První jarní večírek KDS (on-line)

Svět naší katedry se podobně jako jiné světy za poslední rok zploštil a zmenšil. Přestali jsme se vídat na fakultě i chodit do divadel. Nepotkáváme se na ulicích, v knihovnách, archivech, kavárnách, hospodách ani při čekání na noční rozjezd. Scházíme se na monitoru, s druhými mluvíme přes mikrofon. Uzavřeli jsme se do svých domů, bytů a pokojíčků a udržujeme sociální odstup. Jsme zodpovědní, trpěliví a stateční. Ale někdy je nám smutno. Rádi bychom obrazovkou prolezli do zahrady, zahráli si kroket s královnou, poseděli u stolu s tou nejbizarnější společností. Ví se, že v hloubi zahrady je kašna, v kašně velryba a na ní stojí Hamlet…

Bodal Hamlet do stěny, bodal do přístěnku,
měl nůž pěkný kostěný a stříbrnou střenku.
Bodal Hamlet do stěny, bodal, bodal, bodal,
měl nůž pěkný kostěný, nemám, co bych dodal.

Téma není pevně stanoveno. Mezi zvedáním půllitrů a vinných sklenic může nečekaně zaznít báseň. Jaká? Jsou vítány básně překvapivého paradoxu, hrající si se slovy, nonsensové či s nápaditými pointami. (Výběr tématu reaguje na odchod filozofujícího básníka a básnícího filozofa Jana Vodňanského a v prodloužení je věnován všem českým hravým básníkům a textařům Emanuelu Fryntovi, Ivanu Vyskočilovi, Jiřímu Suchému, Zdeňku Svěrákovi, Pavlu Šrutovi, Petru Skoumalovi a mnoha dalším).

Dress code: bez respirátorů a roušek, ale klidně s maskou či v kostýmu

Vstup na tomto odkazu a na vlastní nebezpečí.