3D modely ke Státní bakalářské zkoušce oboru Divadelní studia
Modely vznikly pro potřeby výuky a státní bakalářské zkoušky v rámci projektu THEATRE 3D (MUNI/FR/1180/2019).
Řešitelský tým: Karolína Stehlíková, Ivona Solčániová, Alžběta Čechová, Ivan Málek, Roman Brück
Foto: Irina Matusevich (Globe, Vytrvalý princ, Hellerau, bytové divadlo, Koloseum, antická římská komická maska, antické jevištní technologie a periakt), Lenka Bystrá (Farnese, pageant, Český Krumlov, Bayreuth, Epidaurus)
Divadlo v Epidauru
Bylo postaveno na západní straně hory Cynortion koncem 4. století př. n. l., zhruba v letech 340–330 př. n. l. Je považováno za nejdokonalejší starověké řecké divadlo, zejména co do akustiky. Kapacita byla 13 000 až 14 000 diváků. Podle Pausaniáse bylo divadlo navrženo architektem Polykleitosem mladším, vybudováno z bílého vápence. Právě užití vápence podle moderních vědců zajistilo unikátní akustiku. Divadlo si zachovalo charakteristickou trojčlennou strukturu helénského divadla: theatron, orchestr a skéna (jevištní budova), a to proto, že v římské éře neprošlo, na rozdíl od mnoha jiných řeckých divadel, žádnými úpravami. První novodobou inscenací byla Sofoklova tragédie Élektra v roce 1938. V roce 1955 byl založen každoroční festival antického dramatu, který se v letních měsících koná se dodnes.
Poloha: Epidauros, Řecko
Měřítko:
Filament:
Antické jevištní technologie
Antické divadlo znalo jednoduchá zařízení určená pro transport herce na scénu. Patří k nim mechané - dřevěný stroj na principu dnešního jeřábu. Herec byl spouštěn na scénu pomocí vertikálního ramena. Dalším mechanismem byla ekkykléma, která mohla mít podobu vozíku na kolech, prostřednictvím kterého byl herec v horizontální poloze dopraven na scénu.
Model reprezentuje hypotetickou jevištní technologii z období klasického řeckého divadla (6. - 5. století př. n. l.).
Poloha: Řecko
Měřítko: 1:40
Filament: PolyMaker Polywood
Antická římská komická maska
Římská celohlavová maska používaná během hereckých výstupů v antických komediích. Maska pochází z 2. - 1. století př.n.l.
Poloha originálu: Národní archeologické muzeum v Tarentu, jižní Itálie
Měřítko: 1: 4
Filament: PLA
Koloseum
Římské Koloseum sloužilo ve starověku k zábavám římského lidu. Pořádaly se v něm gladiátorské zápasy, štvanice exotických zvířat, námořní bitvy, veřejné popravy aj. Výstavba amfiteátru začala v roce 72 n.l. za císaře Vespasiána, dokončena byla za císaře Nera. Dnes je Koloseum historickou památkou.
Model reprezentuje aktuální stav objektu.
Poloha: Piazza del Colosseo, Řím, Itálie
Měřítko: 1:920
Filament: PLA
Zdroj: Roman Colosseum Completely Detailed See The World by CausalJoemama7. Zveřejněno pod licencí Creative Commons - Attribution - No Derivatives license.
Středověký vůz "Pageant"
Během středověkých slavností se divadelní hry hrály na vozech pohybujících se s procesím po městě. Na jednom pódiu se odehrávala celá hra. Vůz mohl mít vyklápěcí plochu na rozšíření hracího prostoru a skrytý prostor určený k převlékání kostýmů a úschově rekvizit.
Model reprezentuje hypotetickou podobu pageantu z období středověkého anglického divadla (15. -16. století).
Poloha: Anglie
Měřítko: 1:18
Filament: PLA
Divadlo Globe
Anglické veřejné divadlo spojené s působením Williama Shakespeara postavené v roce 1599 hereckou společností Lorda Chamberlaina. V roce 1613 divadlo zničil požár. Dnešní divadlo Globe je replikou původního Shakespearova divadla se sídlem na 21 New Globe Walk.
Model reprezentuje období působení Williama Shakespeara na přelomu 16. a 17. století.
Původní poloha: Maiden Lane, Londýn, Anglie
Měřítko: 1:200
Filament: PLA
Zdroj: Globe Theatre Painted 3D. Zveřejněno pod licencí Creative Commons - Attribution - No Derivatives license.
Divadlo Farnese
Divadlo je vsazeno do renesančního sálu paláce della Pilotta, který původně sloužil jako zbrojnice. V letech 1617 až 1618 sem Giovanni Battista Aleotti umístil dřevěné divadlo opatřené prvním jevištním portálem. Aleotti umožnil vznik divadla s hlubokou perspektivou. Divadlo je dochované dodnes.
Model prezentuje aktuální stav divadla.
Poloha: Piazza della Pilotta, Parma, Itálie
Měřítko: 1: 200
Filament: PolyMaker Polywood - divadelní prostor, PETG - obvodové stěny budovy.
Periakt
Mechanismus umožňující rychlou změnu dekorací. Periakty byly zmiňované ve Vitruviových studiích o architektuře. Intenzivně se začaly používat v renesančním divadle v důsledku práce architektů Nicola Sabbatiniho a Josepha Furttenbacha. Periakt podle Furttenbacha je založen na mechanismu otáčejícího se dřevěného hranolu ovládaného z prostoru pod jevištěm. Každá strana hranolu reprezentovala jiný scénický výjev.
Model reprezentuje hypotetickou část scénické technologie z období renesančního divadla. (17. století)
Poloha: Německo
Měřítko: 1:32
Filament: PolyMaker Polywood
Jevištní technologie barokního divadla v Českém Krumlově
Barokní zámecké divadlo představovalo stálou divadelní scénu vybudovanou v roce 1675 knížetem Janem Kristiánem I. z Eggenbergu k pořádání zábav, koncertů a divadelních představení pro šlechtu. Jevištní technologie byla rekonstruována v období 1765 až 1766 knížetem Josefem Adamem ze Schwarzenbergu. Mechanismus středového rumpálu a lan umožňuje snadnou výměnu kulis na scéně. Mechanismus je dodnes funkční a je využíván při rekonstrukcích barokních slavností.
Model reprezentuje část jevištní technologie divadla.
Poloha: V. nádvoří zámku Český Krumlov, Český Krumlov, Česká Republika
Měřítko: 1:40
Filament: PolyMaker Polywood
Festivalové divadlo Richarda Wagnera
je interiér festivalového divadla na tzv. Zeleném vrchu v hornofranském Bayreuthu. Bylo postaveno v letech 1872–75 architektem Otto Brückwaldem podle návrhů skladatele Richarda Wagnera a s využitím starších návrhů Gottfrieda Sempera ve stylu helenistického historismu. Od založení slouží výlučně pro účely Hudebních slavností v Bayreuthu věnovaných provádění oper (hudebních dramat) Richarda Wagnera, které se konají každoročně od konce července do konce srpna. Je považováno za jedno z operních divadel s nejlepší akustikou na světě.
Poloha: Bayreuth, Německo
Měřítko: 1: 200
Filament: PolyMaker Polywood
Vzdělávací ústav hudby a rytmu v Hellerau
Divadlo v Hellerau postavené v roce 1911 podle projektu architekta Heinricha Tessenova fungovalo jako škola rytmiky a tance hudebního pedagoga Emila Jaques-Dalcroze. Ve škole působil scénograf Adolphe Appia. Dnes je Hellerau sídlem Evropského centra umění.
Model reprezentuje období působení Emila Jacque-Dalcroze a Adolph Appii v rozmezí let 1911 a 1914. Je v něm vsazena Appiova scénografie pro operu Orfeus a Eurydika.
Poloha: Karl-Liebknecht-Straße, Hellerau - Drážďany, Německo.
Měřítko: 1:132
Filament: PLA
Scénografie k inscenaci Vytrvalý princ v režii Jerzyho Grotowského
Scénografické řešení inscenace Calderónovy hry Vytrvalý princ od Jerzyho Gurawského pro Divadlo-laboratoř ve Vratislavi.
Model reprezentuje scénografii v době uvedení inscenace v roce 1965.
Poloha: Rynek Ratusz, Wroclaw, Polsko.
Měřítko: 1:50
Filament: PolyMaker Polywood - scéna, PLA - diváci.
Bytové divadlo Vlasty Chramostové
Divadlo v soukromém pražském bytě Vlasty Chramostové a Stanislava Miloty během normalizace. Hrálo se v propojených částech bytu skrze pomyslný portál, který se nacházel mezi obývacím pokojem -"hledištěm" a ložnicí -"jevištěm".
Model reprezentuje aktivní období divadla v letech 1976–1980.
Poloha: Čelakovského sady 10, Praha, Česká republika.
Měřítko: 1:33
Filament: PLA - bytové stěny, PolyMaker Polywood - nábytek.
