Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Výzkum na katedře
Ve výzkumu spolupracujeme
Kontaktujte nás
-
Nobel Laureate Donna Strickland Visits ELI for the First Time
Nobel Prize in Physics winner Donna Strickland, made her first visit to the Extreme Light Infrastructure (ELI) in Dolní Břežany (near Prague), highlighting the critical role her pioneering work in laser physics plays in supporting ELI’s advanced research. Donna Strickland, a professor at the University of Waterloo in Canada, is celebrated for her groundbreaking development of Chirped Pulse Amplification (CPA) in 1985. This work, completed during her PhD at the University of Rochester alongside Gérard Mourou, earned her the Nobel Prize in Physics in 2018. The CPA technique has revolutionised the generation of ultrafast, high-intensity laser pulses, which are crucial for applications ranging from corrective eye surgery to fundamental scientific research. Donna Strickland Mourou, who initially led the development of the Extreme Light Infrastructure (ELI) in the early 2000s, helped establish facilities that specialise in generating these ultrashort and ultra-intense laser pulses. ELI is now a world leader in exploring fundamental physics phenomena and driving technological innovations across various disciplines, including high-energy physics, materials science, and biomedical applications. During her visit to the ELI Beamlines Facility on May 8-9, Strickland delivered a lecture detailing her collaborative work with Mourou that led to the invention of CPA. „I got the idea to produce coherent radiation in the extreme ultraviolet, which I thought would be a good PhD project, but I needed a more intense laser than we had at the time,“ Strickland explained to the ELI staff. „Gérard suggested stretching the pulse by chirping it—or changing the frequency through the pulse—so it wouldn’t damage the laser.„ This innovative approach took about a year to perfect and resulted in her first published paper, a concise three-page document. „We wanted to publish the paper fast because we thought others were trying to do the same thing,“ said Strickland. „As it turns out, nobody else really saw it, and I finished my PhD on a different topic.“ Strickland continues to lead the ultrafast laser group at Waterloo, focusing on developing high-intensity laser systems for nonlinear optics investigations. She is the third woman to receive a Nobel Prize in Physics, following pioneers Marie Curie and Maria Goeppert Mayer. „It’s not an exaggeration to say Donna’s work made ELI possible,” says ELI Director General Allen Weeks emphasised the significance of Strickland’s contributions “CPA technology, which Strickland helped develop, is a key driver of ELI’s laser systems.“ In addition to her lecture, Strickland was able to tour the ELI labs and see some of the most advanced versions of the lasers she helped to create. She also listened to the selected work of some of ELI’s most promising young researchers. She plans to encourage Canadian researchers to visit and use the facilities. Source: https://eli-laser.eu/news/nobel-laureate-donna-strickland-visits-eli-for-the-first-time/
-
V4 konference 2024 otevřela otázku financování výzkumných infrastruktur
Experti, tvůrci politik a stakeholdeři z Visegrádské čtyřky – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska se sešli 18. dubna 2024 v Bruselu, aby diskutovali budoucnost evropských výzkumných infrastruktur. Konferenci ve spolupráci se styčnými kancelářemi zemí V4 v Bruselu (SLORD, PolSCA, NRDIO) připravila kancelář CZELO. José Luis Martínez, předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), ve svém projevu nastínil hlavní závěry ESFRI reportu o financování výzkumných infrastruktur. Zdůraznil potřebu synergie mezi zdroji financování na regionální a národní úrovni a na úrovni EU, aby evropští vědci měli k dispozici nejvýznamnější výzkumné infrastruktury ve všech výzkumných doménách. José Luis Martínez – Chair of ESFRI Globální rozměr ELI Beamlines Na jeho vystoupení navázal Allen Weeks, generální ředitel konsorcia ELI ERIC, který představil evropské výzkumné laserové centrum, které provozuje jedny z nejintenzivnějších laserových systémů na světě. Pro vědecko-výzkumnou organizaci The Extreme Light Infrastructure ERIC, která se ustanovila v roce 2021, pracuje celkem 627 zaměstnanců na území České republiky a Maďarska. Weeks zdůraznil, že jejich výzkumná infrastruktura je otevřená vědcům z celého světa a umožňuje průkopnický výzkum nejen v oblasti fyziky a materiálových věd, ale také v biomedicíně a laboratorní astrofyzice. O zapojení Slovenska do výzkumné infrastruktury eLTER hovořil Luboš Halada ze Slovenské akademie věd. Martin Šponiar, zastupující Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky, zdůraznil slovenskou podporu existujících infrastruktur. Polský zástupce představil Poznaňské superpočítačové a síťové centrum. Podpora otevřené vědy a FAIR dat Ute Gunsenheimer, generální tajemnice Asociace EOSC, mluvila o budoucnosti iniciativy European Open Science Cloud (EOSC). Zdůraznila význam Tripartite spolupráce a nastínila budoucí vznik „EOSC nodes,“ který by měl usnadnit vytvoření “web of FAIR data” a interoperabilních služeb v rámci politiky otevřené vědy (tj. Federace EOSC). Diskuse o budoucnosti V odpoledním panelu vystoupili řečníci z ministerstev, stálých zastoupení zemí V4 a zástupce Evropské komise. Z diskuzí vyplynula potřeba porozumění národním zdrojům financování výzkumných infrastruktur, podpora sdílení znalostí mezi výzkumnými infrastrukturami, důraz na lidský faktor a nutnost dobře definovat příští rámcový program EU pro výzkum „FP10.“
-
Žádost o ustavení konsorcia DANUBIUS-ERIC byla předložena Evropské komisi
Dne 29. března 2024 Rumunsko, z pozice designované hostitelské země statutárního sídla budoucího DANUBIUS-ERIC (International Centre for Advanced Studies on River-Sea Systems), předložilo a adresovalo Evropské komisi tzv. step 2 aplikace o ustanovení DANUBIUS-ERIC. V návaznosti na předložení Evropská komise přezkoumá žádost a předložený návrh stanov. V časovém horizontu do 6 kalendářních měsíců pak je možné očekávat rozhodnutí o vzniku konsorcia DANUBIUS-ERIC. Konsorcium umožní svým členům koordinovat činnost dílčích národních komponent v rámci integrované mezinárodní organizace, evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS. ČR je, společně s Bulharskem, Irskem, Itálií, Moldavskem, Nizozemskem, Portugalskem, Rumunskem, Řeckem, Spojeným královstvím, Španělskem a Ukrajinou, jedním ze zakladatelských členů konsorcia. DANUBIUS-RI: Pohled do areálu budoucího centrálního HUBu v rumunském Murighiolu (Media Gallery – DANUBIUS-PP) Evropská výzkumná infrastruktura DANUBIUS Posláním DANUBIUS-ERIC je umožnit excelentní výzkum v rámci systému řeka-moře, nabídnout nejmodernější výzkumnou infrastrukturu a poskytnout integrované znalosti potřebné pro udržitelný vývoj a ochranu vodních ekosystémů. Formální podstatou evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS je koordinovaná síť vědeckých pracovišť, rozmístěných po Evropě. Řídící funkci bude naplňovat HUB umístěný v rumunském Murighiolu nedaleko delty Dunaje. Mezi další významné části výzkumné infrastruktury patří Technology Transfer Office, jehož funkčnost zajišťuje University College v irském Corku a datové centrum sídlící v Bukurešti. Funkci odborných středisek poskytujících zařízení a služby, ukládání dat a jejich zpřístupnění, přístup k experimentálním zařízením a zařízením pro měření bude naplňovat soubor uzlů. Např. analytický uzel, který bude funkční v rámci centrálního HUBu v Murighiolu, či observační uzel provozovaný Marine Laboratory (PML) v jihoanglickém Plymouthu. V neposlední řadě bude struktura DANUBIUS-ERIC tvořena tzv. Supersites. Pod tímto označením se rozumí lokality s významným vědeckým potenciálem, sloužící jako ohnisko pozorování, komplexního výzkumu a modelování systémů řeka-moře. Jedno ze Supersites, nesoucí název Hydrological Nexus of Central Europe, bude umístěno i na území České republiky. Cílem aktivit DANUBIUS-ERIC je dosáhnout zdravých říčních a mořských systémů a podpořit jejich udržitelné využívání, tak aby lidská společnost mohla do roku 2050 žít v rámci udržitelných ekologických limitů planety Země. DANUBIUS-RI: Ústí řeky Nestos v rámci řeckého Supersite Nestos (Media Gallery – DANUBIUS-PP) Česká účast v rámci DANUBIUS-ERIC Česká republika se stala jednou z prvních zemí, kde získal projekt evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS oficiální podporu. Českými partnery podílejícími se na vzniku a fungování budoucí evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS jsou velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, jejímž koordinátorem je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CENAKVA. Jak CzeCOS, tak CENAKVA nabízejí kapacity pro excelentní výzkum povodí evropských toků, využitelné v rámci českého Supersite Hydrological Nexus of Central Europe. Unikátní role českého Supersite je dána polohou České republiky jako pramenné oblasti několika významných evropských toků. Česká strana se tak v rámci DANUBIUS-ERIC bude podílet na aktivitách s cílem podpořit špičkový světový interdisciplinární výzkum a inovace v oblasti sladkovodního výzkumu.
-
Pracovní skupiny iniciativy EOSC znají své nové zástupce
Iniciativa EOSC CZ (European Open Science Cloud v České republice) má za sebou první volby vedoucích pracovních skupin. Dvanáct demokraticky zvolených lídrů získalo mandát k vedení pracovních skupin iniciativy směrem k inovacím a pokroku v oblasti správy výzkumných dat. Zvolení vedoucí pracovních skupin budou hrát klíčovou roli při definování strategie iniciativy a řešení konkrétních výzev spojených s Národní datovou infrastrukturou. Členové pracovních skupin vybírali vedoucí dvanácti pracovních skupin iniciativy EOSC CZ. Všichni předložili voličům své profesní medailonky, kde prezentovali své dosavadní pracovní zkušenosti, což umožnilo voličům se s kandidáty před volbou lépe seznámit. Vedoucí nejen vede skupinu, navrhuje také témata a směřuje danou komunitu. Má proto unikátní možnost ovlivnit směřování správy výzkumných dat v ČR. Proces voleb se uskutečnil online skrze elektronické hlasování. Každý volič měl možnost v termínu 18.–21. března odevzdat svůj hlas. Oprávněnými voliči byli všichni členové pracovní skupiny, kteří se řádně registrovali do konkrétní pracovní skupiny do 17. 3. 2024. Volební proces proběhl v souladu se Statutem a jednacím řádem iniciativy EOSC v České republice. Pro získání mandátu bylo nutné získat alespoň 25 % hlasů z celkového počtu všech odevzdaných. Podle Michaely Ručkové, jedné z hlavních organizátorek voleb, byly volby mimořádnou příležitostí k posunu inciativy a české vědy: “Prostřednictvím demokratického volebního procesu je zajištěno, že pracovní skupiny iniciativy EOSC CZ budou i nadále řízeny vysoce kvalifikovanými odborníky, kteří disponují nezbytnými znalostmi a podporou komunity. Tito lídři nejsou pouze klíčovými postavami na národní úrovni, nýbrž mohou aktivně formovat evropské standardy a postupy v oblasti správy výzkumných dat.” Noví vedoucí se chopí svých funkcí od 26. března 2024. Další volby se budou konat za dva roky, tedy na jaře roku 2026. Architektura národní datové infrastruktury David Antoš CESNET / e-INFRA CZ Metadata Petra Černohlávková Národní technická knihovna Základní služby Michal Růžička ÚVT Masarykova Univerzita / e-INFRA CZ Vzdělávání a lidské zdroje Radka Římanová Ústřední knihovna Univerzity Karlovy Bio/zdraví/potraviny Jiří Vondrášek Ústav organické chemie a biochemie AV ČR / ELIXIR – CZ Materiálové vědy a technologie Marek Cebecauer Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Data management pro umělou inteligenci a strojové učení Jan Martinovič IT4Innovations národní superpočítačové centrum VŠB – TUO Sociální vědy Jindřich Krejčí Sociologický ústav AV ČR Fyzikální vědy Jiří Chudoba Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) Humanitní vědy a umění Jan Hajič Univerzita Karlova / LINDAT / CLARIAH-CZ Enviromentální vědy Jana Klánová Masarykova univerzita / RECETOX Citlivá data Zdenka Dudová BBMRI.cz / Masarykův onkologický ústav O EOSC CZ: European Open Science Cloud (EOSC) je evropská iniciativa, která se zaměřuje na rozvoj infrastruktury podporující otevřenou vědu v oblasti správy výzkumných dat. V rámci této širší evropské snahy vznikl na národní úrovni projekt IPs EOSC-CZ. Ten zodpovídá za implementaci této iniciativy v České republice. Hlavním cílem iniciativy EOSC CZ je vytvořit národní verzi této evropské iniciativy a podporovat osvědčené postupy ve správě výzkumných dat napříč různými vědeckými komunitami. Hlavním záměrem iniciativy EOSC CZ je vytvoření Národní datové infrastruktury (NDI), což je budoucí platforma pro sdílení, správu a přístup k datům pro výzkumné účely. NDI má podporovat nejen vědecké aktivity, ale i multidisciplinární výzkum, zahrnující širokou škálu vědních oborů a disciplín. Zapojení do podpory iniciativy EOSC v České republice je otevřené každému prostřednictvím dvanácti pracovních skupin EOSC CZ. Tisková zpráva: EOSC-CZ