Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Prague, 23 January 2019 The CESNET Association will present a overview of its services and the news from its own research in the form of lectures and practical presentations at the two-day CESNET e-infrastructure conference. The conference will take place on 29 and 30 January in the Czech Technical University in Prague. In addition to talks by CESNET specialists, the conference will also include presentations from significant international guests and also from several representatives of the user community. First day of the event will be streamed online at event’s website. ‚At the conference we would not present only our activities. Conference is also a platform for discussion about the major trends that are currently shaping our field. With more than 350 registered participants it is at the same time the largest meeting of our user community,‘ says the Director of the CESNET Association Jan Gruntorád. The morning section on the first day of the conference will be opened by Lukáš Levák, Director of the Department of Research and Development, Ministry of Education, Youth and Sports. Afterwards, Mr Gruntorád will present the current form of the CESNET e-infrastructure and will outline its future development. Andreas Dudler, Managing Director of the Swiss national e-infrastructure Switch, will talk about the significance of national networks for science and research; and Erik-Jan Bos, Policy and Strategy Officer at NORDUnet, the association of National Research and Education Networks of the Nordic countries of Sweden, Norway, Finland, Denmark, and Iceland, will discuss the benefits of international network cooperation. During the afternoon programme of the first day, CESNET Association specialists will present to the audience plans for the future of individual areas: networking, processing and storing of big scientific data, digital identities, security, and multimedia. The second day of the conference will be dedicated to expert topics such as future plans of the CESNET3 network, trends in processing and storing big scientific data, tools for the protection of users and networks, development of a software-defined networks, systems for managing user identities, current issues with eIDAS, multimedia, and the Internet of Things. Guests will have the opportunity to inspect technical demos, attend several workshops, and take in the SageLab laboratory. The full programme of the conference, including the registration form, is available at https://konference.cesnet.cz/.
CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) zveřejnil studii navrhovaného urychlovače Future Circular Collider (FCC), který by měl v budoucnu nahradit v současnosti provozovaný urychlovač LHC (Large Hadron Collider). Studie představuje různé možnosti jeho realizace, význam pro fyzikální výzkum a popisuje technologické výzvy, předpokládané náklady a harmonogram projektu. V příštích dvou letech budou probíhat práce na aktualizaci Evropské strategie částicové fyziky, která definuje budoucnost částicové fyziky po skončení provozu LHC. Spolu s druhým kandidátem – lineárním urychlovačem CLIC – bude FCC v rámci procesu posuzován jako jedna z variant budoucího směřování CERN po skončení provozu LHC. Objev Higgsova bosonu na LHC otevřel cestu novému směru výzkumu, Higgsův boson totiž může otevřít dveře do nové fyziky. Detailní výzkum jeho vlastností je tedy prioritou pro jakýkoliv budoucí urychlovač ve fyzice vysokých energií. Představené varianty FCC mohou umožnit také výzkum za tzv. Standardní model částicové fyziky, díku čemu bude možné lépe porozumět jevům, jakým je temná hmota, a tak výrazně přispět k našemu chápáváni universa. FCC je ve studii představen v několika variantách. Obvod urychlovače má být až 100 km a urychlovač má dosahovat energií až 100 TeV, tj. o řád více, než má současný LHC. Harmonogram předpokládá nejprve zahájení provozu méně výkonného elektron-pozitronového urychlovače (podobně jako LHC předcházel LEP), „továrny na Higgsovy bosony“. Elektron-pozitronový urychlovač by mohl zahájit provoz kolem roku 2040 s ukončením provozu High Luminosity – LHC. Jeho náklady jsou odhadovány na 9 mld. EUR, včetně 5 mld. EUR na nový tunel o délce až 100 km. Samotný FCC by mohl zahájit provoz v pozdních 50. letech 21. století. Jeho náklady jsou odhadovány na 15 mld. EUR.
První cesta Jana Hrušáka v pozici předsedy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) vedla do Vodňan. Setkal se zde s děkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Pavlem Kozákem, ředitelem Jihočeského výzkumného centra akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA) Otomarem Linhartem a proděkanem pro zahraniční vztahy Vladimírem Žlábkem. Vodňany „Studujeme tady vodu, ryby a raky,“ ve zkratce shrnul aktivity centra CENAKVA Otomar Linhart. CENAKVA, která pod Fakultou rybářství a ochrany ryb funguje od roku 2010, nedávno získala statut české velké výzkumné infrastruktury. Centru to přinese výraznou finanční podporu pro další rozvoj možností sdílení této celoevropsky unikátní infrastruktury. Podle Linharta má na tom zásluhu i zkušenost z infrastrukturního projektu sedmého a osmého rámcového programu AQUAEXCEL. Důležitým bodem jednání mezi Janem Hrušákem a vedením fakulty byla diskuze nad budoucností výzkumu sladkých vod s ohledem na změny klimatu, evropský výzkumný prostor a fungování ESFRI. „Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury je především platformou pro diskuzi a strategii evropské politiky výzkumu,“ řekl Jan Hrušák, jehož tříleté funkční období předsedy ESFRI začalo 1. ledna. Nejviditelnější formou práce ESFRI je nedávno revidovaná Cestovní mapa ESFRI 2018, která uvádí významné evropské výzkumné infrastruktury. „Důležitým kritériem pro zařazení projektu na Cestovní mapu ESFRI je, aby měl přidanou evropskou hodnotu. Mít alespoň tři partnery se stejným zájmem a komplementaritou ve třech členských nebo asociovaných zemích,“ zdůraznil Hrušák. Příští aktualizace Cestovní mapy ESFRI se plánuje na rok 2021 a ještě letos ESFRI plánuje výzvu pro projekty, které uvažují o zařazení do Cestovní mapy ESFRI.
ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics) je další vlajkovou, velkou misí Vědeckého programu ESA „L2“, která je v současnosti ve studijní fázi. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Observatoř má být vypuštěna v roce 2028. Český tým je tvořen výzkumnými pracovníky z Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, předpokládá se také zapojení českých podniků. Vědecký zájem je zejména ve studiu obřích černých děr, kdy se český tým již podílí na spektrálních simulacích a přípravě modelů radiace vycházející z blízkosti černých děr, které jsou podstatné pro přípravu mise. Pro české vědce budou také významná rentgenová pozorování magnetizovaných planet sluneční soustavy, především Jupiteru, kde bude ve stejné době provádět měření sonda Evropské kosmické agentury JUICE (JUpiter ICy moons Explorer – první velká L-mise „L1“), na které se rovněž podílí česká pracoviště. Český příspěvek k přístrojovému vybavení mise ATHENA bude spočívat ve vývoji a dodání elektronické řídící jednotky Remote Terminal Unit přístroje X-IFU (kryogenní rentgenový spektrometr), která bude zajišťovat monitoring a řízení integrovaných obvodů zodpovědných za získávání dat z detektoru X-IFU, měření teploty kryogenního chladicího systému DEWAR a monitoring dalších kritických provozních parametrů přístroje X-IFU. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Očekává se, že se do projektu a následně i do analýzy získaných dat budou moci zapojit také studenti a pracovníci Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Slezské univerzity v Opavě, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně. Česká účast na přístrojovém vybavení mise ATHENA bude podpořena ve výši přesahující 3,1 mil. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi ATHENA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více jak 1,1 mld. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky.