Český divadelní strukturalismus

Výzkum na katedře divadelních studií je mimo jiné zaměřen i na teorii divadla. A to nejen na teorii, ale i na dějiny – zejména českého – myšlení o divadle. V této oblasti u nás máme některé počiny (např. v díle Otakara Zicha, Pražského lingvistického kroužku…), kterými se náš obor může pyšnit i v mezinárodním měřítku. A takové počiny si zasluhují stálou péči, zkoumání i propagaci.

Zároveň tímto výzkumem navazujeme na dílo jednoho z nejvýznamnější teoretiků divadla Iva Osolsobě (1928-2012), který byl jedním z významných pedagogů katedry.

Zaměření výzkumu a metody

Výzkum je zaměřen jednak na rozvíjení teoretických konceptů aplikovaných na současné divadlo, zejm. analýzu inscenace, a na druhé straně na historický aspekt divadelních teorií. V současné době je jádrem výzkum dílo Otakara Zicha, nedávno jsme dokončili projekt zaměřený na český „divadelní strukturalismus“.  Dílčí témata výzkumu však mohou sahat jak k počátkům 19. století, tak do naprosté současnosti.

Zapojení do mezinárodního výzkumu

Výzkum má svůj mezinárodní přesah v sérii konferencí, kterých se zúčastnili např. Patrice Pavis, Marco de Marinis, Manfred Pfister nebo Fernado de Toro. Mezi nejstabilnější spolupracovníky v této oblasti patří Veronika Ambros, Herta Schmid a Yana Meerzon. Do zahraničního kontextu míří i podstatná část publikací – zejm.  Theatre Theory Reader: Prague School Writings (Karolinum 2017)