je tedy v současné době prázdná a chátrá.

Josefov dnes

 Na současném stavu pevnostního města se podepisuje také skutečnost, že se jedná o vyloučenou lokalitu se špatnou pověstí. V roce 2014 byla pro Agenturu pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR vypracována rozsáhlá Analýza potenciálu a stávající situace v Josefově, která shrnuje charakteristiku současného Josefova následovně:

"Pevnostní město Josefov je unikátní historickou památkou s mimořádně silným a neopakovatelným „geniem loci – uzavřenost, architektura, jednota... rostlé v jedné době, symetrie, řád, vojenská pevnost“. Josefov na rozdíl od jiných sídel nerostl spontánně. Byl postaven během krátké doby a jako armádní objekt. Od počátku byl tedy koncipován jako státem dotovaný projekt. Jeho ekonomika byla založena zcela jinak, než tomu bylo v případě jiných měst. „Armáda dřív sypala peníze mezi drobné obchodníky. To město bylo založené na tom, že sem tekly peníze ze státního rozpočtu … Já si prostě nedovedu představit, že by to bylo soběstačné město.“ Svůj státně strategický význam jako armádní a posádkové město však Josefov už zcela ztratil a dnes je (ne sice docela obyčejnou, ale přesto) jen jednou městkou částí města Jaroměř. A tudíž i jen jednou z mnoha položek veřejné politiky a rozpočtu města. „Město má volné investiční prostředky v řádu deset až dvanáct milionů za rok. I kdybychom dali do Josefova půlku, tak za šest milionů se vyřeší leda havárie a ve čtvercákách se tak zamete“ (zastupitel města)."

 Analýza se také věnuje problematice soužití Romů s bílou většinou, které hodnotí jako komplikované:

"Životní styly obou skupin obyvatel jsou odlišné, stejně jako je do značné míry odlišná jejich sociální situace. A především je soužití zásadním způsobem ovlivněno emocemi a šířeným povědomím o Josefovu. Například počet místních Romů se v některých rozhovorech pohyboval až u čísla 1300, což je zhruba polovina obyvatel Josefova. Kvalifikovaný odhad z roku 2012 přitom hovoří o tom, že Romů „v Josefově žije pět až šest set ve zhruba 120 domácnostech, což představuje asi třetinu celkového počtu obyvatel historického jádra města“ (Snopek a Vomastková 2012: 19). Místní jsou také mnohdy přesvědčeni o tom, že Romů v Josefově rychle a podstatně přibývá. To vše přispívá k tomu, že Josefov má špatnou pověst, že „měl a má nálepku, že je tu tma i ve dne a lidi sem nechtějí.“ Od obyvatel Jaroměře si vysloužil hned několik přezdívek: Cikánov, Giuseppov, Černá Hora, Temná strana města. Opakovaně jsme slyšeli stížnosti na to, jak je nebezpečné v Josefově zaparkovat auto, či vyprávění o nočním poškrábání celé řady aut v ulici a ulámaných zpětných zrcátkách."

Závěrem hodnotí současnou situaci v pevnosti následovně:

"Splétá se v ní mnoho témat, z nichž každé má svoji vlastní dynamiku a vývoj: historie a status památkové ochrany, léta působení armád, jistá uzavřenost a oddělenost od zbytku města, nadrozměrné objekty, které ztratily původní využití a smysl, sestěhování sociálně slabších rodin z jiných městských částí Jaroměře, pověst ghetta, úbytek tradičních pracovních příležitostí... Přitom v posledních 25 letech pevnost přišla – zřejmě nejzásadnějším způsobem ve svojí historii – o smysl svojí existence, a nový smysl dosud nenašla. Zároveň není možné, aby byla běžnou městskou částí, protože nároky na rozpočet spojené s revitalizací – nebo i pouhým zakonzervováním současného stavu – mnohonásobně převyšují možnosti města Jaroměře jako celku.

Dnešní situaci v Josefově lze charakterizovat třemi zásadními rysy:

1.    Neexistuje žádná vize, široce sdílená pozitivní představa o tom, čím by se Josefov měl stát.
2.    Soužití Romů s bílou většinou je komplikované, podstatný vliv na něj mají emoce a negativní představy o Josefovu.
3.    Při přemýšlení o budoucnosti Josefova se někdy objevuje sklon k nerealistickému hledání nebo očekávání velkých, všespásných řešení."

Odkaz na analýzu zde: http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/dokumenty-pro-lokalitu-jaromer/analyza-stavajici-situace-a-potencialu-v-josefove-kroupaj-palecek-j-cviss-2014/download

Organizace působící v městské části Josefov

Josefov je souměstí s Jaroměří, což znamená, že Josefov úředně spadá pod radnici v Jaroměři. Část institucí tak má své hlavní sídlo mimo městskou část Josefov.

Městské kulturní středisko

• Příspěvková organizace města.
• Středisko se stará o budovy Městského divadla v Jaroměři (bývalá sokolovna, funguje jako stagiona, působí zde také ochotnický spolek Vrchlický)
• Sál důstojnické besedy v Josefově (tzv. PDA, velký kulturní sál v Josefově, pořádají se zde plesy, taneční atp.),
• Nová radnice v Josefově (především reprezentační prostory, pořádají se zde přednášky apod., je zde novorenezanční aula s kapacitou 60 míst, klubová místnost - 30 míst).
• Pevnost Josefov: spravuje turistický areál Bastion I a podzemí a další pevnostní objekty. Poskytuje průvodcovské a informační služby, zajištujeme provoz turistického areálu v rámci klasických prohlídek i speciálních programů, jeho propagaci včetně propagace celého pevnostního města, spolupracuje s dalšími organizacemi podílejícími se na cestovním ruchu, pořádají různé události a výstavy.

Umělecká kolonie Bastion IV

• Umělecká kolonie Bastion IV je spolkem přátel výtvarného umění i jiných uměleckých oborů, který se zároveň snaží působit výchovně v oblasti ochrany přírody a krajiny.
• Sídlí v jednom z josefovských bastionů. Místo konání letní školy.

Městská knihovna

• příspěvková organizace města. Fungují jako běžná knihovna, pořádají různé akce pro veřejnost (veřejná čtení apod.).
• Hlavní sídlo je nedaleko náměstí v Jaroměři.
• Mají pobočku v Josefově, otevřeno úterý až čtvrtek.

Městské muzeum

• příspěvková organizace města. Sídlí v proslulé budově bývalého obchodního domu A. Wenke a syn podle návrhu J. Gočára v Jaroměři. Pobočka
• Muzeum má pobočku s historickou expozicí v městské části Josefov.

Sokol Josefov

• provozuje malou sokolovnu uprostřed Josefova

Fotografický spolek

DDM Klíč Jaroměř – Josefov

• zabývá se výchovně vzdělávací a rekreační činností pro děti, mládež, jejich rodiče a další dospělé zájemce v jejich volném čase.

Muzeum Waldemara Matušky

• muzeum zasvěcené zpěváku Waldemaru Matuškovi. Funguje od roku 2012.

Středisko Milíčův dům

• Nestátní nezisková organizace Diakonie ČCE – středisko Milíčův dům plní své poslání prostřednictvím nízkoprahového zařízení pro děti a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dítětem/dětmi. Hlavní budovu mají v Jaroměři, ale několikrát týdně působí v Josefově, dělají streework, aktivity s dětmi z vyloučené lokality Josefov.
• Ve vyloučené lokalitě v Josefově působí dvě pracovnice sociálního odboru jaroměřské radnice. Ty dochází do rodin, doučují děti, starají se o sociální problémy rodin atp. Dříve tu působila také Agentura pro sociální začleňovaní.

Národní památkový ústav – ÚOP v Josefově

Klub přátel Josefova

• zapsaný spolek, který se věnuje organizaci kulturních akcí v pevnosti Josefov.

Spolek Ochránci památek pevnosti Josefov (OPPJ)

• má v dlouhodobém pronájmu objekt Ravelin č. 14, který udržuje a částečně opravuje. Součástí objektu Ravelin č. 14 je veřejnosti přístupné muzeum s přilehlým podzemním systémem. Během roku se na Ravelinu pořádají různé akce (dynamické ukázky střeleb, historickovojenské přehlídky, hudební produkce atd.) určené široké veřejnosti.

Integrační azylové středisko

• Integrační středisko slouží osobám, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana a které vstoupily do Státního integračního programu a požádaly o dočasné ubytování v IAS.

Kulturní a sportovní akce v Josefově

Brutal Assault

• Festival extrémního umění, převážně metalové hudby. Zřejmě největší událost v Josefově, v posledních letech je návštěvnost dosahující až 20 tis. lidí.

Špitál art

• Festival site specific. Performance, divadelní produkce, výstavy, exhibice a hudební produkce v bývalé nemocnici Josefov. Samotná budova bývalé nemocnice je velmi zajímavá, ale dlouhodobě uzavřená.

Filmování v Josefově

• Josefov díky svému charakteru láká množství filmařů. Každoročně se zde natáčí celá řada filmů, po nichž někdy zůstávají v ulicích scénografické prvky.

Gladiator race

• Závod s jedinečnou atmosférou pevnostního města Josefov a spoustou vodních překážek. Unikátní kombinace podzemních chodeb, pevnostních valů a opuštěných budov.

Další akce pořádá Pevnost Josefov, jde o Dny Josefova, pálení čarodějnic, rekonstrukce historických bitev apod. V předešlých letech se zde uskutečnilo také například mezinárodní setkání skautů nebo romů.