
Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Výbor pro Vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) 25. ledna 2024 schválil do realizační fáze velkou gravitační observatoř LISA a misi k Venuši EnVision. Obou misí, které budou financovány z Vědeckého programu ESA a příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do něj, se zúčastní i čeští vědci. Mise LISA LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je druhou velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA). Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2035. LISA mission, credit: ESA Mise bude sestávat z 3 družic, které budou mezi sebou vysílat laserový svazek na vzdálenost až 2,5 milionů kilometrů, přičemž každá z družic ponese 2 redundantní zdroje laserového svazku. Při průchodu gravitační vlny pak dojde ke změnám fází laserových svazků, což umožní zachytit srážky superhmotných černých děr. To napomůže odhalit, jak se utvořily první galaxie a velké černé díry v jejich středech. Česká účast na misi LISA Česká strana bude pod vedením vědců z Astronomického ústavu AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR zodpovídat za vývoj, testování a výrobu mechanismu zajišťujícího přepínání mezi uvedenými dvěma laserovými svazky, tzv. „Fibre Switch Unit Actuator (FSUA)“. Do projektu budou zapojeny také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Ústav termomechaniky AV ČR a předpokládá se rovněž účast řady českých firem. Zapojení do přípravy vědeckého přístrojového vybavení mise doplní českou vědeckou účast v konsorciu, kde jsou již čeští vědci zapojeni v pracovních skupinách vytvářejících simulace pro misi LISA. Čeští vědci v konsorciu LISA přispívají vytváření tzv. „waveforms“ pro pohyb kompaktních objektů okolo superhmotných černých děr, které v důsledku oběhu vytváří gravitační vlny. Představa mise LISA, credit: ESA Finanční náklady Česká účast na misi LISA je v první fázi podpořena ve výši téměř 400 tis. EUR z příspěvku MŠMT do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 5,3 mil. EUR. Náklady na misi LISA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 1,75 mld. EUR. Mise EnVision EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč jsou Venuše a Země natolik odlišné. Start mise EnVision je plánován na rok 2031, první data naměřená z okolí Venuše by sonda měla zaslat roce 2033. EnVision Science, Credit: ESA Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Animace mise EnVision, credit: NASA / JAXA / ISAS / DARTS / Damia Bouic / VR2Planets Česká účast na misi EnVision Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, zodpovídat za vývoj, testování a výrobu elektronických desek pro přístroj VenSpec-H, což má být jeden ze tří spektrometrů sondy zaměřený na snímání spektra atmosféry Venuše ve vysokém rozlišení. Do projektu budou zapojeni také vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. a České geologické služby. Vývoj a výroba elektronických desek bude zajištěna českými firmami, které budou vybrány v rámci tendru vypsaného ESA. Hlavním zájmem českých vědců je studium chemie atmosféry Venuše a vulkanické činnosti. V hledáčku české vědy jsou rovněž sopky, jejich vliv na tvar povrchu a složení ovzduší. Finanční náklady Česká účast na misi EnVision je v první fázi podpořena ve výši 505 tis. EUR z příspěvku MŠMT do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 3,27 mil. EUR. Náklady na misi EnVision, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 784 mil. EUR. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2024 výše 13,6 mil. EUR.
Absolventi českých vysokých i středních škol mají nově větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Absolventských programů v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Umožňuje to nový program spolupráce mezi MŠMT a CERN, který podepsala vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová. Nový program spolupráce mezi MŠMT a CERN bude realizován v rámci programu stáží pro absolventy CERN. Vybraní uchazeči mohou strávit v CERN až 3 roky prací na projektech v oblasti částicové fyziky nebo se podílet na vývojových projektech v široké oblasti aplikovaných, inženýrských a technických oborů, částečně také administrativních. Do programu se mohou hlásit absolventi a studenti českých vysokých či středních škol před dokončením studia, např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Program nabízí příležitosti rovněž pro absolventy tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, mezinárodní vztahy, právo, logistika apod. Program je rozdělen do tří podprogramů: * ORIGIN / Early Career Professionals programme – program pro absolventy s max. 2 roky praxe od dokončení studia, a to jak odborných škol, tak absolventů bakalářského či magisterské stupně studia. Další termíny pro podání přihlášek budou 14. dubna 2024, 7. července 2024 a 17. října 2024. * QUEST / Experienced Projects Graduates – program pro zkušené absolventy, tj. absolventy magisterských oborů s 2 až 6 lety praxe od skončení studia či absolventy doktorandského studia s až 3 lety relevantní praxe. Přihlášky je možné podávat na průběžně vypisované pozice. * RESEARCH Fellowships pro absolventy doktorského stupně studia s praxí do 6 let. Další termíny pro podání přihlášek jsou 4. března 2024 a 2. září 2024. CERN akceptuje také přihlášky studentů, kteří své studium právě dokončují. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 4 500 CHF měsíčně. Více informací o výběrovém řízení v CERN je k dispozici zde. Termíny pro získání doporučení od MŠMT budou upřesněny. Studenti českých vysokých škol mohou i nadále podávat přihlášky do Studentských programů CERN s podporou MŠMT. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. ORIGIN / Early Career Professionals programme (Image: CERN)
Čeští vědci se díky podpoře z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zapojí do další mise „střední“ třídy Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA) – EnVision. Mise má za cíl prozkoumat nejbližší sousední planetu Země – Venuši a pokusit se odpovědět na otázku, proč je naše nejbližší sousední planeta tolik odlišná. Zaměření mise EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč se Venuše a Země vydaly tak odlišnými evolučními cestami. Start mise EnVision je plánován na rok 2031, první data naměřená z okolí Venuše by sonda měla zaslat v polovině roku 2033. Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Animace mise EnVision, credit: NASA / JAXA / ISAS / DARTS / Damia Bouic / VR2Planets Česká účast na misi EnVision Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu elektronických desek pro přístroj VenSpec-H, což má být jeden ze tří spektrometrů sondy zaměřený na snímání spektra atmosféry Venuše ve vysokém rozlišení. Do projektu budou zapojeni také vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. a České geologické služby. Vývoj a výroba elektronických desek bude v další fázi zajištěna českými firmami, které budou vybrány v rámci tendru vypsaného ESA. Hlavním zájmem českých vědců je studium chemie atmosféry Venuše a vulkanické činnosti. Mise EnVision dovolí pozorovat projevy málo prostudovaných procesů na prachových částicích, které byly dosud zkoumány pouze v laboratorním měřítku. V hledáčku české vědy jsou rovněž sopky, jejich vliv na tvar povrchu a složení ovzduší. Český vědecký tým se bude na misi podílet také sestavením datových souborů pro testování elektronických součástek, především se zaměřením na kvalitu, velikost a tok dat a přípravu datových sad pro testování elektronických součástek těchto datových sad pomocí softwarových nástrojů. Záznam experimentálních spekter a generování nadměrných simulovaných spektrálních knihoven umožní důsledné testování (včetně kalibrace/validace) a další posouzení účinnosti sestavené elektronické sestavy v odpovídajícím spektrálním rozsahu a rozlišení pro zpracování dat ze spekter zaznamenaných kanály VenSpec-H. EnVision, credit: ESA/VR2Planets/Damia Bouic Finanční náklady Česká účast na misi EnVision bude v první fázi podpořena ve výši 505 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 3,27 mil. EUR. Náklady na misi EnVision, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 610 mil. EUR. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2024 výše 13,6 mil. EUR.
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 11. března 2024 do 12:00. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 400 CHF měsíčně. HL-LHC Corrector Package in the cryostat (Image: CERN)