Horizonty
teatrologie
Horizonty teatrologie jsou přednáškový cyklus Katedry divadelních studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, v jehož rámci se konají přednášky hostů z jiných kateder a ústavů fakulty i univerzity a také z dalších odborných pracovišť i z umělecké praxe. Témata přednášek se vztahují k divadlu v jeho nejširším pojetí.
Přednášky jsou pořádány ve spolupráci s brněnskou sekcí Teatrologické společnosti a jsou určeny studentům a badatelům v oblasti teatrologie a příbuzných oborů, stejně jako studentům a pedagogům jiných oborů na FF i mimo ni a také všem zájemcům z široké veřejnosti.
Přednášky probíhají každý semestr s četností jedna přednáška za 14 dní. Konají se vždy sudou středu od 16:00 do 17:30 v učebně G01.
K cyklu Horizonty teatrologie se váže předmět DVE026, pro návštěvu přednášek však není nutné mít předmět zapsán.
Fotografie a záznamy z přednášek naleznete v ELFu.
Návrhy na témata a přednášející můžete psát do tohoto formuláře:
1. listopadu 2017 - Japonská scénická kultura a divadlo
Mgr. Ing. Denisa Vostra, Ph.D. : K japonskému vnímání prostoru
Zatímco na Západě koncept prostoru i koncept času dává představu něčeho určitého, v Japonsku nemohou být prostor a čas od sebe odděleny, poněvadž se vzájemně prolínají. ‘Prostorovost’ a ‘časovost’ jsou ve vzájemném vztahu, proto je prostor vnímán vždy jako totožný s činnostmi či událostmi, které se v něm v danou chvíli odehrávají. Tuto skutečnost odráží koncept ‘meziprostoru’ ma, který vymezuje nejen objektivní realitu, ale naznačuje také určitou rovinu zkušenosti. ‘Meziprostor’ ma přitom prostupuje téměř všechny stránky života Japonců a významně se dotýká i umění, resp. v některých případech přímo uměním je. Tento koncept prostoru a času je navíc možná tím nejdůležitějším prvkem, který odlišuje japonské umělecké vyjádření od západního.
„Do domu, který je obydlen, nevcházejí lidé, jak si kdo zamane. Pouze do domu bez pána vleze po libosti kdejaký pobuda, dokonce lišky a sovy si tam hoví náramně spokojeně, nerušeny přítomností lidí, a ani duchové a všelijaká podivná zjevení tam nebývají výjimkou“ (Jošida Kenkó in Zápisky z volných chvil 1984: 305).
18. října 2017 - Dramatické dílo Jana Amose Komenského
PhDr. Markéta Klosová, Ph.D. : Lešenský repertoár
Školská divadelní představení v Lešně od r. 1639 do začátku 18. století
O divadelních představeních v českobratrském a luterském gymnáziu (zvaném gymnasium illustre) ve velkopolském Lešně čeští badatelé a veřejnost většinou soudí, že je zavedl Komenský, který zde ve 40. letech 17. století se studenty sehrál dvě své divadelní hry. Polští teatrologové pak často hovoří o divadle Komenského v Lešně. Repertoár této školské scény můžeme dnes sice poznat jen zčásti, avšak i přes současný neutěšený stav pramenné základny je jasné, že divadelní tradice lešenské školy daleko přesáhly dobu působení Komenského ve městě. Kromě různých kusých zpráv nám do tvůrčí dílny zdejších divadelníků dovolí nahlédnout i dochované tisky několika her, vzniklých ve čtyřicátých a padesátých letech 17. století. Kdysi se soudilo, že autorem všech těchto dramatických děl byl Komenský. Divadelní činnost v Lešně pokračovala i po rozdělení lešenské školy na gymnázium reformované a českobratrské (stále nazývané gymnasium illustre) a na gymnázium luterské (označované jako gymnasium evangelicum).
4. října 2017 - Dramatická forma „droll“ na pozadí anglické občanské války; Státní divadlo v Brně na přelomu 60. a 70. let 20. století
Klára Škrobánková - Dramatická forma „droll“ na pozadí anglické občanské války
V mnoha publikacích soustředících se na evropské divadelní dějiny můžeme najít informace o tom, že po takzvaném uzavření anglických divadel v roce 1642 přestal do té doby bohatý divadelní život téměř existovat. Takovéto tvrzení ovšem není pravdivé, a přestože během následujících let nevznikla díla srovnatelná s tvorbou alžbětinské éry ani s pozdějším restauračním dramatem, divadlo bylo stále důležitou součástí běžného života. Dramatická forma jménem „droll“, krátký komický výstup, který byl uváděn během osmnácti let anglické občanské války a puritánského mezivládí, tak, jak je prezentován ve sbírce The Wits, or Sport upon Sport vydané v letech 1662, 1672 a 1673, představuje jeden z nejrozšířenějších žánrů období mezi lety 1642 a 1660. Přestože byl provoz veřejných divadel oficiálně zakázán, divadelní život zcela nezmizel. Jednou z manifestací potřeby divadlo uchovat jsou právě drolly, jejichž zápletky jsou často tvořeny zkrácením divadelních her období renesance. Po znovuotevření divadel v roce 1660 byla kolekce takovýchto drollů vydána londýnskými knihkupci Henrym Marshem a Francisem Kirkmanem, čímž bylo množství těchto krátkých dramatických útvarů dochováno.
Vendula Kacetlová - Státní divadlo v Brně na přelomu 60. a 70. let 20. století
Představena bude bakalářská práce, která se týká personálních změn v činohře Státního divadla v Brně po srpnové okupaci sovětskými vojsky v roce 1968. V této souvislost popisuje proměnu dramaturgie a její provázanost se širším kontextem historickým i aktuálními politickými turbulencemi. Pro účely přednášky z práce vybírám téma proměny cenzury a jejích mechanismů. Po krátkém úvodu do problematiky se budu věnovat třem sezónám v činohře SDB bezprostředně následujícím po Pražském jaru a srpnu 1968.
12. prosince 2016 - Kognitivní teorie v teatrologii: konceptuální metafora jako nástroj analýzy
Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Katedra divadelních studií FF MU
Na příkladu inscenační tradice Janáčkovy opery Z mrtvého domu a dalších příkladech převážně z oblasti hudebního divadla přednášející představí své teoretické úvahy o vztahu tzv. jevištní metafory a metafory konceptuální.
28. listopadu 2016 - Od radioartu k hudebnímu divadlu
MgA. Lukáš Jiřička, Ph.D.
Divadelní fakulta AMU v Praze
Na příkladu čtveřice režírujících skladatelů z Německa a Rakouska doktor Jiřička ukáže aktuální tendence ve světě hudebního divadla a experimentálního rozhlasového umění. Kromě historického a teoretického vhledu do postupné emancipace a rozvoje rozhlasového a hudebnědivadelního světa představí čtveřici aktivních tvůrců – Heinera Goebbelse, Olgu Neuwirth, Andrease Ammera a Helmuta Oehringa –, jejichž tvorba pokrývá značné spektrum dramaturgických strategií, inscenačních a kompozičních metod a technik. Knihu, z níž přednáška vychází, doplňují rozhovory jak s ústřední čtveřicí představených autorů, tak také s FM Einheitem (hudebním skladatelem a blízkým spolupracovníkem Helmuta Oehringa), Hansem Burkhardem Schlichtingem (významným rozhlasovým producentem), Georgem Katzem (hudebním skladatelem, jedním z pionýrů elektronické nové hudby v NDR) a Dieterem Schnebelem (hudebním skladatelem a muzikologem).
14. listopadu 2016 - Promítání v divadlech před první světovou válkou
Mgr. Martin Bernátek
Katedra divadelních studií FF MU, Katedra divadelních, filmových a mediálních studií FF UP Olomouc
V přednášce bude představena a na základě příkladů z Brna a Prahy rozebrána praxe promítání v repertoárových divadlech na přelomu 19. a 20. století. Tomuto tématu se Martin Bernátek věnoval ve své disertační práci na FF MU. Aby vysvětlil tento historický fenomén, zaměří se na vztah promítání v divadlech k dalším dobovým kulturním formám založeným na projekci, jakými byli např. ilustrovaná přednáška nebo tzv. vědecké divadlo, tak na jejich pozici v obecnějších změnách kultury vyvolané mj. etablováním kinematografie. Tyto vztahy budou analyzovány prostřednictvím konceptů dispozitivu a remediace.
Historiografické otázky vyplývající ze studia promítání v divadelním prostoru rovněž souvisí s obecnějšími metodologickými otázkami studia divadelní a filmové kultury a konkrétně s přesunem zájmu od studia idejí, osobností a děl ke studiu kulturních praktik. Upozorním na limity tzv. atrakčního modelu rané kinematografie (Gunning, Gaudreault, Biskupski) a promítání v divadlech popíšu jako kombinaci atrakčního modu a kontemplativního modu (představeného Charlesem Musserem). Pozornost bude rovněž věnována obecným metodologickým omezením vyplývajícím z různých podob definice tzv. specifičnosti divadla.
31. října 2016 - Nový cirkus jako dramatické umění
Mgr. Veronika Štefanová, Ph.D.
Katedra divadelní vědy FF UK, Český rozhlas Praha, Divadelní noviny
I přesto, že nový cirkus nebyl v českém uměnovědném prostředí dosud komplexně terminologicky ani metodologicky uchopen, není důvod stavět ho mimo uměnovědný diskurs. Samotné označení nový cirkus dává příležitost řadě interpretací. Vzniká tak množství odborných studií a akademických prací, které využívají různých metodologických přístupů k uchopení této nestálé umělecké formy. Na (nový) cirkus lze nahlížet z mnoha úhlů. Setkáme se se studiemi věnovanými cirkusové sémiotice, estetice, pedagogice a také s vědeckými pracemi, ve kterých se badatelé vydávají cestou kupříkladu kognitivních věd. V této přednášce se vydáme spíše cestou teatrologie, abychom se společně pokusili vymezit vztah nového cirkusu a divadla. Součástí přednášky bude krátký úvod do historie vzniku a vývoje nového cirkus v Evropě i na severoamerickém kontinentu. Posluchačům bude představen jeden z možných metodologických přístupů k popisu a analýze novocirkusové inscenace. Zároveň budou seznámeni se základní (novo) cirkusovou terminologií. Cílem přednášky je uvést posluchače do kontextu současných cirkusových umění a poukázat na specifika nového cirkusu jako rychle se proměňující umělecké formy.
17. října 2016 Německý Tanztheater a dílo Piny Bausch a Teatralita ženských rituálů a kulturních performancí
Německý Tanztheater a dílo Piny Bausch
Bc. Barbora Kašparová
Germanistika + Katedra divadelních studií FF MU
a
Teatralita ženských rituálů a kulturních performancí
Bc. Kristýna Řičánková
Katedra divadelních studií FF MU
Pozvání na společnou přednášku přijaly čerstvé absolventky bakalářského stupně studia na Katedře divadelních studií FF MU, Kristýna Řičánková a Barbora Kašparová. Představí výsledky svého výzkumu. Jejich diplomové práce vedla Mgr. Martina Musilová, Ph.D. a týkají se výzkumu teatrality v případě prvním, německé divadelní formy "tanztheater" v případě druhém.
3. října 2016 - Drama a divadlo – národnost a Evropa
prof. PhDr. Dalibor Tureček, DSc.
Ústav bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Vystoupení prof. Turečka bude spíše než klasickou přednáškou vydáním účtu z pochybností položením otázek po možnostech odborného pohybu v rámcích, vytyčených slovy v titulu (drama ‒ divadlo; národnost ‒ Evropa). Východiskem bude procesuální ‒ synopticko-pulzační ‒ typ uvažování).
2. května 2016 - Teatralita československých spartakiád
MA. Petr Roubal Ph.D.
Československé spartakiády byly největším tělovýchovným podnikem státního socialismu i jeho nejvýznamnějším politickým rituálem. Byly ale také slovy dobového tisku "největším divadlem světa".
Tématem přednášky bude právě divadelní aspekt spartakiád se zaměřením na několik základních teatrologických okruhů: teoretické napětí mezi "politikou divadla" a "politikou mas", divadelní aspekty sokolských sletů, avantgardní představy o masovém divadle pro masy, zapojení divadelní avantgardy do první spartakiády 1955, návrat k tradičnímu konceptu sokolské dramaturgie během normalizace.