Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Profesorka Eva Hajičová z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK obdržela prestižní cenu za celoživotní přínos v oblastech formální a počítačové lingvistiky. Pod jejím vedením vznikl koncept unikátního projektu Pražského závislostního korpusu zúročující výsledky desítek let teoretických studií klasické a formální lingvistiky. Článek v plném znění naleznete zde.
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR uspěl v náročné výzvě „Excelentní výzkum“ v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání s projektem COMPASS-U a obdrží v následujících letech téměř 800 milionů korun na vývoj a konstrukci nového tokamaku. V současné době probíhá jednání o podpoře projektu předními americkými výzkumnými institucemi zabývajícími se energetikou a výzkumem termojaderné fúze. Dne 4. července se konalo v ÚFP česko-americké setkání zaměřené na rozvoj spolupráce mezi ÚFP a předními americkými vědeckými institucemi a univerzitami v oblasti výzkumu řízené termonukleární fúze. Jednání bylo organizováno za podpory Ministerstva energetiky Spojených států amerických a českého attaché pro vědu a technologie v USA Luďka Moravce. Setkání se účastnilo 22 předních vědců a manažerů ze špičkových laboratoří zabývajících se termonukleárním výzkumem v USA, jako např. Massachusetts Institute of Technology (MIT), Princeton Plasma Physics Laboratory (PPPL), General Atomics (GA) a zástupci ÚFP. Cílem jednání byla diskuse nových oblastí spolupráce týkající se především konstrukce nového tokamaku COMPASS-U a jeho budoucího vědeckého využívání. Tokamak COMPASS-U bude experimentální zařízení pro studium termonukleární fúze jako nového zdroje energie. Projekt je financován z výzvy Excelentní výzkum v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, jehož garantem je Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. S rozpočtem 797 mil. Kč bude mít COMPASS-U světově unikátní parametry. A to zejména díky velmi vysokému magnetickému poli (5 T) využitému pro udržení horkého plazmatu, ve kterém bude generován elektrický proud o velikosti až 2 milióny Ampér. Jednání zahájil ředitel ÚFP Radomír Pánek, který přivítal hosty z USA, reprezentanty Ministerstva energetiky USA a náměstka ministra zahraničních věcí Ing. Martina Tlapu, MBA. Náměstek Tlapa ve svém projevu vyjádřil podporu rozvoje spolupráce v oblasti výzkumu termonukleární fúze a řekl, že je třeba především: „Zintenzivnit spolupráci mezi předními vědeckými pracovišti v ČR a USA jako důležitý předpoklad pro další ekonomický rozvoj našich společností“. Následně, po stručném představení vědecké činnosti ÚFP, seznámil ředitel ÚFP členy delegace s projektem konstrukce tokamaku COMPASS-U. Zejména zdůraznil, že: „Toto zařízení bude částečně navazovat na technologický a fyzikální výzkum probíhající v předních institucích v USA jako například MIT, PPPL, General Atomics a dalších“. Během více než dvouhodinové živé diskuse reprezentanti těchto institucí vyjádřili velký zájem o spolupráci, a to jak na konstrukci samotného zařízení, tak i na jeho budoucím vědeckém využívání. Diskutován byl zejména výzkum technologie tekutých kovů pro fúzní reaktory, vývoj vysokofrekvenčních systémů pro ohřev plazmatu, fyzika nových režimů udržení plazmatu atd. V návaznosti na toto setkání proběhne v říjnu tohoto roku jednání reprezentantů ÚFP na Ministerstvu energetiky ve Washingtonu DC. Zde budou společně formulována prioritní témata spolupráce v této vědecké oblasti, pro které by následně mohlo Ministerstvo pro energetiku poskytnout finanční podporu. Součástí této návštěvy budou i přednášky a jednání o projektu na Princeton University a MIT.
Vídeň, 17. července 2018 – Pověřený náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu PhDr. Pavel Doleček se zúčastnil neformálního jednání Rady pro konkurenceschopnost EU zasedající ve formaci ministrů zodpovědných za agendu výzkumu, které se uskutečnilo pod organizační záštitou rakouského předsednictví v Radě EU ve Vídni. Hlavním tématem politické debaty byla negociace legislativního „balíčku“ 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace „Horizon Europe“, který bude s rozpočtovou alokací takřka 100 mld. EUR v období Víceletého finančního rámce EU v letech 2021 až 2027 představovat stěžejní nástroj podpory výzkumu, vývoje a inovací v Evropském výzkumném prostoru. Finanční zdroje rámcového programu budou přitom směřovány jak na podporu excelentního výzkumu, tak na komercionalizaci vědeckých poznatků a na podporu průlomových inovací v podnikatelské sféře. Zvláštní akcent bude poté kladen na transfer znalostí z výzkumného prostředí do průmyslové sféry za účelem zhodnocení znalostního kapitálu při vývoji zboží a služeb o vysoké přidané hodnotě. Náměstek Doleček ve svých vystoupeních mj. uvedl: „ČR považuje rámcový program Horizon Europe za klíčový nástroj podpory excelentní vědy a znalostně náročných, průlomových inovací, jež na evropské úrovni vykazují vysokou přidanou hodnotu. Kromě znalostního adresování velkých socioekonomických výzev evropské populace ČR od rámcového programu Horizon Europe očekává i to, že velmi podstatným způsobem přispěje k naplňování Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, jakož i závazků členských států EU vyplývajících z Pařížské dohody o ochraně klimatu.“ Během projednávání jednotlivých okruhů rámcového programu „Horizon Europe“ náměstek Doleček představil hlavní aspekty rámcové pozice ČR, jakožto východiska pro negociace legislativního návrhu. Současně vyzdvihl i stěžejní priority ČR pro vedení těchto jednání. Mezi ně se řadí navýšení rozpočtové alokace na podporu panevropských výzkumných infrastruktur, upřesnění prováděcí struktury 2. pilíře rámcového programu a detailní rozpracování koncepce jeho strategického plánování anebo posílení nástrojů podporujících vyšší geografickou rovnováhu příjemců podpory z rámcového programu napříč členskými státy EU. Specificky ve vztahu k podpoře panevropských výzkumných infrastruktur uvedl náměstek Doleček, že ČR považuje za vysoce žádoucí, aby rámcový program „Horizon Europe“ ještě intenzivněji podporoval přípravné, implementační a „rané“ provozní fáze výzkumných infrastruktur panevropského, potažmo i celosvětového významu, a to včetně jejich mezinárodně-integračních aktivit a aktivit souvisejících s posilováním tzv. „transnational access“, tzn. zpřístupnění těchto výzkumných infrastruktur v režimu otevřeného přístupu na co nejširší mezinárodní úrovni. Negociace legislativního „balíčku“ rámcového programu „Horizon Europe“ náleží mezi stěžejní priority rakouského předsednictví v Radě EU a měly by vyvrcholit přijetím věcně příslušných Závěrů Rady pro konkurenceschopnost EU na jejím listopadovém zasedání, které se uskuteční v Bruselu. Informal meeting of competitiveness ministers (research) on 17th July 2018 – Arrivals and Welcome. Picturing Federal Minister Heinz Faßmann (left). Copyright BKA/Martin Votava Informal meeting of competitiveness ministers (research) on 17th July 2018 – Family photo. Copyright BKA/Martin Votava
Unikátní laserový systém L3-HAPLS, který pro ELI Beamlines vyvinula americká národní laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), byl dnes 2. července 2018 slavnostně spuštěn. Na základě evaluce mezinárodní vědeckou kontrolní skupinou byl systém L3-HAPLS shledán jako plně funkční a připravený k integraci s experimentálními systémy a k prvním experimentům. Tento laserový systém představuje novou generaci diodově čerpaných, vysokoenergetických výkonových laserových systémů. Jako jediný na světě je postaven výlučně na vysokovýkonových polovodičových laserových diodách a díky novým technologiím využívajícím diodového světla 10 pulsů za vteřinu několikanásobně překonává systémy instalované jinde na světě. Laser L3 bude sloužit v mnoha oblastech základního i aplikovaného výzkumu. Mezi jeho nejvýznamnější aplikace patří kompaktní laserem buzené urychlování částic pro nové lékařské metody nebo generace krátkopulsního rentgenového záření pro mikroskopii s vysokým prostorovým a časovým rozlišením pro materiálový a medicínský výzkum. Slavnostní inaugurace proběhla za účasti náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy Pavla Dolečka, amerického velvyslance Stephena B. Kinga, předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a zástupců americké národní laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory, Fyzikálního ústavu AV ČR a mezinárodního konsorcia ELI Delivery Consortium. Součástí programu bylo nejen vlastní spuštění a první výstřel laseru, ale také prohlídka výzkumného centra a krátká exkurze do světa experimentů prostřednictvím virtuální reality. První výstřel z ELI laseru „Jsem rád, že mohu být spolu s vzácnými hosty a přáteli ze Spojených států přítomen spuštění laserového systému L3, který bez pochyb patří k nejvýznamnějším projektům česko-americké výzkumné spolupráce. Oblast výzkumu a vývoje považuji v naší bilaterální spolupráci za klíčovou a tato významná událost tento potenciál jen potvrzuje. Jsem též velmi rád, že se scházíme na ELI Beamlines, která i díky instalaci laserového systému L3 dále naplňuje svoji úlohu první výzkumné infrastruktury světového významu ve střední a východní Evropě. Věřím, že toto unikátní zařízení přinese v brzké době excelentní vědecké výsledky a přivede do České republiky další špičkové vědce z celého světa,“ říká náměstek ministra pro vědu Doleček. V červnu 2017 byl po čtyřech letech systematické práce laser L3-HAPLS dodán do centra ELI Beamlines. Od září 2017 tým vědeckých a technických pracovníků z LLNL a ELI Beamlines intenzivně pracoval na jeho instalaci a koncem roku byly zprovozněny čtyři bloky laserových diodových jednotek, poskytujících světelné pulsy o výkonu 800 kW. Poté byl na jaře 2018 uveden do provozu hlavní laserový zesilovač systému, čímž bylo zahájeno testování kompletního laserového řetězce. Nyní bylo dosaženo prvního milníku: energie pulsu 16 joulů a délka trvání pulsu 27 femtosekund při opakovací frekvenci 3,3 Hz (3,3krát za sekundu), což odpovídá špičkovému výkonu přibližně 0,5 petawattu po kompresi délky pulsu. Tento milník byl stanoven tak, aby se bylo možné naučit systém provozovat a provádět experimenty při pomalejší opakovací frekvenci. „Letos Spojené státy americké oslavují 100 let diplomatických vztahů s Českou republikou. Tento laserový systém, který je výsledkem úzké spolupráce mezi ELI Beamlines a Lawrence Livermore National Laboratory, je jedním z mnoha příkladů silného a trvalého vztahu mezi Spojenými státy a Českou republikou. Ten je založen především na solidní spolupráci v oblasti bezpečnosti, na našich rostoucích ekonomických a obchodních vazbách a naší dlouholeté historii, přátelství a společných hodnotách,“ říká americký velvyslanec Stephen B. King. Ředitel FZU Michael Prouza dodává: „L3-HAPLS představuje vlajkovou loď vědeckého centra ELI Beamlines. Jsme velice hrdí, že se díky spolupráci s Lawrence Livermore, ale též s celou řadou průmyslových firem podařilo výrazně posunout technologické možnosti laserů, a tím dostat jejich využití do dosud neprobádaných oblastí vědy.“ Laserový systém L3 se může pyšnit hned několika NEJ – nejenže se stane petawattovým laserovým systémem s nejvyšším průměrným výkonem na světě, ale navíc pro něj byly vyvinuty nejsilnější pulsní laserové diody na světě a má největší optomechanicko-vakuovou strukturu, jaká kdy byla v České republice navržena a vyrobena. Originální článek a více fotografií naleznete zde.