Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Studentských programů CERN. O podporu v rámci programu se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Program nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podání přihlášek do Studentských programů CERN je stanoven na 21. října 2019. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. CERN Student Programmes Poster
V únoru 2019 vyzvalo výzkumné centrum ELI Beamlines vědeckou komunitu, aby předložila návrhy k realizaci výzkumných projektů v experimentální hale E1, která slouží k výzkumu týkajícímu se aplikací v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách. Šlo o takzvanou Výzvu 0 – vůbec první výzvu, již centrum ELI Beamlines pro externí uživatele vypsalo. Jejím účelem bylo především zahájit experimenty s využitím technologií, které jsou již v provozu v experimentální hale E1, a otestovat je. “Experimentální hala E1 byla koncipována jako velmi variabilní prostor poskytující hned několik unikátních vědeckých instrumentů využívajících vysokorepetiční laserové zdroje a díky spolupráci s externími uživateli se nám ji podařilo uvést do plného provozu,” říká vedoucí výzkumného programu Jakob Andreasson. Výzva se setkala s velkým ohlasem a o experimentování na ELI Beamlines projevilo zájem hned několik týmů z celého světa (USA, Německo, Itálie, Velká Británie, Rusko, Švédsko, Polsko, Maďarsko a Česká republika). Velmi rychle se naplnil veškerý disponibilní výzkumný čas na daném zařízení a experimenty se uskutečnily v období od června do září 2019. “První úspěšně provedené experimenty představují pro ELI Beamlines skutečný milník na cestě ke splnění mise zpřístupnit vědecké komunitě bezprecedetní možnosti pro nově navrhované experimenty,” dodává Roman Hvězda, manažer ELI Beamlines. Jako příklad za všechny lze uvést experiment, který proběhl v červnu na koncové stanici ELIps v experimentální hale E1. Uživatelský tým sestával ze dvou výzkumných skupin, z nichž první pracovala pod vedením prof. Stefana Zollnera z New Mexico State University v USA a druhou skupinu vedl dr. Luca Poletto z Ústavu fotoniky a nanotechnologií v Padově. Obě skupiny spolupracovaly s vědci z experimentálních týmů ELI Beamlines vedenými Shirly Espinozou, Jaroslavem Nejdlem, Tomášem Lastovičkou a Pavlem Bakulem. Experimenty proběhly na vzorcích zlata a křemíku s využitím energií mezi 31-70 eV. Druhé kolo výzkumu bude následovat na vzorcích germania, niklu a stroncia v září tohoto roku. Další uživatelská skupina vědců byla z Maďarska. Jejich experiment se jmenoval „Femtosecond Stimulated Raman Spectroscopy“, což je technika, která umožňuje studovat molekulární vibrace, pohyb, strukturu a mechanismy chemické reakce v čase. Koordinátorem byl Miroslav Kloz z experimentálního týmu ELI Beamlines. Chceme poděkovat všem členům vědecké komunity za zájem, který o naše výzkumné centrum projevili, a vybídnout další potenciální uživatele, aby sledovali dění na ELI Beamlines a zajímali se o vývoj technologií, kterými naše zařízení disponuje. Již na podzim tohoto roku plánujeme vyhlásit další výzvy pro uživatele. Všechny informace se dozvíte na odkazu www.eli-beams.eu/uzivatele. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines Zdroj: ELI Beamlines
Časopis Nature Physics, nejdůležitější fyzikální periodikum s pětiletým impakt faktorem 21.8, publikoval ve svém červencovém čísle článek o výzkumu husté baryonové hmoty s virtuálními fotony (Probing dense baryon-rich matter with virtual photons). Článek je kolektivním dílem vědců z kolaborace HADES, součásti projektu FAIR. Mezi spoluautory je i několik pracovníků ÚJF, pracujících na projektu FAIR-CZ: A. Kugler, P. Tlustý, O. Svoboda, V. Wagner, L. Chlad, P. Rodriguez-Ramos a J. G. Sobolev. Hmotu, řídící se kvantovou chromodynamikou (QCD), která naplňovala vesmír krátce (10 μs) po Velkém třesku, můžeme dnes na krátký čas vytvořit v laboratoři srážkami těžkých iontů o relativistických energiích. Různá stádia, ve kterých může QCD hmota existovat, závisí například na teplotě, tlaku nebo baryochemickém potenciálu a mohou být zkoumána studiem elektromagnetického záření vyzařovaného QCD hmotou. Dvojice elektron-pozitron, vznikající v rozpadu virtuálních fotonů, nejsou ovlivňovány silnou interakcí a poskytují tak informace o vlastnostech QCD hmoty v různých stádiích. Článek shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z QCD hmoty. Spektrální distribuce elektron-pozitronových párů je téměř exponenciální, což svědčí o zvýšení teploty o 70 MeV a konstituentech se změněnými vlastnostmi, odrážejícími specifika silně interagující QCD hmoty. Vlastnosti této hmoty, vytvořené v jádro-jaderných srážkách, jsou podobné vlastnostem husté hmoty vytvořené v konečném stavu fúze neutronových hvězd, jak je patrné z nedávných pozorování. Simulace jaderné hmoty při srážkách způsobujících extrémní hustoty a teploty (zdroj: HADES)
Studenti českých vysokých škol mají nově větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Studentských programů v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Umožní to nová Dohoda uzavřená mezi MŠMT a CERN, kterou dne 28. srpna 2019 v Ženevě podepsal náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček. MŠMT si od dohody slibuje navýšení počtu českých studentů v CERN, které by dále vedlo také ke zvýšení počtu zaměstnanců z ČR v CERN, které je dosud na nízké úrovni. O podporu v rámci programu se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Program nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Kromě podpisu smlouvy se náměstek Pavel Doleček krátce setkal s generální ředitelkou CERN Fabiolou Gianotti a dalšími vysokými představiteli CERN, se kterými diskutoval další směry rozvoje CERN a účasti ČR v CERN. V CERN aktuálně probíhají významné upgrady jak urychlovače Large Hadron Collider (LHC), tak i na něm umístěných experimentů. Náměstek Pavel Doleček tak mohl navštívit experiment ATLAS, na kterém se výrazně podílejí čeští vědci a technici, a další technické zázemí CERN, jako montážní halu pro supravodivé magnety, které jsou využívány na LHC. Aktuální termín pro podání přihlášek do Studentských programů CERN je stanoven na 21. října 2019. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech níže, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje se sídlem ve švýcarské Ženevě, jež provozuje vůbec největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základním pilířem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na němž jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, a to ATLAS, CMS, ALICE, LHCb a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991. Náměstek Pavel Doleček podepsal za MŠMT dohodu o studentských stážích v CERN.