CHRONOLOGIE
Zpracovala: Andrea Jochmanová
25. 3. 1920 – studenti pražského gymnázia v Křemencové ulici uvádějí Lásky hru osudnou bratří Čapků, účastní se budoucí osobnosti moderního českého umění, vč. Adolfa Hoffmeistera
2. 6. 1920 – K.H.Hilar uvádí v Městském divadle na Královských Vinohradech expresionistickou grotesku Jana Bartoše Krkavci
17. 9. 1920 – K.H.Hilar uvádí v Městském divadle na Královských Vinohradech Verhaerenovu hru Svítání
3. 10. 1920 – zahajuje svou činnost Revoluční scéna
listopad 1920 – v Revoluční scéně je s velkým ohlasem uveden poprvé v české řeči Büchnerův Vojcek
20. 12. 1920 – Večerem Dělnické akademie v Revoluční scéně zahajuje svou činnost Dědrasbor, Dělnický dramatický sbor Velké Prahy, založený Jindřichem Honzlem a Josefem Zorou.
1. 5. 1921 – Dědrasbor uvádí poemu Alexandra Blocka Dvanáct.
12. 12. 1921 – F.T. Marinetti uvádí ve Švandově divadle Večer syntetického divadla
1922 – v Revoluční scéně uvedena Blatného expresionistická hra Kokoko–dák!
1922 – v pražském Německém divadle hostuje přední expresionistický režisér Leopold Jessner a uvede zde např. Shakespearova Richarda III. Od r. 1918 byla na této scéně systematicky uváděna expresionistická dramatická tvorba, včetně her G. Kaisera či E. Tollera, uváděn byl také Brecht a Büchner.
22. 2. 1922 – ve Stavovském divadle byla uvedena Klímova a Dvořákova hra Matěj Poctivý
8. 4. 1922 – K.H.Hilar uvádí v Národním divadle v Praze hru bratří Čapků Ze života hmyzu
16. – 23. 8. 1922 v Praze hostuje První studio Moskevského uměleckého divadla, uvedena je dramatizace Dickensova Cvrčka u krbu , Strindbergův Erik XIV . (v režii J.B. Vachtangova), Heijermansovo Ztroskotání naděje a Shakespearův Večer tříkrálový .
Prosinec 1922 – Umělecká Beseda vydává sborník Život II, kde je mj. otištěn vaudeville V. Nezvala Depeše na kolečkách či programový článek J.Honzla Nestavte divadla!
20. 12. 1922 – ve Stavovském divadle je v režii K. Dostala uvedena Marinettiho hra Ohnivý buben ve výpravě E.Prampoliniho, s hudbou B. Pratella a s hřmotiči L. Russola
15. 5. 1923 – Volné sdružení posluchačů dramatického oddělení Státní konzervatoře hudby, a Dorostu Červeného kříže uvádí v Měšťanské besedě komponovaný večer, po Kalistově přednášce Cesty za divadlem, následovala recitace poezie z Frejkovy nevydané sbírky Vznícený březen, večer vyvrcholil představením hry J.Frejky Kithairon v jeho vlastní výpravě a režii
25. 5. 1923 – vůbec prvním provedením Brechtovy hry v ČSR se stává inscenace Trommeln in der Nacht (Bubny v noci) na scéně pražského Německého divadla.
sezóna 1923–1924 – v sálu Legie malých v Holešovicích začíná pravidelně působit skupina konzervatoristů pod vedením Miloslava Jareše a Josefa Schettiny, skupina působila pod různými názvy, zprvu jako Volné sdružení posluchačů konzervatoře, později jako Scéna adeptů či Legie mladých
léto 1924 – v Brně se pod vlivem Jiřího Mahena zformovala skupina České studio vedená Vladimírem Gamzou a Josefem Bezdíčkem, cestující s hodnotným programem po moravském venkově
5. 10. 1924 – Legie mladých uvádí hru bratří Čapků Lásky hra osudná a anonymní Frašku o kádi v režii M.Jareše, poprvé se zde výrazně uplatňuje Jarmila Horáková
listopad 1924 – v Praze hostuje Hudební scéna MCHATu, soubor založený Němirovičem–Dančenkem
31.12.1924 – na silvestrovském večeru v Legii malých uvádí Jiří Frejka se souborem Scény adeptů hru Nikolaje Jevrejnova Veselá smrt (výprava Jos. Šíma, hudba Iša Krejčí), počátek Frejkovy intenzivní spolupráce s herečkou Jarmilou Horákovou
1925 – Jindřich Honzl vydává Roztočené jeviště
31.3.1925 – na V. dramatickém večeru Státní konzervatoře hudby uvádí Jiří Frejka hru Y.Golla Pojištění proti sebevraždě (výprava A.Heythum, hudba Iša Krejčí)
23. 4. (?) a 20. 5. 1925 – České studio uvádí v kině Apollo v Třebíči Langerovu Periferii na členité konstruktivistické scéně (režie a výprava V.Gamza)
10. 5. 1925 – v Masarykově síni na Žižkově uvádí skupina konzervatoristů pod hlavičkou Zkušební scény Frejkovu inscenaci Cirkus Dandin, která je obecně považována za první výrazný počin české divadelní avantgardy a zároveň počátek českého jevištního konstruktivismu (výprava arch. A. Heythum)
31. 5. 1925 – Jiří Frejka s Jarmilou Horákovou připravují pro spolek Krakovec v Rakovníku Nezvalovo literární matiné Týden v barvách
květen 1925 – V.Gamza přijímá nabídku na sloučení Českého studia se souborem E.A.Longena, vzniká sdružení SEČESTEAL – Sdružené ensembly Českého studia a E.A.Longena
18. a 19. 6. 1925 - po měsíci zkoušení uvádí SEČESTEAL v Kolíně tři Longenovy inscenace: Otroky G. Bouhéliera, Kischovu Matku vražednici a Longenovu hru Dezertér z Volšan , soubor se v průběhu prázdnin pro ideové rozpory mezi dvěma vůdčími osobnostmi rozpadá
podzim 1925 – Jiří Frejka s Jindřichem Vacínem připravují nově se ustavující skupinu s názvem České studio, k zahájení provozu ohlášenému na 3.10. 1925 nedošlo
17. 10. 1925 – v Bratislavě vystupuje část Frejkovy skupiny pod názvem Osvobozené divadlo s tanečním a recitačním programem, večer zahájí J.Frejka přednáškou Moderná senzibilita a moderné umenie
17. 10. 1925 – v Teplicích–Šanově vystupuje druhá část Frejkovy skupiny pod názvem Osvobozená scéna, uvedena je Langerova Periferie v režii B. Rádla a na jevištní konstrukci O. Rádla
prosinec 1925 – otevřeno divadlo Na Slupi, které je majetkem Vzdělávacího sboru vyšehradského, toto uskupení zaštítí hlavičkou Divadlo mladých další aktivity Frejkovy skupiny
31. 12. 1925 – Silvestrovský večer v Divadle Na Slupi, v první části večera vystoupili vinohradští ochotníci s Mahenovu Uličkou odvahy , v druhé části večera excelovala tanečnice a herečka Mira Holzbachová ( Taneční orchestrion , hudba Iša Krejčí), ve Frejkově režii byla dále uvedena Fraška o (Mistru) Mimínovi , večer byl zakončen Hrou o třech Mariích v režii E.Nádvorníka, který se souborem Divadla mladých spolupracoval pouze dočasně
9. 1. 1926 – Divadlem mladých v Divadle Na Slupi byla uvedena adaptace Aristofanovy hry Ženy o Thesmoforích pod názvem Když ženy něco slaví (režie J. Frejka, scéna A.Heythum). Další reprízy (13.1.) této provokativní inscenace byly úředně zakázány.
6. 2. 1926 – v režii E. Nádvorníka uvádí Divadlo mladých Gozziho hru Rozmary lásky , týž večer byly po Praze vylepovány plakáty s logem S.M.K. Devětsil, oznamující premiéru divadelní sekce Devětsilu, Osvobozeného divadla
8. 2. 1926 – obnovenou premiérou Frejkovy inscenace Cirkus Dandin otevřena divadelní sekce Devětsilu, Osvobozené divadlo, dramaturgem se stává Vítězslav Nezval, záhy se v souboru objevuje další významná osobnost – Jindřich Honzl
únor – březen 1926 – v Akademickém domě je uspořádán přednáškový cyklus Osvobozeného divadla, účastní se mj. Honzl, Skačkov, Teige, E.F.Burian, Nezval, Holzbachová, Heythum a Frejka, cyklus vyvrcholí 15. 4. pořadem Divadelní abeceda , na němž vystoupí Honzl, Frejka a Nezval (obr. Plakáty9)
17. 3. 1926 – Jindřich Honzl uvádí v OD Němého kanára od Georga Ribemont–Dessaignese na konstruktivistické scéně arch. A. Heythuma
duben 1926 – v Praze hostuje Mezinárodní pantomimická společnost, založená M. Reinhardtemm
17. 4. 1926 – Večer Vítězslava Nezvala v OD v režii Jiřího Frejky, program tvoří tanec Milči Mayerové na recitaci Abecedy v podání Jarmily Horákové, dvě krátké hry Vězeň a Madrigal , vrcholem večera je uvedení Depeše na kolečkách (reprizy 23. 4., 5.5., 4.10. – za Horákovou recituje Abecedu Nedbal)
20. a 21. 5. 1926 – OD pořádá v Akademickém domě přednášku Kurta Schwitterse
sezóna 1926–27 – v Umělecké besedě na Malé Straně zahajuje svou činnost Umělecké studio pod vedením Vladimíra Gamzy
13. 10. 1926 – Umělecké studio v Umělecké besedě zahajuje Gamzovou režií Bouhélierova Dětského karnevalu
23. 10. 1926 – Jindřich Honzl získává pozornost inscenací Prsů Tiresiových G. Apollinaira, v představení účinkuje také E.F.Burian (Lid zanzibarský) a brzy též J.Voskovec (Lacouf)
26. 10. 1926 – Umělecké studio uvádí v Umělecké besedě hru A. Blocka Růže a kříž (režie V. Gamza)
10. 11. 1926 – Josef Schettina režíruje pod vedením V. Gamzy Achardovu hru Chcete se mnou hrát? (Umělecké studio v Umělecké besedě)
17. 11. 1926 – Umělecké studio uvádí Berencovu Rodinnou fantazii (režie V. Gamza)
21. 12. 1926 – premiéra Moliérovy Školy manželů , kterou se souborem Uměleckého studia nastudoval jeden z jeho členů Vladimír Kolátor
31. 12. 1926 – Silvestrovský večer OD a souboru Modré blůzy u Macháčků – na programu je Frejkova režie Nezvalova Podivuhodného kouzelníka , Honzlova režie Mahenova Pokladu krále Kadma , Burianovy skladby Cocktaily a jeho zhudebněná Přísloví a Nálevkovo Zábavné povídání ze školních lavic .
1927 – Tairovova kniha Das entfesselte Theater vychází v českém překladu Jos. Menzela pod názvem Odpoutané divadlo spolu s Honzlovou studí Vznik ruského moderního divadla (nakl. Orbis)
Leden 1927 – Osvobozené divadlo se stěhuje z Divadla Na Slupi do Umělecké besedy, koná se ustavující schůze voice–bandu, začíná se zkoušet Gollův Methusalem
20. 1. 1927 – OD zahajuje v Umělecké besedě reprízou Prsů Tiresiových (roli Laucoufa již hraje J.Voskovec)
22. 1. 1927 – obnovená premiéra Frejkovy inscenace Pojištění proti sebevraždě se nesetkala s příznivým ohlasem, část souboru včetně Frejky podlehla epidemii španělské chřipky, takže nebylo možno inscenaci náležitě připravit, to se týkalo též tanečního zpracování Nezvalova Tanga Argentina , večer zachraňuje V. Nezval recitací Podivuhodného kouzelníka a inscenace Depeše na kolečkách
23. 1. 1927 – v Uměleckém studiu má premiéru Gogolova Ženitba v režii Vl. Gamzy
14. 2. 1927 – Ilja Erenburg přednáší v OD o moderním ruském umění, z francouzštiny tlumočí Karel Teige, přednáška je doplněna recitací Jesenina, Majakovského, Erenburga a Blocka
16. 2. 1927 – Umělecké studio uvádí hru G.B.Shawa Candida (režie Emilie Hráská)
26. 2. 1927 – OD pořádá Veselý večer , na němž je mj. předvedena Honzlova Scéna v jazyce zaumském , E. F. Burian, který se v průběhu večera uplatňuje jako skladatel, jazzman, komik a hudební klaun, režíruje Marinettiho skeč Ani psa viděti
3. 3. 1927 – OD pořádá Nový veselý večer , na němž je opět předvedena Honzlova Scéna v jazyce zaumském a nově Lacinova scéna Pokusné divadlo (režie J. Frejka)
7. 3. 1927 – Jindřich Honzl uvádí v OD Gollův Methusalem
10. 3. 1927 – v Uměleckém studiu má premiéru Bergova Potopa (režie V. Gamza)
24. 3. 1927 – pro neshody mezi Frejkou a Honzlem není uveden ohlášený premiérový večer OD, Cocteauova pantomima Svatebčané na Eiffelce a Schwittersova hra Stín byly v režii Jiřího Frejky uvedeny až v divadle dada
konec března 1927 – Frejka, Burian, Skrbková, Jos. Trojan a další opouští Osvobozené divadlo a zakládají v Umělecké besedě divadlo dada, Miloslav Jareš se souborem Legie malých slibuje plnou podporu Jindřichu Honzlovi, Devětsil zakazuje divadlu dada užívat práce svých členů
9. 4. 1927 – soubor Dada zahajuje v Umělecké besedě kabaretním pásmem Visací stůl č. 1 a inscenací Cocteauových Svatebčanů na Eiffelce s hudbou J. Ježka v režii J. Frejky, aktivně se podílí také tanečnice Milča Mayerová
12. 4. 1927 – OD uvádí Veselý večer pro sdružení dělnických učitelů
18. 4. 1927 – OD uvádí Revue v povijanu (od první reprízy uváděnou pod názvem Malá revue ), na níž se autorsky podílel V.Nezval
19. 4. 1927 – Spolek bývalých žáků čsl. oddělení na francouzských lyceích se sídlem v Praze pořádá v Umělecké Besedě společenský večer, na němž je uvedena Voskovcova a Werichova Vest Pocket Revue
20. 4. 1927 – poslední inscenací Uměleckého studia se stává aktualizovaná adaptace Shakespearovy Dvanácté noci , v režii V. Gamzy byla zřejmá inspirace prací J.B.Vachtangova, zejména jeho legendární inscenací Gozziho Princezna Turandot
22. 4. 1927 – ve Dvoraně Umělecké besedy je E.F.Burianem a jeho spolupracovníky z dada uspořádán I. večer voicebandu
29. a 30. 4. 1927 – první dvě reprízy Vest Pocket Revue jsou odehrány v dada
8. 5. 1927 (dopoledne) – ve Dvoraně Umělecké besedy je uveden II. večer voicebandu
8. 5. 1927 – soubor dada uvádí další kabaretní pořad Visací stůl č. 2 , na kterém spolupracují Voskovec a Werich, v rámci pořadu je také uvedena Voskovcova Růže z Jericha, druhou částí večera je premiéra Schwittersovy hry Stín
15. 5. 1927 – v OD je odehrána 3. repríza Vest Pocket Revue , s výjimkou červnového intermezza ve Švandově divadle, jsou tu odehrány všechny reprízy
25. 5. 1927 – v Honzlově režii je v OD uvedena Hoffmeisterova hra Nevěsta a jeho balet Park v choreografii Miry Holzbachové
27. 5. 1927 – dada uzavírá svůj kabaretní cyklus celovečerním pořadem Třetí zavěšení Visacího stolu , na němž se autorsky podílel zejména satirik Václav Lacina, pohostinsky vystoupila také Xena Longenová
14. 10. 1927 – OD zahajuje novou sezónu uvedením Vančurovy hry Učitel a žák (režie Honzl, výprava Obrtel a Štyrský)
26. 12. 1927 – dada obnovuje svou činnost premiérou v Divadle Na Slupi původní revue Dona Kichotka
26. 1. 1928 – Honzl ve spolupráci s J. Kröschlovou uvádí v OD další Mahenovu pantomimu–balet – Trosečníky , součástí večera je též balet Robinson a Pátek , který na hudbu V. Riétiho nastudovala se svou skupinou rovněž Jarmila Kröschlová
únor 1928 – v Praze hostuje HABIMA, Moskevské hebrejské umělecké divadlo
9. 2. 1928 – dada zahajuje cyklus dramatických studií uvedením Syngeho hry Hrdina západu (režie J. Frejka, výprava K. Šourek)
25. 2. 1928 – dada uvádí Bim Bam Revue , na níž se autorsky podílí členové někdejšího kabaretu Červená sedma – J. Dréman, K. Balling a J. Plachta (režie J. Frejka, choreografie S. Machov)
11. 4. 1928 – v cyklu dramatických studií uvádí Frejka v dada Cocteauovu úpravu Krále Oidipa , Reverdyho báseň Poutník a frašku Hanse Sachse O muži, který vysedával telata
21. 4. 1928 – revuální pořady dada zakončuje uvedením trampské revue K. Melíška a J. Trojana Gaučo a kráva (režie J. Frejka, choreografie J. Kröschlová)
8. 5. 1928 – Voskovec a Werich uvádějí v OD Smoking revue
11. 5. 1928 – Honzl uvádí hru A.Bretona a Ph. Soupaulta Račte… spolu s Mysem dobré naděje Ely Škeříkové
23. 5. 1928 – v dada je uváděna E.F.Burianova opera buffa Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský (režie J. Frejka, libreto J. Trojan a V. Lacina), jedná se o poslední inscenaci dada
16. 6. 1928 – Honzl ve výpravě Štyrského a Toyen nově nastudoval pro OD Nezvalovu Depeši na kolečkách , roli prodavačky ryb, v níž u Frejky excelovala Jarmila Horáková, nastudovala Jiřina Štěpničková, uváděno spolu s Račte… (Breton a Soupault) a Kufry Voskovce a Wericha
3. 8. 1928 – Burianův voiceband uspořádá v Umělecké besedě koncertní vystoupení s cizojazyčným programem na VI. Mezinárodním kongresu pro kreslení, který se konal v Praze
29. 8. 1928 – Vladimír Gamza uvádí v Národním divadle vlastní úpravu Turgeněvova Měsíce na vsi
4. 9. 1928 – OD zahajuje v nové sále, v divadélku Adrie na Václavském náměstí, které měl do té doby v nájmu Vlasta Burian, znovu byla opakována trojice her Depeše na kolečkách, Račte… a Kufry
11. 9. 1928 – v OD má premiéru Orfeus J. Cocteaua (režie J. Honzl, překlad J. Voskovec)
12. 9. 1928 – E. F. Burian vystupuje se svým voicebandem na VI. Mezinárodním hudebním festivalu v Sieně, vystoupení se setká s nadšeným ohlasem a světovým uznáním
26. 9. 1928 – Honzl uvádí v OD hru V. Vančury Nemocná dívka
17. 10. 1928 – Voskovec a Werich …si pořádně zařádit
14. 11. 1928 – E.F. Burian nastudoval pro I. Komorní večer voicebandu Havlíčkův Křest sv. Vladimíra (režie J. Frejka, choreografie J.Kröschlová)
14. 11. 1928 – v Honzlově režii je v OD uveden Jarryho Král Ubu (překlad J. Voskovec, výprava J. Štyrský)
28. 11. 1928 – Voskovec a Werich se pokoušejí prorazit se hrou s detektivními prvky Gorila ex machina čili Leon Clifton čili Tajemství Cliftonova kladívka
15. 12. 1928 – E.F. Burian nastudoval pro II. Komorní večer voicebandu Píseň písní v úpravě Maxe Broda (režie J. Frejka, choreografie Milča Mayerová)
7. 1. 1929 – Honzl uvádí v OD hru Lva Lunze Mimo zákon
7. 1. 1929 – umírá Vladimír Gamza
11. 1. 1929 – v OD má premiéru jedna z nejslabších prací Voskovce a Wericha Kostky jsou vrženy (režie J. Honzl, výprava J. Štyrský)
konec ledna 1929 – voiceband pořádá koncertní turné po italských městech
10. 2. 1929 – Frejkovo a Burianovo Moderní studio zahajuje v Umělecké besedě obnovenou inscenací Burianovy komické opery Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský
14. 2. 1929 – první původní premiérou Moderního studie se stává další z cyklu dramatických studií, na programu je japonská hra K. Yamady Hra o Asagao , Hlávkova úprava Euripidova Kyklopa a obnovená inscenace frašky Hanse Sachse uvedená tentokrát pod zkráceným názvem Vysedával telata
19. 2. 1929 – v OD je uváděn Peruánský kat G. Ribemont–Dessaignese (režie J. Honzl)
28. 2. 1929 – v úpravě Jiřího Frejky a Miloše Hlávky je v Moderním studiu uvedena Shakespearova hra Romeo a Julie
12. 03. 1929 – Voskovec a Werich uvádějí v OD v Adrii další z méně úspěšných prací, Premieru Skafandr , meziaktní hudbu poprvé pro V+W napsal Jaroslav Ježek, který se stal stálým spolupracovníkem
16. 3. 1929 – Moderní studio uvádí ve Frejkově hru autorské dvojice Erckmann a Chatrian Pod mostem wechémským (známá též pod názvem Polský žid )
20. 3. 1929 – E.F. Burian nastudoval pro III. komorní večer voicebandu pohádkový příběh V. Laciny Kocour Felix v Čechách (režie E.F.Burian, choreografie J. Kröschlová)
6. 4. 1929 – s jazzovou hudbou Jaroslava Ježka a písňovými texty J. Trojana a V. Laciny je v Moderním studiu uváděna zmodernizovaná Brandonova Charleyho nová teta , v souboru se poprvé objevuje začínající Jiřina Štěpničková
29. 4. 1929 – Honzl uvádí své poslední experimentální inscenace před odchodem do Brna, Marinettiho Zajatce a Jiskru tehdy populárního francouzského autora Julese Romainse, k plánovanému uvedení Nezvalova Strachu došlo v OD až v roce 1934
30. 4. 1929 – Moderní studio uvádí Hlávkovu dramatizaci populárního románu J. Romainse Kumpáni (režie J. Frejka, výprava K. Šourek), jedná se o poslední Frejkovu inscenaci v MS, Frejka pak přijímá Hilarovu nabídku a stává se šéfem Studia při Národním divadle v Praze
15. 5. 1929 – v rámci IV. komorního večera uvádí Burianův voiceband nastudování Máchův Máj s osmi sólisty a padesáti členy sboru
1. 6. 1929 – v rámci V. komorního večeru voicebandu, věnovanému tvorbě J. Wolkera, režíruje Burian Wolkerovu Nemocnici. Tímto představením je ukončen provoz Moderního studia.
21. 8. 1929 – inscenací hry B. Jonsona Lišák (Volpone) zahajuje Jindřich Honzl svou režijní činnost v brněnském Národním divadle
1. 10. 1929 – E. F. Burian uvádí ve Studiu Národního divadla v Brně Machiavelliho Mandragoru
3. 10. 1929 – Studio Národního divadla v Brně uvádí Halasovu jevištní úpravu Laforgueova Čtveráka Pierota (režie E. F. Burian)
5. 10. 1929 – E. F. Burian nově nastuduje pro Studio brněnského ND Havlíčkův Křest sv. Vladimíra (choreografie se ujímá žačka Jarmily Kröschlové Jožka Šaršeová)
19. 10. 1929 – V+W zahajují novou sezónu v paláci U Nováků hrou Líčení se odročuje , slabou práci nezachrání ani účast Ference Futuristy ani výtvarná spolupráce Františka Zelenky, který připravoval výpravy her V+W až do r. 1932 ( Robin zbojník ) a znovu v r. 1936 spolupracoval na výpravě pro Nebe na zemi a Baladu z hadrů
22. 10. 1929 – Studio ND v Brně má na programu Wolkerovy balady (režie E. F. Burian)
19. 11. 1929 – E. F. Burian inscenuje scénickou baladu J. M. Syngeho Jezdci k moři (Studio ND v Brně)
10. 12. 1929 – Studio ND v Brně zakončuje svou činnost uvedením Maeterlinckova Zázraku sv. Antonína a Komedií o muži, který si vzal němou Anatola France (režie E. F. Burian)
10. 12. 1929 – V+W uvádějí v OD revue Fata Morgana , kterou překonávají neúspěšné období, V+W také získávají tanečníka a choreografa Joe Jenčíka a jeho girls
1930 – prof. Skupa formuje v Plzni první profesionální loutkové divadlo, ústředními se stávají loutky Spejbla a Hurvínka
29. 1. 1930 – E. F. Burian, který se s několika členy souboru Studia angažován do souboru Národního divadla v Brně, inscenuje hru Lva Blatného Smrt na prodej
5. 2. 1930 – první české uvedení Brechtovy a Weilovy Žebrácké opery v režii Františka Salzera v Českém divadle v Olomouci, krátce na to hru inscenuje E. F. Burian v brněnském divadle
14. 2. 1930 – Frejka režíruje v divadle Uranie Kálidásovu Šakuntalu a Thákurův Poštovní úřad
26. 2. 1930 – Honzl uvádí v Brně nové nastudování Vančurovy hry Učitel a žák
11. 3. 1930 – V+W uvádějí v OD Ostrov Dynamit
21. 3. 1930 (hovoří se též o 26. 2. 1930) – na scéně Zdeňka Rossmanna a ve spolupráci s tanečníkem a choreografem I. V. Psotou inscenuje E. F. Burian v Městském divadle Na hradbách v Brně Brechtovu a Weilovu Žebráckou operu ( Die Dreigroschenoper měla v Brně svou německou premiéru v tomtéž divadle 30. 4. 1930 v režii H. Demetze)
29. 3. 1930 – v režii E. F. Buriana je na scéně brněnského divadla uvedena Šaldova hra Dítě (výprava Zd. Rossmann), která vyvolá kontroverzní reakce
4. – 6. 4. 1930 – v Praze hostuje Tairovovo Komorní divadlo
15. 5. 1930 – koná se 1. večer Studia Národního divadle v Praze, kde Frejka uvádí Klicperovu Veselohru na mostě , Černou noc Lva Blatného a Lásky hru osudnou bratří Čapků. Soubor Studia je vřazen do běžného provozu Národního divadla, další inscenaci uvede až v roce 1932.
sezóna 1930 – 31 – E. F. Burian působí v Českém divadle v Olomouci, kde mj. v místním Radio–baru uvede populární vídeňskou revue Bar–Chic , v Brně v té době pohostinsky uvede Passeurovu hru Žena, která si koupila muže (prem. 13. 5. 1931)
1. 9. 1930 – V+W uvádějí v OD Sever proti Jihu
8. 10. 1930 – v brněnském Národním divadle inscenuje Honzl Klicperova Hadriána z Římsů (výprava František Muzika, hudba Antonín Balatka), za tuto inscenaci získává Státní cenu
17. 12. 1930 – v režii J. Honzla je v Brně uvedena hra G.B.Shawa Androkles a lev
1931 – v nakladatelství Melantrich vychází Estetika dramatického umění Otakara Zicha
13. 1. 1931 – Don Juan & comp. Voskovce a Wericha má premiéru v OD
10. 2. 1931 – Honzl s brněnským souborem nastuduje Cocteauova Orfea
14. 3. 1931 – Jindřich Honzl uzavírá své brněnské působení Romainsovým kinorománem Donogoo Tonka
15. 4. 1931 – Voskovec a Werich přepracují pro OD svoji starší hru s poněkud pozměněným názvem Gorila ex machina čili Leon Clifton čili Perná noc s Gorilou , tentokrát se hra setkává s pozitivnějšícm ohlasem, představení je spojeno s návratem Jindřicha Honzla do OD
sezóna 1931 – 32 – E. F. Burian je novým ředitelem V. Jiřikovským znovu angažován do brněnského divadla, kromě umělecky nezáživných úkolů získává možnost poukázat na svéé schopnosti režií Molérova Amfitryona (31. 8. 1931), vlastní adaptací Calderonovy hry Chuďas ať má za ušima (10. 12. 1931) a Nezvalovými Milenci z kiosku (19. 5. 1932)
4. 11. 1931 – Voskovec a Werich uvádějí v OD romantickou revui – Golema (režie J. Honzl)
zač. roku 1932 – Studio plzeňské činohry uvádí českou premiéru Nezvalovy hry Strach (režie J. Škrdlant)
8. 3. 1932 – v OD má premiéru revue V+W Caesar , která zahajuje etapu politické satiry
10. 3. 1932 – premiéra Nezvalových Milenců z kiosku v Národním divadle v Praze (režie J. Frejka), 19. 5. 1932 má hra premiéru v Brně v režii E. F. Buriana
23. 9. 1932 – V+W zahajují novou sezónu hrou na motivy staroanglické legendy Robin zbojník
13. 10. 1932 – ve Studiu Národního divadla má premiéru Neveuxova hra Julie aneb Snář (režie J. Frejka, výprava Bedřich Feuerstein, hudba Miroslav Ponc)
8. 11. 1932 – v Národním divadle pohostinsky režíruje J. Honzl Vančurova Alchymistu
23. 1. 1933 – v OD má premiéru hra Svět za mřížemi , na níž se kromě V+W autorsky podílel také Adolf Hoffmeister (režie J. Honzl, výprava A. Hoffmeister)
1. 2. 1933 – na posledním večeru Studia ND v Praze je ve Frejkově režii uvedena Tomanova hra Svět bez oken a Milovaný hlas J. Cocteaua
16. 9. 1933 – E. F. Burian zahajuje v koncertním sále Mozartea v Jungmannově ulici provoz D’34 hrou Ericha Kästnera Život za našich dnů . V této sezóně také uvede např. Včeličkovu Kavárnu na hlavní třídě (premiéra 2. 11. 1934), vlastní úpravu Molérova Lakomce (premiéra 26. 1. 1934) či sociální sondu K. Nového Chceme žít (15. 3. 1934)
13. 10. 1933 – novu sezónu OD zahajuje autorská dvojice V+W satirickou komedií Osel a stín (režie J. Honzl, výprava B. Feuerstein)
20. 10. 1933 – Burianovou úpravou Calderonovy hry Chuďas, ať má za ušima zahajuje provoz Divadlo mladých v Umělecké besedě, amatérský projekt s experimentálními ambicemi zaniká před koncem sezóny 1934/35
17. 12. 1933 – v Unitarii zahajuje Nové avantgardní divadlo vedené Mirou Holzbachovu, jediným realizovaným projektem se stává uvedení Mahenova Klauna Čokolády v úpravě Fr. Němce s Antonínem Kuršem v hlavní roli
11. 1. 1934 – v odpoledním představení Osvobozeného divadla je uveden Nezvalův Strach (režie J. Honzl, scéna J. Štyrský, hudba J. Ježek)
27. 2. 1934 – volně adaptovanou situační fraškou E. Labiche a Marc–Michela Slaměný klobouk zvolňují V+W vyčerpávající nasazení souboru OD rozpoutané popularitou Osla a stínu
21. 6. 1934 – po mnoha pokusech se Jiří Frejka prosazuje jako uznávaný režisér Národního divadla uvedením své a Lacinovy adaptace Aristofanových Ptáků
sezóna 1934 –35 – E. F. Burian se souborem D’35 uvádí mj. svou úpravu Shakespearova Kupce benátského (prem. 1. 9. 1934), Gorkého Jegora Bulyčeva (prem. 9. 10. 1934), Brechtovu a Weillovu Žebráckou operu (prem. 20. 11. 1934) či Hoffmeisterovu hru Mládí ve hře (prem. 19. 2. 1935), nově také nastudovává voicebandovou úpravu Písně písní , tentokrát ve spolupráci se Sašou Machovem
19. 10. 1934 – satira Kat a blázen se stává zlomovou inscenací, která vyvolala politické nátlaky na vedení OD, Voskovce, Wericha i Honzla
27. 11. 1934 – ve Stýblově pasáži je hrou Johna Dos Passose Vrcholky Štěstí otevřeno Nové divadlo (režie Viktor Šulc), umělecké vedení souboru bylo pro první sezónu svěřeno J. Honzlovi, F. Zelenkovi, A. Kuršovi, při divadle byla také otevřena Zkušební scéna, jejímž vedením byl pověřen Gleb Glebov, záhy se objevují problémy, které poznamenávají celý provoz
5. – 9. a 14. – 18. 1. 1935 – v Novém divadle hostuje plzeňský soubor prof. Skupy s představením Spejbl a Hurvínek
15. 1. 1935 – premiéru má „revue aktualit” V+W Vždy s úsměvem
22. 1. 1935 – s využitím Erbenovy sbírky lidové poezie inscenuje Burian v D’35 pásmo Vojna
9. 4. 1935 – V+W uvádějí další revuální pásmo, sestavené z krátkých skečů, Panoptikum . V té době se Voskovec a Werich rozhodují přerušit činnost OD.
16. 4. 1935 – na scéně trojice Kouřil – Novotný – Raban a ve spolupráci s tanečnicí a choreografkou Ninou Jirsíkovou připraví E. F. Burian zcela nové voicebandové provedení Máchova Máje
17. 5. 1935 – Nové divadlo uvádí Nezvalovu Věštírnu delfskou a Poklad jezuitů L. Aragona a A. Bretona (režie J. Honzl, scéna J. Štyrský, hudba J.Ježek)
4. 6. 1935 – J. Honzl uvádí v Novém divadle Škvarkinovu hru Cizí dítě
17. 6. 1935 – poslední (120.) představení Panoptika je zároveň posledním představením dočasně uzavřeného Osvobozeného divadla
sezóna 1935–36 – Burian v D’36 uvádí např. Pogodinovu hru Aristokrati (prem. 26. 9. 1935), znovu se vrací k Nezvalovu textu Milenci z kiosku (prem. 13. 11. 1935) a aktivně se účastní oslav 100. let od úmrtí K. H. Máchy
září 1935 – Mezinárodního divadelního festivalu se účastní mj. Honzl, Werich, Ježek a Zelenka, tato akce se stává impulsem pro znovuotevření Osvobozeného divadla
28. 11. 1935 – v sále pražského divadla Rokoko je Voskovcovou a Werichovou Baladou z hadrů otevřeno tzv. Spoutané divadlo (režie J. Honzl, výprava B. Feuerstein, tanec a choreografie Lotte Gosslar, později Saša Machov)
8. 2. 1936 – Frejka inscenuje Vančurovo Jezero Ukereve (Národní divadlo, Praha)
3. 3. 1936 – Wedekindovo Procitnutí jara se v provedení Burianova souboru D’36 stává manifestem proti falešné morálce a maloměšťáctví, poprvé je zde plně využito principu theatergraphu
sezóna 1936–37 – Burian se souborem D’37 uvádí např. aktualizovaného Klicperu ( Každý něco pro vlast , prem. 24. 11. 1937), svou dramatizaci Puškinova Evžena Oněgina či své zpracování hamletovského námětu J. Laforguea pod názvem Hamlet III. aneb Být či nebýt čili Trůny dobré na dřevo (prem. 31. 3. 1937)
22. 9. 1936 – v D’37 má premiéru Lazebník sevillský, hra aktuálně vypovídala o válce ve Španělsku
23. 9. 1936 – V+W zahajují opět pod hlavičkou Osvobozeného divadla v paláci U Nováků hrou Nebe na zemi , která je adaptací Fletcherova a Massingerova Španělského kněze
30. 10. 1936 – při své cestě z Paříže do SSSR navštíví Osvobozené divadlo Vsevolod Mejerchold, 2. 11. 1936 uspořádají V+W pro Mejercholda zvláštní představení v té době již z repertoáru několik týdnů stažené Balady z hadrů
18. 12. 1936 – V+W pokračují ve své činnosti v OD bojovnou satirou Rub a líc
26. 1. 1937 – Burian uvádí v D’37 svou úpravu Puškinova Evžena Oněgina
19. 4. 1937 – u příležitosti oslav deseti let od uvedení Vest Pocket Revue je v OD uvedeno pásmo Panorama 1927–1937
8. – 16. 5. 1937 – Burian v Déčku uspořádá Mezinárodní divadelní konferenci a výstavu československé avantgardy spojenou s festivalem her D’37
sezóna 1937–38 – soubor D’38 pod vedením E. F. Buriana uvede v této sezóně např. Leonce a Lenu G. Büchnera (prem. 25. 1. 1938) či scénickou montáž na námět života a díla F. Villona Paříž hraje prim (prem. 22. 2. 1938), tíživou finanční situaci zachraňuje nasazení dramatizace tehdy populární knihy postřehů J. Žáka Škola základ života (prem. 31. 8. 1937)
5. 11. 1937 – do další sezóny vstupují V+W temperamentní Těžkou Barborou
3. 4. 1938 – premiéru má poslední realizované satirické pásmo V+W Pěst na oko aneb Caesarovo finale. Premiéra hry Hlava proti Mihuli, přepracované adaptace Nestroyovy hry Einen Jux will er sich machen , kterou V+W uvedli v roce 1928 pod názvem … si pořádně zařádit , plánovaná na 11. 11. 1938, se nekonala. OD bylo několik dní před tím úředně uzavřeno na základě platného divadelního zákona z roku 1850.
12. 4. 1938 – v Burianově Déčku má premiéru Utrpení mladého Werthera
23. 6. 1938 – v rámci kulturního projektu Pražské baroko uvádí Burian se souborem D’38 ve Valdštýnské zahradě První lidovou suitu
Sezóna 1938–39 – v D’39 je uvedena např. Věra Lukášová , Burianova dramatizace knihy Boženy Benešové (29. 11. 1938) či Druhá lidová suita (11. 5. 1939)
Sezóna 1939–40 – v D’40 mají premiéru mj. Dykův Krysař (27. 10. 1939), Poláčkova dramatizace Dostojevského Vsi Štěpančikovo (28. 11. 1939) a Nezvalova Manon Lescaut (7. 5. 1940)
Sezóna 1940–41 – Burian v D’41 provokativně vyhlašuje sezónu českých her
12. 3. 1941 – Burianovo Déčko je zavřeno gestapem
Použitá literatura:
- Bundálek, Karel. Kapitoly z brněnské dramaturgie . Brno 1968. Diplomová práce.
- Černý, František. Kalendárium dějin českého divadla . Praha 1989.
- Dějiny českého divadla , sv. IV. Praha 1983.
- Honzl , Jindřich. Repetroár Osvobozeného divadla. ReD , 1928, č. 7, s. 247 – 248.
- Jochmanová, A. Podoby kabaretu a revue v tvorbě Frejkovy skupiny Dada v letech 1927–1928. Brno 2003. Diplomová práce ÚDFV FF MU.
- Medulánová , Světlana. Inscenační tvorba Jindřicha Honzla v Brně. Brno 1999. Diplomová práce ÚDFV FF MU.
- Obst, Milan, Scherl, Adolf. K dějinám české divadelní avantgardy. Praha 1962.
- Pešat, Zdeněk. Chronologický přehled. In Chvatík , K., Pešat , Z. Poetismus. Praha 1967.
- Spurná, Helena. Nový lyrismus v díle Emila Františka Buriana. Příspěvek k E. F. Burianově hudebně – dramatické tvorbě 2. poloviny 20. let. Brno 1995. Diplomová práce ÚDFV FF MU.
- Srba , Bořivoj, Pospěchová, Hana (ed.) Kapitoly z dějin brněnské divadelní kultury. Prolegomena. Sv. 1. Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno 2000, s. 13 – 28.
- Srba, Bořivoj. Emil František Burian a jeho program poetického divadla. Praha 1981.
- Srba, Bořivoj. Inscenační tvorba E.F.Buriana 1939–1941. Praha 1980.
- Srba, Bořivoj. O nové divadlo. Praha 1988.
- Srba, Bořivoj. Řečí světla. Brno 2004.