Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
V pondělí 27. listopadu 2023 se uskutečnila konference k výročí 15 let od vstupu ČR do Evropské kosmické agentury (ESA), kterou pořádalo Ministerstvo dopravy. Za MŠMT se konference zúčastnila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová. ČR se stala členskou zemí ESA k 12. listopadu 2008. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) již od poloviny 90. let 20. století, kdy nejprve vyjednávalo Rámcovou dohodu o spolupráci ČR s ESA, zajišťovalo naplňování před-vstupní spolupráce ČR jako Evropského spolupracujícího státu a následně společně s Ministerstvem dopravy vyjednávalo vstup ČR do ESA. Jádrem spolupráce MŠMT s ESA je podpora programů z oblasti výzkumu a vývoje (VaV), na které MŠMT přispívá kolem 14,2 mil. EUR ročně (tj. cca 360 mil. Kč), a to na povinné aktivity, což je zejména Vědecký program, a další volitelné programy, zejména program vývoje vědeckých přístrojů PRODEX. Díky této podpoře se české výzkumné organizace a podniky zapojují do nejvýznamnějších vědeckých misí realizovaných v celoevropské spolupráci. Představa mise Solar Orbiter zdroj: ESA/ATG medialab; Parker Solar Probe: NASA/Johns Hopkins APL Významná je zejména česká účast na misích Solar Orbiter, která byla vypuštěna v únoru 2020 a na které se české výzkumné organizace a firmy podílely 5 projekty na 4 vědeckých přístrojích, další české firmy pak získaly zakázky přímo na stavbě samotné sondy, a JUICE, tj. sondě k Jupiteru, vypuštěné v dubnu tohoto roku, na které se české výzkumné organizace podílely dvěma projekty přístrojového vybavení a opět řada českých firem získala na projektu zakázky. V obou případech se jednalo o cca 170 mil. Kč, které se na projektech a zakázkách vrátily do českých vědeckých pracovišť a firem. Česká účast ve VaV programech ESA se však neomezuje pouze na tyto dvě mise – čeští vědci jsou již zapojeni téměř do všech připravovaných misí Vědeckého programu ESA, jako je chystaná gravitační observatoř LISA, rentgenový teleskop ATHENA, lovec komet Comet Interceptor, či mise PLATO a ARIEL, které umožní zkoumat planety mimo naší sluneční soustavu. (Start mise JUICE, zdroj: ESA – S. Corvaja) Jak na konferenci zdůraznila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová, toto intenzivní zapojování do vědeckých misí ESA bylo v roce 2021 velmi oceněno mezinárodním expertním panelem v rámci hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích VaVaI a po této stránce tak byla česká účast v ESA hodnocena jako velmi zdravá. To se týká také zájmu o využití získaných dat, kdy se čeští vědci podílejí na více jak 1,2 % publikací založených na datech z Vědeckého programu ESA (oproti cca 1 % podílu ČR na rozpočtu ESA). ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2023 výše 14,2 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA, tj. včetně příspěvků Ministerstva dopravy, dosáhne v roce 2023 výše 62 mil. EUR.
Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem ČR, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015, 2019 a 2023. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2023 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2023 až 2026. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014, 2017 a 2021, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2021. Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 43 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jejichž projekty jsou implementovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury). Všech těchto 43 velkých výzkumných infrastruktur, bylo schváleno vládou ČR k financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2026, a to za využití výdajů státního rozpočtu ČR (provozní náklady) a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (investiční náklady). Nad rámec základní charakteristiky Cestovní mapa zasazuje jednotlivá zařízení i do krajiny velkých výzkumných infrastruktur a vytváří takto mapu nejmodernějších výzkumných infrastruktur, jež jsou v ČR a za účasti ČR v zahraničí provozovány a zpřístupňovány uživatelské komunitě na principech politiky otevřeného přístupu. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je příspěvkem ČR k celoevropské krajině špičkových výzkumných infrastruktur dosahujících světové úrovně. Jakožto členský stát řady Evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (ERIC) a mezinárodních organizací výzkumu a vývoje, sídlících jak v Evropě, i Americe, ČR sdílí politickou a finanční odpovědnost za implementaci konceptu Evropského výzkumného prostoru. Již od roku 2009 jsou „roadmapping“ a tvorba politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR přímo inspirovány příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ČR následuje ESFRI zejména, co se týká užívání metodiky mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur. Tímto způsobem ČR synchronizuje národní strategii velkých výzkumných infrastruktur ČR se společným celoevropským referenčním rámcem.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Vás ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce (DZS) a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy (MFF UK) zvou na 6. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur. Letošní ročník má podtitul „Nelegitimní ovlivňování: zvyšování povědomí a odolnosti“. Datum: čtvrtek 2. listopadu 2023 Čas: 09:30 – 17:00 hod. SEČ Místo: Pavilon IMPAKT, MFF UK, V Holešovičkách 747/2, 180 00 Praha 8 Program: NDVVI_PROGRAM Registrace: zde Kontakt: 6thLRIsNationalDay@msmt.cz Program konference, které se zúčastní čelní představitelé ústředních orgánů státní správy ČR, vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších veřejnoprávních a soukromoprávních výzkumných organizací ČR, bude zahrnovat přednášky a diskuze k následujícím tématům: * Představení příležitostí a rizik mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovací včetně současného stavu a vize České republiky; * nástroje a opatření na podporu mezinárodně konkurenceschopného, silného a nezávislého sektoru vysokého školství, vědy a výzkumu na mezinárodní i národní úrovni; * prohloubení povědomí o problematice nelegitimního ovlivňování ve výzkumu, vývoji a inovacích a diskuze o opatřeních posilující odolnost velkých výzkumných infrastruktur; * sdílení zkušeností z pohledu vysokých škol, výzkumných organizací i velkých výzkumných infrastruktur. Účast na konferenci je bezplatná a veřejná. Přihlašování je možné do 30. října, počet míst je omezený. Konference bude probíhat v českém jazyce bez tlumočení. Účastníci budou mít možnost zavítat i na exkurzi do prostor výzkumných infrastruktur LINDAT/CLARIAH-CZ, MGML, SPL-HTC a WCZV, které sídlí v trojském areálu. V případě jakýchkoliv dotazů či podnětů se prosím neváhejte obrátit na MŠMT na níže uvedené adrese elektronické korespondence: 6thLRIsNationalDay@msmt.cz Pavilon IMPAKT (Viktor Mácha, MFF UK)
Již dvacet pět let poskytuje Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA) datové služby pro sociální vědy. V průběhu této doby se proměnil z malého oddělení Sociologického ústavu AV ČR v národního poskytovatele datových služeb, který je zapojen do mezinárodní spolupráce evropských datových archivů, koordinuje nejvýznamnější české i mezinárodní sociálněvědní výzkumné projekty a spolupodílí se na inovacích v oblasti českého i evropského datového archivářství a managementu dat. ČSDA jako stavební kámen sociálněvědní infrastruktury Již v roce 2001 se Sociálněvědní datový archiv (SDA) stal členem Rady evropských sociálněvědních datových archivů CESSDA a efektivně se zapojil do systému mezinárodní výměny výzkumných dat. O devět let později byl SDA jakožto reprezentant Česka v CESSDA zařazen do Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. V roce 2013, již pod novým názvem Český sociálněvědní datový archiv, se archiv stal zakládajícím členem evropské výzkumné infrastruktury CESSDA ERIC (Consortium of European Social Science Data Archives), čímž ve své činnosti pokračoval jako český národní uzel této evropsky významné infrastruktury. V současné době poskytuje ČSDA odborné veřejnosti v maximální možné míře datové služby týkající se zpřístupnění sociálněvědních dat, která vznikla a vznikají nejen na domácí půdě v Česku, pomáhá při vyhledávání dat a poskytuje možnosti jejich uložení, archivace a ochrany. Nedílnou součástí aktivit je také vzdělávání v oblasti managementu dat. V součinnosti s evropským konsorciem CESSDA ERIC pořádá ČSDA akce, webináře a workshopy s cílem vzdělávat odbornou veřejnost v oblasti správy dat, poskytuje poradenství k plánům správy dat (data management plan, DMP) a legálním a etickým aspektům nakládání s daty. Kromě toho se také podílí na organizaci velkých výběrových šetření a jeho členky a členové se rovněž zapojují do výzkumných projektů jako výzkumníci a výzkumnice. ČSDA dnes Od roku 2021, kdy se vedoucí ČSDA Jindřich Krejčí přesunul na pozici ředitele Sociologického ústavu AV ČR, je vedoucí oddělení Yana Leontiyeva. Pod jejím vedením se oddělení zapojilo do rozsáhlého výzkumného projektu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (zkráceně SYRI), kde plní funkci tzv. Data Core Facility, datového centra, které spravuje data vznikající v tomto velkém a významném projektu a spolupodílí se na přípravě a sběru dat. ČSDA je rovněž národním koordinátorem významného evropského mezinárodního projektu European Social Survey (ESS). Tým ČSDA se také aktivně zapojil do snahy zpřístupnit výsledky českého výzkumu v prostředí otevřené vědy v rámci EOSC (European Open Science Cloud). Dvacet pět let ČSDA oslaví 22. listopadu 2023 na konferenci s názvem 25 let ČSDA: rozvíjíme spolupráci napříč vědními obory, která proběhne v Ústavu státu a práva AV ČR. Více o této akci a o možnostech registrace zde.