KDS | Otevřený disertační seminář: Prezentace výzkumných projektů a stáží

Brněnské divadlo za protektorátu na příkladu spolku Rampa

Rampa, spolek pro divadlo, kulturu, literaturu, hudbu a výtvarné umění vznikla na počátku roku 1941 v Brně. Navzdory stupňujícím se represím nacistického režimu vůči kulturnímu projevům v protektorátu je nutné odstranit představu o určitém kulturním a divadelním vakuu tohoto období. Vznik uměleckého spolku v těchto podmínkách výše uvedenou tezi přímo vyvrací.

Rampa zahájila svou všestrannou uměleckou činnost díky iniciativě studentů, převážně z řad mladých konzervatoristů a působila zprvu na ryze amatérské a poté na poloprofesionální úrovni bez vlastních stálých prostor, a tudíž byla odkázána na kočování po Brně (sál v Typosu, DOPZ, Reduta a další). Význam spolku vzrostl po násilném uzavření Zemského divadla vlivem cílených zásahů ze strany okupační moci 12. listopadu 1941. Ambicí Rampy bylo nahradit Zemské divadlo v rámci stávající brněnské divadelní sítě a vytvořit tak stálou divadelní scénu.

Vnitřní strukturu spolku tvořily čtyři výše uvedené odbory s vlastním vedením, které jednak působily samostatně, ale zároveň spolupracovaly zejména v případě jednotlivých inscenací. Navzdory zcela odlišným reáliím vzniku můžeme Rampu přirovnat ke generačním pražským scénám ze 30. let 20. století. Snahou tohoto příspěvku je představit na pozadí fungování Rampy poloprofesionální či ochotnické divadlo v brněnském prostoru v období mezi lety 1941-45. Mezi inspirační vlivy tohoto spolku patří Dědrasbor, Osvobozené divadlo, Dada, Burianovo D 34-41, Bezdíčkovo a Gamzovo studio či Walterovy Komorní hry Radosti ze života.

Divadelní odbor se také programově hlásil k odkazu Jiřího Mahena zejména komponovanými „mahenovskými večery,“ na nichž se podílely všechny odbory. Poetika Rampy se vyznačovala především uváděním původně nedramatických textů či divadlem poezie a podobala se poetice uskupení jako Studio Tvorba, Divadélko poezie Tvar, Scéna poezie či Dramatické studio mladých Merkur. Snahou divadelního odboru Rampy bylo také pomocí přednášek a určité obdoby školy režie vychovávat vlastní autory a režiséry. Snahu opustit poloprofesionální sféru a profesionalizovat se dokládají celosouborová uvedení her Lope de Vegy – Sedlák Svým pánem nebo Drdova dramatu Jakož i my Odpouštíme. S blížícím se koncem války postupně oslabovala i aktivita Rampy, která se později transformovala do jiného spolku, aby v 50. letech již pod jiným názvem zcela zanikla.

Aleš Kolařík je doktorand Katedry divadelních studií.

Stáž CEDIT_observer a sociologický výzkum divadla

Prezentace se bude věnovat výzkumným podnětům vzešlým ze stáže, kterou v minulém akademickém roce pořádalo Centrum experimentálního divadla ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a s Univerzitou Palackého. Jakub Liška v ní nejprve shrne, jak probíhaly první dva semestry stáže, které nahlížely divadlo z různých metodologických hledisek: environmentálního, feministického, futurologického, institucionálně kritického, mediálního a sociologického. Poté představí výzkumné projekty, které na základě stáže vznikají a do kterých se mohou studující KDS zapojit. Nakonec nastíní možná další témata divadelněvědného výzkumu, které stáž otevřela.

Oficiální informace ke stáži CEDIT_observer zde. Informace k aktuálnímu ročníku stáže jsou zde.

Jakub Liška je doktorand Katedry divadelních studií a člen redakce CEDITu, časopisu pro kontexty a přesahy Centra experimentálního divadla. Ve své disertační práci se zabývá metadramaturgií a sociologií divadla.