Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Výzkum na katedře
Ve výzkumu spolupracujeme
Kontaktujte nás
-
Nový program CERN i pro české startupy
Nový program CERN Venture Connect je zaměřený na podporu deep-tech startupů ve všech členských státech Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), včetně České republiky. Program napomůže startupům v rozvoji zpřístupněním vybraných technologií vyvinutých v CERN a propojením s partnerskými investory či inkubátory, které jim nabídnou další možnosti financování a expertní poradenství. V ČR spolupracuje CERN se třemi významnými hráči z domácího prostředí podpory startupů – Tensor Ventures, Startup Kitchen a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. (CERN Venture Connect, Image: CERN) Technologies vyvinuté v CERN mají využití v různých oblastech, jako je metrologie, interferometrie, telekomunikace, finančnictví, kvantové počítače či chytré sítě. Následně mohou být využity pro převratná řešení ve zdravotnictví, letectví a kosmonautice či environmentální sféře. Aktuálně jsou pod CERN Venture Connect Programem (CVC) k dispozici následující technologie od laserových a kryogeniky ke správě dat a přesné synchronizaci: * Structured Laser Beam * Ultralight Cold Plate – ochlazování prvků rozptylujících energii * Single Mode Laser * RUCIO – nástroj pro správu dat * White Rabbit – ultra-přesný synchronizační nástroj * Accurate chip – ASIC pro měření velmi slabých proudů České startupy, které spatřují potenciál pro využití technologií vyvinutých v CERN, se můžou do schématu hlásit průběžně. Vybraní uchazeči získají přístup k technologiím CERN a podpůrnému ekosystému CVC – sítě investorů rizikového kapitálu, inkubátorům, mentorům a poskytovatelům služeb. (DetektorTimepix3 vyvinutý v rámci kolaborace Medipix3, který je využívaný několika českými startupy), Image: CERN) V České republice je již několik příkladů komercionalizace technologií vyvinutých v CERN a přenosu znalostí z CERN. Firma Advacam využívá detektory Timepix/Medipix vyvinuté v CERN pro zobrazovací technologie využitelné v průmyslu či výzkumu. Radalytica, poskytovatel mobilní robotické 3D počítačové tomografie, využívá tutéž technologii a stejně tak InsightArt, který ji využívá pro inspekci a ověřování pravosti uměleckých děl. Ústav fyziky plazmatu AV ČR společně s CERN vyvinuli a společně vlastní licenci na generaci speciálních optických strukturovaných svazků (laseru), která je již využívána nizozemským startupem při vývoji technologií pro telekomunikační síť nové generace. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje, která je zaměřena na zajištění provozu největší světové laboratoře v oboru částicové a jaderné fyziky. ČR je členskou zemí CERN od roku 1993, resp. Československo od roku 1991. CERN v současnosti sdružuje 23 členských států. Příspěvek ČR do CERN činí ročně přibližně 14,5 mil. CHF (tj. cca 380 mil. Kč), přičemž jeho úhradu zajišťuje ze svého rozpočtu MŠMT, které je rovněž gestorem členství ČR v CERN.
-
Den vzácných onemocnění si připomíná také CZECRIN a centrum CREATIC
Koncem února se po celém světě oslavuje Den vzácných onemocnění, příležitost upozornit na nemoci, které se objevují jen zřídka, ale přesto vyžadují naši pozornost. V této souvislosti Lékařská fakulta Masarykovy univerzity pořádala seminář otevřený všem – veřejnosti, odborníkům i rodinám postižených. Jeho spoluorganizátorem bylo centrum excelence Lékařské fakulty MU CREATIC, které vyvíjí a vyrábí léčivé přípravky moderních terapií pro vzácná onemocnění. Dne 22. února se v prostorách brněnského univerzitního kampusu diskutovalo o tématech souvisejících s diagnostikou, výzkumem a vývojem léčiv pro moderní terapie. Program byl plný přednášek od renomovaných odborníků zaměřených na diagnostiku, léčbu a komplexní péči o pacienty s vzácnými onemocněními. Mezi klíčová témata patřily multidisciplinární přístupy v péči, inovativní diagnostické metody, specifika podpory pacientů a dědičné predispozice k nádorovým nemocem. Zvláštní pozornost pak připoutal workshop s názvem „Angažovanost pacientů v klinických studiích“, který připravilo centrum excelence Lékařské fakulty MU CREATIC a zakončilo tak úspěšně celý tento vzácný den. Doktorka Lenka Součková, zástupkyně VVI CZECRIN a evropská korespondentka sítě ECRIN, představila účastníkům využití informací z registrů klinických studií, a vysvětlila, jak může být přímá účast pacientů na designu a realizaci klinických studií přínosná pro obě strany – vědce i pacienty. „Tento přístup nejenže zvyšuje relevanci a efektivitu výzkumu, ale také podporuje transparentnost a důvěru mezi výzkumnou komunitou a pacientskými skupinami,“ dodává doktorka Součková. Den vzácných onemocnění nabízí každoročně výjimečnou příležitost pro všechny zúčastněné strany k setkání, sdílení zkušeností a nejnovějších poznatků v oblasti vzácných onemocnění. Je to klíčový moment pro posílení spolupráce mezi pacienty, zdravotnickými profesionály a vědeckou komunitou, a také pro zvýšení povědomí veřejnosti o těchto méně známých, ale závažných onemocněních.
-
FAIR data a vliv AI na výzkum. V Miláně se diskutovalo o tom, proč je důležité oba aspekty propojit
Proč jsou FAIR data ve výzkumu neodmyslitelná? Které služby European Open Science Cloud (EOSC) mohou zlepšit produkci FAIR dat? Jak umělá inteligence (AI) zasahuje do vědeckých oborů a jak FAIR data pomáhají trénovat umělou inteligenci? Tyto a jiné otázky diskutovali zástupci evropských výzkumných infrastruktur a členové pracovní skupiny ESFRI-EOSC na workshopu “FAIR Data Productivity and Advanced Digitalization” pořádaném Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), který proběhl ve dnech 23.-24. ledna na univerzitě v Miláně. Smyslem workshopu bylo shromáždit názory odborníků z výzkumných infrastruktur na práci s FAIR daty a pokročilou digitalizací výzkumu a jejich představy o možnostech úspěšného naplňování iniciativy EOSC a Open Science. Nad otázkami důsledků propojení umělé inteligence a FAIR dat diskutovali odborníci z evropských výzkumných infrastruktur EPOS-ERIC, ESRF, CESSDA ERIC, CERN, ESCAPE, BBMRI-ERIC, CSIC, EGI Foundation, MARIS, CNRS LAPP, OSCARS, SoBigData, e-IRG Delegate, Computational Biology Research Centre of Human Technopole, zástupci EOSC a Evropské Komise. „Důvěryhodnost dat ve výzkumu je zcela zásadní a umělá inteligence by se mohla stát nástrojem testování kvality a původnosti vědeckých dat,“ řekl v úvodu setkání profesor fyziky z milánské univerzity a bývalý předseda ESFRI Giorgio Rossi, který rovněž zastupuje Itálii v řídícím výboru EOSC. EOSC pro vědu, nebo věda pro EOSC? Přednášejí v průběhu konference sdíleli dobrou praxi z práce s daty a službami, které poskytuje EOSC. Jako podstatné zástupci evropských výzkumných infrastruktur zmiňovali službu vlastní vědecké komunitě uživatelů, pokročilá metadata a udržení spolupráce v rámci doménově specifických výzkumných komunit, kde se dodržují principy FAIR dat. Naopak překážkami, které omezují datovou produktivitu, jsou nedostatečná školení a personální obsazení, neotevřenost dat pro všechny uživatele, férovost nových dat, skrytá data, která jsou dostupná pouze na vyžádání, což uživatelům brání v kombinování dat a získávání nových informací z FAIR datových sad. Mezi služby poskytované EOSC, které by mohly zlepšit FAIR data, patří zavedení standardů pro interoperabilitu dat a podpora jejich přijetí a používání, speciální školící programy a zařízení na úrovni EU jako EOSC data space. “Obecně platí, že již 50 procent dat ve fázi produkce či postprodukce nese označení FAIR data,” zdůraznil Rossi. FAIR výzkumné objekty jsou též nástrojem, o který se zajímá průmysl jako o produkty pro trh (příkladem jsou snímky z The European Synchrotron Radiation Facility v Grenoblu). Odlišné přístupy V roli mluvčího za The Consortium of European Social Science Data Archives (CESSDA) vystoupil Jindřich Krejčí ze Sociologického ústavu AV ČR, který zdůraznil tradici sdílení dat v sociologickém výzkumu a bottom-up přístup pro srovnávací výzkum a opětovné použití dat. “Budování konceptu sdílené datové kultury je neodmyslitelnou součástí výzkumu,” řekl Jindřich Krejčí. Z jiného úhlu pohledu k problematice přistoupil Petr Holub z Biobanking and Biomolecular resources Research Infrastructure (BBMRI) a BioMedAI. Zdůraznil, že umělá inteligence má stále vzrůstající význam ve výzkumu v oblasti zdravotní péče. AI má nezastupitelnou roli v oblasti digitální patologie, která usnadňuje diagnostiku rakoviny a její léčbu. Pomáhá také při práci s anonymizací a syntézou dat pro jejich publikování, kde výzvou zůstává práce s citlivými daty. Holub ve svém svém příspěvku zdůraznil potřebu širší role EOSC, než jen jako zdroje financování. Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který vedl závěrečnou panelovou diskuzi o AI zdůraznil, že: “Využitím možností AI ve výzkumných infrastrukturách při zpracování dat mohu vědci odhalit nové možnosti výzkumu, zefektivnit pracovní postupy a urychlit objevy v různých vědních oborech. Integrace umělé inteligence do výzkumných infrastruktur spolu se zpracování dat sice nabízí řadu výhod, ale zároveň sebou nese i řadu výzev. Expertů s odbornými znalostmi pro vývoj, implementaci a údržbu AI systémů je nedostatek. Školení a získávání kvalifikovaných pracovníků v oblasti technologií AI pro výzkumné účely stále zůstává výzvou.”
-
Gravitační observatoř LISA a mise k Venuši EnVision schváleny
Výbor pro Vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) 25. ledna 2024 schválil do realizační fáze velkou gravitační observatoř LISA a misi k Venuši EnVision. Obou misí, které budou financovány z Vědeckého programu ESA a příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do něj, se zúčastní i čeští vědci. Mise LISA LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je druhou velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA). Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2035. LISA mission, credit: ESA Mise bude sestávat z 3 družic, které budou mezi sebou vysílat laserový svazek na vzdálenost až 2,5 milionů kilometrů, přičemž každá z družic ponese 2 redundantní zdroje laserového svazku. Při průchodu gravitační vlny pak dojde ke změnám fází laserových svazků, což umožní zachytit srážky superhmotných černých děr. To napomůže odhalit, jak se utvořily první galaxie a velké černé díry v jejich středech. Česká účast na misi LISA Česká strana bude pod vedením vědců z Astronomického ústavu AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR zodpovídat za vývoj, testování a výrobu mechanismu zajišťujícího přepínání mezi uvedenými dvěma laserovými svazky, tzv. „Fibre Switch Unit Actuator (FSUA)“. Do projektu budou zapojeny také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Ústav termomechaniky AV ČR a předpokládá se rovněž účast řady českých firem. Zapojení do přípravy vědeckého přístrojového vybavení mise doplní českou vědeckou účast v konsorciu, kde jsou již čeští vědci zapojeni v pracovních skupinách vytvářejících simulace pro misi LISA. Čeští vědci v konsorciu LISA přispívají vytváření tzv. „waveforms“ pro pohyb kompaktních objektů okolo superhmotných černých děr, které v důsledku oběhu vytváří gravitační vlny. Představa mise LISA, credit: ESA Finanční náklady Česká účast na misi LISA je v první fázi podpořena ve výši téměř 400 tis. EUR z příspěvku MŠMT do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 5,3 mil. EUR. Náklady na misi LISA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 1,75 mld. EUR. Mise EnVision EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč jsou Venuše a Země natolik odlišné. Start mise EnVision je plánován na rok 2031, první data naměřená z okolí Venuše by sonda měla zaslat roce 2033. EnVision Science, Credit: ESA Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Animace mise EnVision, credit: NASA / JAXA / ISAS / DARTS / Damia Bouic / VR2Planets Česká účast na misi EnVision Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, zodpovídat za vývoj, testování a výrobu elektronických desek pro přístroj VenSpec-H, což má být jeden ze tří spektrometrů sondy zaměřený na snímání spektra atmosféry Venuše ve vysokém rozlišení. Do projektu budou zapojeni také vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. a České geologické služby. Vývoj a výroba elektronických desek bude zajištěna českými firmami, které budou vybrány v rámci tendru vypsaného ESA. Hlavním zájmem českých vědců je studium chemie atmosféry Venuše a vulkanické činnosti. V hledáčku české vědy jsou rovněž sopky, jejich vliv na tvar povrchu a složení ovzduší. Finanční náklady Česká účast na misi EnVision je v první fázi podpořena ve výši 505 tis. EUR z příspěvku MŠMT do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 3,27 mil. EUR. Náklady na misi EnVision, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 784 mil. EUR. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2024 výše 13,6 mil. EUR.