
Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Datum a čas: 10. dubna 2025, 9:00 – 14:00 Lokace: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Arne Nováka 1, Brno, místnost D51 (prezenčně) Jazyk: Angličtina Organizují fakulty: Filozofická fakulta, Fakulta sociálních studií, Ekonomicko-správní fakulta, Institut výpočetní techniky, Pedagogická fakulta, Právnická fakulta, CEITEC První ročník Core Facility Day Social Sciences & Humanities (CF Day SSH) představuje jedinečnou příležitost se seznámit s devíti různorodými výzkumnými infrastrukturami v oblasti společenských a humanitních věd, které Masarykova univerzita nabízí. V průběhu akce budou mít návštěvníci možnost zjistit, jaké vybavení a služby tyto infrastruktury nabízejí a jak je mohou využít pro své vlastní výzkumné projekty. Výzkumné infrastruktury zapojené do akce: MUEEL, HUME Lab, GGP, MAFIL, Digitalia MUNI Arts, Sensitive Cloud, MUNI Data Stewardship Wizard, FAIR Implementation Profile, SONA Systems. Externí účastníci jsou srdečně vítáni! V případě zájmu se prosím zaregistrujte se: https://forms.office.com/e/Tr5j4gzx7i?origin=lprLink
Masarykova univerzita v Brně hostila ve dnech 31. března až 2. dubna 2025 workshop s názvem „Future of ESFRI in a new ERA“, kde odborníci diskutovali o dalším směřování Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a jeho roli v měnícím se výzkumném prostředí. Workshop následně pokračoval pravidelným čtvrtletním zasedáním ESFRI Fóra. Další setkání se uskuteční v červnu 2025 v polském Krakově. Předseda ESFRI José Luis Martínez Peña představil v úvodu workshopu přehled hlavních činností ESFRI, které má aktuálně ve svém portfoliu 63 výzkumných infrastruktur ze všech vědních oblastí. Mezi hlavní činnosti ESFRI, zmiňované během workshopu nejčastěji, patří příprava tzv. Cestovní mapy výzkumných infrastruktur (ESFRI Roadmap), průběžná analýza výzkumného prostředí v Evropě (Landscape Analysis) a monitoring výzkumných infrastruktur v rámci ESFRI. Monitoring slouží jako nástroj pro sledování a hodnocení pokroku, kvality a udržitelnosti klíčových evropských výzkumných infrastruktur. Tyto aktivity jsou zásadní pro členské země i Evropskou komisi, protože poskytují důležité informace o tom, jak výzkumné infrastruktury zařazené do Cestovní mapy odpovídají nejvyšším standardům a podporují mezinárodní spolupráci. Na zmíněných aktivitách se shodlo celé ESFRI, které tvoří odborníci z členských států EU a asociovaných zemí. Novým členem ESFRI se nedávno stala i Kanada. I když jsou hlavní aktivity ESFRI nezpochybnitelné, předseda ESFRI zdůraznil, že ESFRI, založené v roce 2002 s cílem strategicky koordinovat politiku výzkumných infrastruktur v Evropě, musí svou roli revidovat a připravit se na nové výzvy. „Bylo by dobré, kdybychom posílili naši kapacitu poskytovat strategická doporučení Evropské komisi, Radě ministrů nebo, jak to již děláme, našim národním ministerstvům. Tohoto cíle bychom mohli dosáhnout tím, že uvolníme část kapacit, které nyní využíváme pro úspěšné aktivity, jako je příprava Cestovní mapy, Landscape Analysis, monitoring a další. Diskuze ukázaly, že určitá míra externalizace těchto procesů by nám pomohla uvolnit kapacity ESFRI, které by následně mohly být věnovány strategickým úvahám a poradenství,“ řekl Jan Hrušák, člen ESFRI Executive Boardu z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Diskutovalo se také rozšíření mandátu ESFRI. Mělo by se ESFRI zaměřit i na technologické infrastruktury, digitální výzkumné infrastruktury nebo otázky udržitelnosti? Zazněly i návrhy na posílení spolupráce s Evropskou komisí a dalšími organizacemi, jako jsou ERIC a EIRO Fórum. Workshop nevedl k definitivním závěrům, ale nastartoval nový proces směřování ESFRI. Na základě proběhlých debat bude připraven souhrnný report, který poslouží jako podklad pro budoucí kroky a strategická rozhodnutí. Pravidelné zasedání ESFRI Fóra, které následovalo po workshopu, se věnovalo dalším aktuálním otázkám výzkumných infrastruktur v Evropě. Příští setkání ESFRI proběhne v červnu 2025 v Krakově, kde se zároveň uskuteční i třetí Stakeholder Forum na téma udržitelnosti ekosystému výzkumných infrastruktur. foto (kredit: StR-ESFRI) Autorka příspěvku: Vladimíra Coufalová
MŠMT vyhlašuje výzvu pro zájemce o placenou stáž u mezinárodní astronomické organizace ESO (European Southern Observatory/Evropská jižní observatoř – www.eso.org): VÝZVA K PODÁVÁNÍ PŘIHLÁŠEK NA ZAHRANIČNÍ STÁŽ V ESO 2025–2026, MŠMT ČR (pdf) Jedná se o pobyt v délce 12 měsíců na pracovišti ESO v Garchingu u Mnichova nebo v Chile. Stáž je určena studentům magisterských i doktorandských oborů i vědcům a inženýrům, kteří již studia ukončili, působí v oborech ve výzvě specifikovaných a jsou do 32 let věku. Účastník stáže získává stipendium na úhradu pobytových nákladů. Přihlášky je třeba zasílat do 30. dubna 2025. Podrobnosti ke stážím i k výběrovému řízení jsou uvedeny v připojeném dokumentu. Dotazy ke stážím lze zasílat na emailovou adresu jan.burianek@msmt.cz
Dne 7. března 2025 se na půdě Univerzity Karlovy uskutečnila za účasti vrchní ředitelky sekce vysokého školství, vědy a výzkumu prof. PaedDr. Radky Wildové, CSc., tisková konference k zahájení projektu OpenEuroLLM zaměřeného na tvorbu otevřených velkých jazykových modelů Pic1_vrchní ředitelka sekce prof. Wildová na TK k OpenEuroLLM Projekt OpenEuroLLM sdružuje dvacet předních evropských výzkumných institucí, firem a center pro vysoce výkonné výpočty a je veden prof. RNDr. Janem Hajičem, Dr., z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jeho účelem je vytvořit otevřený velký jazykový model včetně plně přístupných dat, zahrnující více jak 32 jazyků z evropských a asociovaných zemí a ze států, s nimiž má Evropa obchodní styky, a to tak, aby splňoval evropské regulace. Jazykový model najde využití jak v dalším výzkumu, tak zejména v komerční sféře či státních správách evropských zemí. „Evropské firmy potřebují otevřený přístup k vysoce kvalitním technologiím v oblasti umělé inteligence, aby byly schopny konkurovat na globálním trhu. Projekt OpenEuroLLM a využití otevřených jazykových modelů firmám pomůže zvýšit jejich celosvětovou konkurenceschopností a zároveň přispěje k digitální suverenitě Evropy. Veřejným institucím otevřený jazykový model umožní účinně poskytovat veřejné služby. Vysokovýkonné vícejazyčné modely přitom zachovají jazykovou i kulturní rozmanitost,“ podtrhl u příležitosti zahajovací schůzky projektu jeho hlavní koordinátor prof. RNDr. Jan Hajič, Dr. Pic2_OpenEuroLLM logo ČR má díky dlouhodobé podpoře výzkumu jazykových nástrojů vhodnou výchozí pozici k postavení lídra v této oblasti. Prostřednictvím účelové podpory MŠMT je financována velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ zajišťující rozvoj digitálních nástrojů pro práci s jazykem a rozvoj digitálních jazykových sbírek pro výzkumníky. Ta je jak českým uzlem panevropské společenskovědní výzkumné infrastruktury CLARIN ERIC (Common Language Resources and Technology Infrastructure – European Research Infrastructure), tak uzlem pro evropské konsorcium digitální infrastruktury ALT-EDIC (Alliance for Language Technologies), do něhož ČR v květnu 2024 vstoupila. Právě spolupráce s ALT-EDIC vede k účasti ČR na několika projektech z program Digitální Evropa, do nichž OpenEuroLLM patří. „Za MŠMT chci pogratulovat Univerzitě Karlově k nebývalému úspěchu. Nestává se často, že by česká instituce koordinovala takto rozsáhlý mezinárodní projekt. MŠMT dlouhodobě podporuje výzkum v oblasti vyspělých technologií a je připraveno poskytnout národní podíl kofinancování projektu,“ uvedla vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. Dodala také, že obdobné projekty, které uspějí v mezinárodní soutěži nejen dokazují kvalitu české vědy, ale také přinášejí více prostředků do českého vědeckého prostředí díky zdrojům Evropské Unie.