Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Ve dnech 15.–17. listopadu 2021 proběhla ve švédském Malmö konference a výstava TechConnect Europe Innovation Conference & Expo. Cílem konference bylo propojování špičkového aplikovaného výzkumu a technologií v rané fázi vývoje z univerzit, laboratoří a start-upů s průmyslem a koncovými uživateli a zájemci o investice. Nejnovějšími výsledky svého výzkumu na poli materiálů, biomateriálů a nanotechnologií se na akci prezentovalo rovněž konsorcium CERIC-ERIC (Central European Research Infrastructure Consortium). První akce TechConnect za hranicemi USA TechConnect je celosvětový lídr na poli akcí i médií zaměřených na výzkum a inovace. Má za sebou více než 20 let zkušeností s propojováním vznikajících technologií s jedinečnými možnostmi financování a partnerství. TechConnect aktivně podporuje studentské, vládní a globální iniciativy v oblasti vědy a techniky prostřednictvím svých platforem pro pořádání akcí a více než 10 000 publikací s otevřeným přístupem. TechConnect každoročně vyhledává, prověřuje a propojuje tisíce nových technologií pro průmyslové, investiční a vládní klienty. Podstatným důvodem pro výběr Malmö jako dějiště vůbec první akce TechConnect mimo území Spojených států amerických byla jeho poloha ve Skåne, nejjižnějším regionu Švédska. Tato oblast má jednu z nejživějších start-upových scén ve Skandinávii a překypuje odbornými znalostmi v akademické sféře i průmyslu. Nedávno byla zařazena mezi 10 nejinovativnějších regionů EU a je místem, kde lze nalézt špičkové výsledky zejména v oblasti pokročilých materiálů a věd o živé přírodě. CERIC-ERIC na konferenci CERIC-ERIC jako podpůrný partner konference CERIC-ERIC je multidisciplinární výzkumná infrastruktura otevřená pro základní i aplikované uživatele v oblasti materiálů, biomateriálů a nanotechnologií. Prostřednictvím jediného vstupního bodu do excelentních výzkumných zařízení ve střední a východní Evropě umožňuje strukturní výzkum, analýzu a syntézu materiálů pomocí technik založených na fotonech, elektronech, neutronech a iontech. Přináší možnosti inovativních řešení společenských výzev v oblastech energetiky, zdraví, potravin, kulturního dědictví a dalších. ČR je do CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, která je spojením Laboratoře fyziky povrchů (SPL) v Praze a Optické dráhy pro výzkum materiálů (MSB) v italském Terstu. SPL-MSB dosahuje excelence ve výzkumu povrchů a dějů na nich a skrze CERIC-ERIC mají k jejím výzkumným zařízením přístup vědečtí pracovníci z celého světa. Bohatý program veletrhu TechConnect Europe zahrnoval okruhy „Biotech & Healthtech“, „Energy & Sustainability“ a rovněž „Advanced Materials“. Součástí akce byl také summit o velkých vědeckých zařízeních a různá satelitní setkání, která se v neposlední řadě uskutečnila i v rámci okruhu „Commercialization & Partnering“.
Egyptská arabská republika se stala 19. členskou zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV). Dne 22. listopadu 2021 o tom jednohlasně rozhodli zástupci stávajících členských zemí na zasedání Výboru zplnomocněných představitelů vlád členských zemí SÚJV konaném v Bulharsku. SÚJV je mezinárodní mezivládní vědecká organizace, která se zabývá výzkumem zejména v oboru jaderné a částicové fyziky a jejich aplikací do dalších oborů od materiálového výzkumu po radiobiologii. Nachází se na území Ruské federace v městě Dubna v Moskevské oblasti. Československo bylo v roce v roce 1956 jednou z jeho 11 zakládajících zemí. Po přijetí Egypta má nyní SÚJV již 19 členů, z nichž 5 – ČR, Slovensko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko – jsou členy EU. SÚJV jako celosvětově známé vědecké centrum s vysokým mezinárodním ratingem úspěšně integruje základní teoretický a experimentální výzkum, rozvoj a využití nejnovějších technologií a univerzitní vzdělávání. Zasedání Výboru zplnomocněných představitelů vlád členských zemí SÚJV, 22. listopadu 2021, Bansko (Bulharsko) Vstup Egypta otevře SÚJV arabskému světu Přijetí Egypta mezi plnoprávné členské země SÚJV bude podle zplnomocněných představitelů členských zemí velkým přínosem pro další rozvoj SÚJV. Umožní rozšířit jeho mezinárodní vědecký program a spustit nové zajímavé a ambiciózní projekty. „Dnes jsme se stali svědky významné události: poprvé od poloviny 90. let minulého století se k SÚJV připojila nová členská země – Egyptská arabská republika. V podstatě tak byla pouze formalizována mnohaletá úzká, aktivní a energická spolupráce našeho ústavu s Egyptem. Tato země s obrovským technologickým a intelektuálním potenciálem rozvíjí nejen aplikovaný výzkum, ale také základní vědu, jíž si velmi cení a kterou podporuje. Jedná se bezesporu o událost významnou jak pro Egypt, tak pro všechny účastnické země SÚJV, které si od něj v budoucnu slibují další impulzy pro rozvoj svých národních věd,“ okomentoval ředitel SÚJV Grigorij Trubnikov rozšíření počtu jeho členů. Předseda egyptské Akademie vědeckých výzkumů a technologií M. Sakr (vlevo) a ředitel SÚJV G. Trubnikov (vpravo) po přijetí Egypta členskou zemí SÚJV Předseda egyptské Akademie vědeckých výzkumů a technologií Mahmúd Sakr podtrhl, že do spolupráce s SÚJV a koordinace vědeckých programů s jeho účastnickými zeměmi vkládá velké naděje. „Vnímáme SÚJV nejen jako jednu z čelních mezinárodních vědeckých organizací, ale také jako mezinárodní platformu, která akumuluje potenciál nyní již 19 účastnických zemí a 5 asociovaných členů. Doufáme, že naše členství bude obohacením také pro SÚJV. Egypt se může stát zprostředkovatelem vztahů se zeměmi severoafrického a blízkovýchodního regionu a arabského světa a pomoci tak SÚJV budovat nové partnerské vztahy,“ prohlásil Mahmúd Sakr. Představitelé Egyptské arabské republiky se zástupci vedení SÚJV a předsedou Výboru zplnomocněných představitelů F. Buzatu (uprostřed)
15.listopadu 20121 uspořádalo ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) virtuální workshop, který podpořil výměnu zkušenosti v souvislosti s efektivním využíváním finanční podpory z programu Horizon Europe pro přípravnou fázi projektů. Mezi více jak 100 účastníky byly zástupci Evropské komise, ESFRI delegátů a pracovních skupin a v největší míře také zástupci výzkumných infrastruktur (VI), kterým byl workshop primárně určen. Workshop poskytl prostor pro diskuzi, a to hned na několika úrovních, v neposlední řadě také pro networking VI. Na základě příkladů dobré praxe tak zástupci projektů v různých fází implementace či přípravné fáze získali cenné zkušenosti, které jim budou nápomocné v budoucnu. Na workshopu vystoupil současný předseda ESFRI Jana Hrušáka (CZ) a také zástupce Evropské komise Dominika Sobczaka (DG Research & Innovation). Celý program byl rozdělen do třech panelů (státní správa a financování; socioekonomický dopad, služby poskytované Vi a přístup k datům; právní otázky), které moderovali zástupci ESFRI Výkonného výboru – Inmaculada Figueroa (ES), Peter Wenzel-Constabel (DE) a Gelsomina Pappalardo (IT). Zástupce předsedy ESFRI Yannis Ioannidis a celý workshop zakončila zvolená předsedkyně ESFRI Jana Kolar (SI). Předseda ESFRI Jan Hrušák zdůraznil důležitost přístupu životního cyklu ESFRI VI: „Jsme svědky rychlého rozvoje a významných kvalitativních změn v krajině VI, které se odrážejí ve struktuře ESFRI Cestovní mapy. Byl zaznamenán významnější nárůst VI, které jsou geograficky rozptýlené oproti těm lokalizovaných v jednom místě. Tento trend také přispívá k multidimenzionálnímu propojenému ekosystému, který je propojen horizontálně, vertikálně i mezisektorově. VI tak mají dopad na různé oblasti politiky a její struktury. Pandemie Covid-19 jasně ukázala, jak důležité jsou VI pro zvyšování odolnosti populace a zvládání společenských výzev.“ Jan Hrušák zakončil svou prezentaci konstatováním, že „přístup životního cyklu ESFRI výzkumných infrastruktur spolu s dlouhodobou udržitelností jsou dva důležité koncepty politiky zavedené ESFRI, které formovaly politické strategie shromážděné v ESFRI White Paper – Making Science Happen – A new ambition for research infrastructures in the new European research area.(ERA). Tento dokument bude formovat budoucí politiku VI v nadcházejících letech“. První Panel upozornil na definici řídících struktur a zavedení funkčního řídícího systému. Vyjasnil také potřebu a důležitost odpovídajících obchodních plánů, potřebu závazků zúčastněných stran a komplementaritu mezi vnitrostátními nástroji a nástroji EU a/nebo inovativními řešeními financování. Druhý panel zaměřený na socioekonomické dopady se zabýval důležitostí definování měřitelných a důvěryhodných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), rozvojem plánů pro poskytování služeb VI a přístupu k datům a plánů správy dat. Řečníci třetího panelu věnovanému právním otázkám představili identifikaci nejvhodnějších právních struktur pro výzkumné infrastruktury (jako je ERIC, vnitrostátní veřejné/soukromé právnické osoby atd.), včetně umístění sídla VI a jeho (národních) uzlů, právní otázky, jako jsou práva duševního vlastnictví (IPR), personální otázky (HR), zadávání zakázek, důsledky právních závazků a rámcových smluv s více partnery a související právní služby, odborné znalosti atd. V závěru workshopu Jana Kolar, nová předsedkyně ESFRI pro období 2022-24, zdůraznila, že VI jsou nedílnou součástí ERA (Evropský výzkumný prostor) spojující nejen další VI, ale i další aktéry, jako jsou univerzity, technologické infrastruktury, partnerství atd. Zdůraznila také, že pro založení úspěšné VI je nutná změna přístupu – nestarat se jen o vědecké úspěchy, ale také o celospolečenský dopad.
Španělsko se oficiálně stalo pozorovatelskou zemí BBMRI-ERIC (Biobanks and Biomolecular Resources Research Infrastructure Consortium), konsorcia evropské výzkumné infrastruktury zaměřující se na bio-bankovnictví a bio-molekulární výzkum se statutárním sídlem v rakouském Štýrském Hradci. ČR se jako jeden ze zakládajících členů účastní konsorcia prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury BBMRI-CZ. Evropská výzkumná infrastruktura BBMRI zpracovává a dlouhodobě uchovává humánní biologický materiál a asociovaná klinická data a zpřístupňuje je výzkumným uživatelům. Konsorcium BBMRI-ERIC sdružuje na 700 bio-bank provozovaných v jeho členských státech. Katalog BBMRI-ERIC Directory je přitom největším katalogem biologických vzorků na světě, který umožňuje svým uživatelům vyhledávat miliony vzorků online a naplňuje takto i hlavní poslání BBMRI, kterým je usnadnit přístup k biologickým vzorkům, datům a bio-molekulárním zdrojům pro vědecké účely. Španělský národní uzel BBMRI-ERIC Španělsko bude v rámci konsorcia BBMRI-ERIC zastoupeno Zdravotním institutem Carlose III, veřejnou agenturu pro výzkum při španělském Ministerstvu pro vědu a inovace, a stane se tak 23. státem, který bude do konsorcia BBMRI-ERIC zapojen. Národní platforma bio-bankovnictví a bio-modelování téhož ústavu se současně stane španělským národním uzlem konsorcia BBMRI-ERIC. Její stěžejní účel spočívá v poskytování vědecké, technické a technologické podpory projektům výzkumu, vývoje a inovací, co do oblasti zdravotnických věd a technologií a v podporování inovací ve zdravotnických technologiích poskytováním vysoce kvalitních humánních biologických vzorků a souvisejících dat. Tato síť je tvořena celkem 39 institucemi z celého Španělska, které sdružují nemocniční bio-banky a jejich regionální sítě, síťové bio-banky a bio-banky zdravotnických výzkumných ústavů, výzkumných center a vysokých škol. „S velkým potěšením vítám Španělsko v konsorciu BBMRI-ERIC. Španělské bio-banky se tímto krokem propojují se světem jako nikdy předtím. Výzkumní pracovníci a bio-banky španělského národního uzlu budou mít taktéž přístup k dalším znalostem v oblasti řízení kvality a etických, právních a společenských otázek bio-bankovnictví, IT nástrojům a poradenství poskytovanému na míru konsorciem BBMRI-ERIC, které podpoří jejich budoucí rozvoj“, uvedl generální ředitel BBMRI-ERIC Jens Habermann.