Brigitte Marschall: Překračování estetických hranic: Umělecké kolonie, komuny a umělecké kolektivy

13. listopadu 2024
17:00
Učebná G01, Katedra divadelní studií (Gorkého 7 Brno)

Druhá přednáška podzimního cyklu Horizonty teatrologie se uskuteční 13. listopadu od 17.00 v učebně G01 a online.

All Together Now

Na 59. výstavě umění Benátského bienále 2022, která byla v mnoha ohledech kontroverzní, stanuly v centru pozornosti sociální aspekty a umělecké kolektivy. V rámci vystavených projektů byl za uměleckou formu prohlášen politický a sociální aktivismus, což je koncept, který v umění občas žije vlastním životem odtrženým od estetických kritérií. Je stále obtížnější diferencovat a rozlišovat pojem kolektiv v politice, ekonomice, vědě a sociální práci od umění. Na přelomu 19. a 20. století se ti, kteří hledali smysl života, začali stěhovat ze stále se rozrůstajících metropolí na venkov, aby tam pracovali a žili alternativním a tvůrčím způsobem. V duchu středověké tradice cechů a myšlenky sdílených dílen se v živé a tvůrčí komunitě spojovalo náboženství, umění a vědecké poznání. Závazek ke společným estetickým a formálním přístupům (manifestům) a společným sociálním a politickým zájmům vedl ke vzniku uměleckých kolonií a k zakládání a utváření modelů života v komunitě. Po části věnované úvodu do tématu bude na dvou vybraných příkladech, umělecké kolonii Ascona/Monte Verità a Mühlově komuně v Zurndorfu, ilustrováno, jak takový život vypadá v praxi. Dialogu dominují otázky podřízenosti a současného sebepotvrzení. Sebepojetí jako skupiny a chápání vztahu „já vs. my“ dominují otázkám, které si v současnosti kolektivy kladou. Autorství, rozhodování v týmu, hierarchie, to, jak se subjektivita stává intersubjektivitou, a zda může dichotomie individuálního a kolektivního vést rovněž k odcizení, jsou klíčovými body diskuse.

Přednáška bude pronesena v němčině s konsekutivním tlumočením do češtiny.

Brigitte Marschall je rakouská teatroložka. Vystudovala teatrologii, germanistiku a medicínu na vídeňské univerzitě, kde působí jako profesorka na Institutu divadla, filmu a mediálních studií.

Soziale Aspekte, Künstler*innenkollektive standen bei der in vielen Punkten umstrittenen 59. Kunstausstellung, La Biennale di Venezia 2022 im Mittelpunkt. In den gezeigten Projekten wurde politischer und sozialer Aktivismus zur Kunstform erklärt, ein Konzept, das in der Kunst mittlerweile mitunter ein von ästhetischen Kriterien abgehobenes Eigenleben führt. Immer schwieriger wird es den Begriff Kollektiv in Politik, Wirtschaft, Wissenschaft und Sozialarbeit von den Künsten zu differenzieren und zu unterscheiden. Seit der Jahrhundertwende des 20. Jahrhunderts zogen Sinnsucher aus den Metropolen mit Siedlungsprojekten auf das Land, um dort alternativ kreativ zu arbeiten und zu leben. Im Gedanken an die mittelalterliche Tradition der Bauhütten und Werkstättenideen wurden in einer Lebens- und Schaffensgemeinschaft, Religion, Kunst und wissenschaftliche Erkenntnisse mit einander verbunden. Das Bekenntnis zu gemeinsamen ästhetischen und formalen Ansätzen (Manifesten) bis zu gemeinschaftlichen sozialen und politischen Belangen, führte zu Künster*innenkolonien und zur Gründung und Gestaltung von Lebensmodellen in Kommunen. Nach einem einführenden Teil in die Thematik soll an zwei ausgewählten Beispielen, an der Künstler*innenkolonie Ascona/ Monte Verità sowie an der Mühlkommune Zurndorf die gelebte Praxis gezeigt werden. Fragen der Unterordnung bei gleichzeitiger Selbstbehauptung beherrschen den Dialog. Das Selbstverständnis als Gruppe, das Ich- vs. Wirverständnis prägen auch die aktuellen Fragen der Kollektive. Autor*innenschaft, Entscheidungsfindungen im Team, Hierarchien, wie wird Subjektivität zur Intersubjektivität, kann die Dichotomie von Individuum und Kollektiv auch zur Entfremdung führen, sind wesentliche Diskussionspunkte.

Sdílení události