Zvláštní útvarem, který se začal na Frejkových inscenacích v Dada a Moderním studiu podstatně uplatňovat, byl originální recitační soubor E.F.Buriana, svým zakladatelem nazvaný voiceband. 1 Předchozí pokusy o zdůraznění funkce sborové recitace dospívají pod vedením talentovaného skladatele, dirigenta, básníka, herce a později režiséra ke kvalitám samostatného scénicko-vokálního útvaru. Burianovi se tím podařilo dovršit Honzlovy a Zorovy pokusy s Dědrasborem, i Frejkovy snahy prosadit některé principy sborové recitace ve svých inscenacích, ty se výrazně projevily například ve sboru antických žen z upravené Aristofanovy komedie Ženy o Thesmoforiích .
Úspěch voicebandu spočíval jednak v Burianově hudebním vzdělání, v organizačních schopnostech a v jeho sklonu nápaditě využívat všech prostředků moderní doby. Voiceband vznikl v období, kdy byla sborová recitace vyhledávaným fenoménem, ale vliv měly také další skutečnosti, například Jakobson napsal studii o přízvučných a časoměrných hodnotách verše, prosazovaly se skupiny černošských tanečníků a hudebníků, v Praze hostovala živelná Josephine Baker či americké jazzbandy, a zvyšoval se zájem o studium archetypální kultury primitivních národů.
Užití jazzových prvků, brumend, syčení, pískání a jiných, přenesených z hudební sféry na hlasový projev, se staly charakteristickým rysem voicebandu, jehož název odkazoval na inspiraci v produkcích jazzbandů. Hlavní důraz byl kladen na slovo a jeho melodii, zpěvnost a potencionální hudebnost, zvukomalebnost, harmonii a rytmus. To se však dělo v souvislosti s osvobozením hlasu na jednostranné závislosti, zaleželo především na svobodné rytmizaci..
Orgánem voicebandu byl sbor, rozdělený podle hlasového rozsahu každého člena, doprovázený bubínky, píšťalkami, hraním na hřebeny či recitací do megafonů. Jeho členové museli dobře ovládat hlas i dikci, mít rytmické cítění, schopnost precizní výslovnosti, vyrovnanosti intenzity hlasu. Udržet přesný soulad nebylo jednoduché - měnily se rozestupy, někdy se recitovalo unisono, bylo nutno přesně navazovat sólový výstup na sborový, sladit výstupy, když byl sbor rozdělen na mužský a ženský. To vše bez notových zápisů, pouze se značkami a doprovodem dirigenta.
Princip funkce tohoto tělesa popsala Lola Skrbková takto: „Voiceband byla v podstatě sborová recitace, skloubená se sólovou a podřízená hudebním prvkům. Například rytmu – mluvilo se ve 3 taktu nebo v rytmu charlestonu a nejjednodušeji v rytmu pochodovém. Stejně bylo používáno i melodie, intonace byla zveličena, takže tóny měly větší rozpětí a znělo to nápěvně. Velmi důležitý byl akord – rozestup hlasů – hlasy nesměly být stejné kvality, to znamená samé alty nebo soprány. Každý měl svou polohu, věděl kam patří, ale současně musel poslouchat toho, kdo mluvil o stupínek níž. Stále měl takový disonanční akord, který musel být dodržován.” 2
Voiceband se začal formovat začátkem ledna 1927 ještě v Osvobozeném divadle. 3 Rozpory v této divadelní sekci a její následné rozštěpení se tedy pravděpodobně podepsaly na termínu první voicebandové produkce. 22. dubna 1927 byl v Umělecké besedě uspořádán Dada večer voice-bandu , v němž pod vedením Buriana účinkovali Nina Balcarová, Karel Koval, Lola Skrbková, Josef a Emil Trojanové, tedy členové Dada. Program, sestávající z recitace děl českých klasických i moderních básníků - Máchovy Lovecké a Noci , Nerudových Dvou motivů , Hoffmeisterova Telefonu lásky , Schulzovy Jízdy vlakem , Hořejšího Úrazu na ulici , Erbenovy Svatební košile , Bieblova Varieté , Akordu , Tanga a Seifertovy Svatební cesty a Charlestonu , byl zpestřen také tanečními kreacemi Milči Mayerové a Saši Machova na zmíněné Bieblovo Tango a Seifertův Charleston .
Druhý večer voice-bandu se v Dada konal 8. května 1927, jeho program, postavený částečně na opakování některých čísel z předchozího vystoupení, vyplnila recitace Apollinairova Pásma a Burianovy Války 1926. Do aktivit sboru se zapojili Mašek, Popelová a Slípka, který pro Pásmo připravil akrobatický výstup. 4
19.10.1927 byla nová sezóna v Umělecké besedě zahájena programem E.F.Burian – Večer skladeb , kde se Burianovy hudební kompozice ( Koktaily , Synkopické etudy , Negro blues , Spiritual ) střídaly s recitací Morgensternových básní Estetická kuna a Trychtýře , Bieblova Klekání , Sachsova Psího ocasu , Seifertova Starého bydliště a Města Leninova a Trojanovy Ulice. Vrcholem večera se stalo Burianovo hudebně voicebandové Requiem , kde přednes navazoval na zpěv a byl podložen hudbou. 5
Už první vystoupení se setkalo s nečekaným úspěchem, nadšené ohlasy zvětšovaly stoupající popularitu Burianova tělesa. Ta vyvrcholila – po ani ne dvouleté činnosti - mezinárodním úspěchem, když profesor Hába pozval voiceband na Mezinárodní hudební festival v Sieně v roce 1928. I díky tomu se stal nejvýraznějším úspěchem české divadelní avantgardy. Aktivita voicebandu neustávala. Tento recitační soubor působil v rámci inscenací Dada a Moderního studia, ale také jako samostatný celek repertoáru s vlastním programem. Burian jej pak uplatňoval při svých divadelních aktivitách v Brně, Olomouci i v pozdějším Déčku.
Poznámky :
- 1 Viz např. Burian, E.F. Sborová recitace a scénická hudba. Voice-band. Nové české divadlo 1927. Praha 1927.S.90-92. ; Mikota, J. E.F.Burian a jeho voiceband. Kultura 6, 1962, č. 44-46, s. 6-7. Paclt, J. Jiří Frejka:„...mít rekord v překvapování diváka”. Divadelní revue 4, 1993, č.1, s. 30-33. Semrádová, M. Voice-band E.F.Buriana. Praha 1971.; Skrbková, L. Od bubeníka k režisér ovi. In Sborník JAMU 7,1980.S.143-203.; Spurná, H. Nový lyrismus v díle E.F.Buriana . Brno 1995. (diplomová práce).; Spurná, H.: Voiceband. Divadelní revue 12, 2001, č.3, s. 58-60.
- 2 Skrbková,L. Voicebandová vzpomínka . Scéna 2, 1977, č. 14/15, s. 5.
- 3 Marie Vorlová obeslala členy OD a sezvala je na neděli 9.1. do kanceláře divadla na Slupi: „ustavuje se voice-band”. Viz Rádl,B. Osvobozené divadlo. Sv.I. Praha. (DÚ, sign. MB1313/sv.1).
- 4 Skrbková,L. Od bubeníka k režisérovi. In Sborník JAMU 7,1980.S.155.
- 5 Skrbková,L. Od bubeníka k režisérovi. In Sborník JAMU 7,1980.S.155.