Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Výzkum na katedře
Ve výzkumu spolupracujeme
Kontaktujte nás
-
Vyšla data European Social Survey 9
První edice dat z deváté vlny European Social Survey je již k dispozici pro všechny registrované zájemce. Zveřejněný datový soubor obsahuje data z 19 zemí sbíraná na přelomu roku 2018 a 2019. Jedná se nejvyšší počet zastoupených zemí v první edici dat od šesté vlny. Kromě více než 150 položek obsažených v hlavním dotazníku ESS se můžete těšit na výsledky dvou rotačních modulů: Časování života: organizace životní dráhy v Evropě (modul byl součástí už třetí vlny ESS v 2006/07) a nového modulu zaměřeného na spravedlnost a férovost v Evropě. Data jsou dostupná ve formátech SAS, SPSS a STATA. Zároveň jsou online k zobrazení či ke stažení skrze Online Analysis Tool. Původní zdroj
-
MŠMT navyšuje svůj příspěvek na kosmický výzkum v rámci ESA
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při příležitosti zasedání Rady Evropské kosmické agentury (ESA) na ministerské úrovni “Space19+”, které se uskutečnilo ve dnech 27. až 28. listopadu 2019 ve španělské Seville, navýšilo svůj příspěvek na programy ESA v oblastech výzkumu a vývoje, který do roku 2022 dosáhne výše až 350 mil. Kč ročně. Příspěvek MŠMT na Vědecký program a Základní aktivity ESA postupně vzroste ze 7,4 mil. EUR v roce 2019 až k 9,2 mil. EUR v roce 2022. Postupné navyšování je způsobeno zájmem ESA navýšit kupní sílu Vědeckého programu, který v posledních letech ztrácel svou schopnost vypouštět ve stanovené frekvenci stanovený počet vědeckých misí. České výzkumné instituce a podniky se v současnosti zapojují např. do misí Solar Orbiter, JUICE, ATHENA, PLATO, Comet Interceptor, eXTP nebo ARIEL. Navýšen bude rovněž příspěvek MŠMT do programu PRODEX určeného na vývoj vědeckých přístrojů k výzkumu kosmu, který od roku 2022 stoupne ze současných 2,2 mil. EUR ročně na 2,3 mil. EUR ročně a zároveň dojde také k prodloužení doby, po kterou bude MŠMT do tohoto programu přispívat, a to až do roku 2025. Účast ČR v PRODEX umožňuje českým výzkumným pracovištím zapojovat se ve spolupráci s podniky do špičkových vědeckých projektů s využitím nejnáročnějších technologií, které dále pomáhají rozvoji českého průmyslu. MŠMT bude i nadále přispívat na provoz Kosmického centra v Guyaně ve výši 0,55 mil. EUR ročně. Dále bude MŠMT financovat účast ČR v programu “Space Safety” zaměřeném na vývoj evropského systému kosmického zabezpečení, ve kterém bude možné využívat poznatky ze základního výzkumu v oborech sluneční fyziky, výzkumu blízko-zemních objektů či technologií pro sledování kosmické tříště. Příspěvek MŠMT rovněž umožní zapojení ČR do přípravy mise k operativnímu sledování kosmického počasí. Cílem služby je snižovat náklady na bezpečnost zejména kosmické infrastruktury v okolí Země. Příspěvek MŠMT do tohoto programu bude navýšen ze stávajících 2 mil. EUR na celkových 2,8 mil. EUR. Dále bude MŠMT financovat rovněž účast ČR v programu E3P zaměřeném na experimenty v podmínkách mikrogravitace a vývoj technologií pro robotický průzkum sluneční soustavy v souhrnné výši 1,3 mil. EUR. Cílem ESA je zajišťovat a podporovat spolupráci mezi evropskými státy v oblasti kosmického výzkumu a technologií za výlučně mírovými účely a jejich kosmických aplikací s úmyslem jejich využití pro vědecké účely a pro funkční systémy kosmických aplikací. ESA vznikla v roce 1975. ČR je její členskou zemí od roku 2008. Koordinací spolupráce ČR s ESA je pověřeno Ministerstvo dopravy, které financuje další programy ESA tzv. „blízké průmyslovým cílům“, a to v souhrnné výši cca 1,2 mld. Kč ročně. Programy ESA v oblastech výzkumu a vývoje financuje MŠMT, které za ně rovněž věcně odpovídá. Příspěvek MŠMT do ESA byl dosud na úrovni cca 320 mil. Kč ročně. Rada ESA na ministerské úrovni „Space19+“
-
Čeští vědci budou s družicí ARIEL pátrat po předpokladech života na vzdálených exoplanetách
ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey) je čtvrtou misí střední třídy „M4“ Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která je v současnosti ve fázi vývoje. Mise ARIEL se zaměří na studium složení, evoluce a formování vzorku více než tisícovky vzdálených exoplanet. ARIEL bude měřit chemické složení jejich atmosfér ve chvílích, kdy budou přecházet před svými hvězdami. Zaměří se však rovněž na detekci dalších složek, jako je vodní pára, oxid uhličitý či metan. Mise má být vypuštěna v roce 2028. Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu hlavních optických komponent ARIEL – systému zrcadel vyvazujících svazek světla z eliptického primárního zrcadla do spektrálního optického systému. Dále česká strana zajistí i konstrukce, optické montáže a kryogenní testy. Optické komponenty do mise ARIEL dodá centrum TOPTEC (Výzkumné centrum speciální optiky a optoelektronických systémů), součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český tým stane součástí vědeckého konsorcia mise, bude moci ovlivňovat směřování přípravy mise a následně získá i exkluzivní přístup k získaným datům. Čeští vědci se rovněž zapojí do vedení pracovních skupin k přípravě spektrálních databází a základnímu výzkumu chemie exoplanet s důrazem na procesy prebiotické evoluce. Hlavním cílem české účasti na misi ARIEL je detekce spektrálních charakteristik základních molekul detekovaných družicí a výzkum markerů důležitých chemických procesů v planetárních atmosférách. Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku Vědeckého programu ESA. Dne 17. prosince 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Z mise CHEOPS bude těžit také mise PLATO, jíž má v roce 2028 následovat právě ARIEL. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu exoplanet. Česká účast na misi ARIEL bude podpořena ve výši 1,85 mil. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi ARIEL, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 470 mil. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky. Animace mise ARIEL
-
Dvacetileté výročí nejrozsáhlejší astrofyzikální soustavy na světě
Letos slaví své dvacetileté výročí od podpisu zakladatelské listiny mezinárodní Observatoř Pierra Augera v Argentině. Slavnostního ceremoniálu, který proběhl minulý týden ve městě Malargüe, se kromě české vědecké delegace zúčastnil i český velvyslanec v Argentině Karel Beran. Se 4 teleskopickými stanicemi, každá se 6 teleskopy, a 1660 pozemními detektory, rozprostírajícími se na více než 3000 km2, je Augerova observatoř pravděpodobně nejrozlehlejší vědeckou pozorovací soustavou na světě. Cílem jejího výzkumu je detekce a studium vysokoenergetických částic kosmického záření pronikajících do atmosféry, z nichž některé svým nábojem mnohonásobně překonávají uměle vytvořené částice z urychlovače v CERN. Projekt byl zahájen počátkem 90. let 20. století americkým astrofyzikem, nositelem Nobelovy ceny, Jamesem Croninem, a jeho kolegou Allanem Watsonem. Čeští vědci byli u zrodu Observatoře Pierra Augera od samého počátku. ČR byla prostřednictvím Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., Univerzity Karlovy a Palackého univerzity v Olomouci jednou z 15 zakladatelských zemí. V ČR bylo vyrobeno 15 z 27 zrcadel pro fluorescenční detekční dalekohledy observatoře. S přispěním Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. byl navržen a je provozován rovněž robotický dalekohled FRAM, který pomáhá zjišťovat stav atmosféry pro kalibraci pozorování. To vše bylo umožněno prostřednictvím finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, aktuálně poskytované z dotačního titulu na podporu velkých výzkumných infrastruktur. Velká výzkumná infrastruktura AUGER-CZ byla velmi kladně evaluována i při posledním mezinárodním hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, načež jí byla přiznána finanční podpora také pro další tříleté období 2020 až 2022. Představuje jeden z pilířů nejnovější aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022. Observatoř Pierra Augera