Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
V množství vědeckých publikací je upozorňováno na skutečnost, že významným omezením současných vědeckých postupů je reprodukovatelnost akademického výzkumu. Evropské výzkumné infrastruktury, především poté konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), která slouží k usnadnění výzkumného procesu, hrají významnou roli při poskytování řešení výzkumné komunitě, zvyšování míry reprodukovatelnosti a vysoké kvality vědy. Workshop: kvalita a reprodukovatelnost výzkumu V únoru 2021 uspořádalo konsorcium EATRIS-ERIC dvoudenní mezioborový workshop na téma „Kvalita a reprodukovatelnost výzkumu“. Workshop poskytl širokému spektru zúčastněných stran jak z akademické sféry, tak i průmyslu a tvorby politik příležitost sdílet osvědčené postupy a prozkoumat výzvy ve fázi návrhu a realizace výzkumu. Na základě příspěvků řečníků a návrhů zmiňovaných během panelových diskusí workshopu sepsala Anne-Charlotte Fauvel (vedoucí oddělení pro záležitosti EU v rámci organizace EATRIS-ERIC) zprávu, která shrnuje hlavní výstupy. Zpráva o řízení kvality a reprodukovatelnosti v akademickém výzkumu Zpráva, publikovaná v říjnu 2021, obsahuje sedm způsobů, jak zvýšit kvalitu a reprodukovatelnost výzkumu, zahrnující všechny fáze výzkumu, od podávání zpráv přes komunikaci až po řízení kvality a financování. Ze zprávy zjevně vyplývá, že poskytovatelé finanční podpory musí hrát důležitou roli při doprovodných kulturních změnách a motivovat výzkumné pracovníky ke zlepšení jejich běžných postupů. Zdá se, že změny, které provedli poskytovatelé finančních prostředků na výzkum, jakými jsou Wellcome Trust a Evropská komise, ukazují cestu ostatním poskytovatelům finanční podpory na výzkum v Evropě i ve světě. Financující subjekty mohou například ve svých kritériích způsobilosti vyžadovat dodržování správné praxe a učinit z otevřeného přístupu k výzkumu novou normu, čímž přimějí výzkumné instituce, aby přehodnotily svou institucionální strategii kultury výzkumu nebo kritéria pro kariérní růst. Poskytovatelé finanční podpory by dále mohli zvážit financování výzkumu, který pomáhá dále identifikovat a měřit faktory spojené s reprodukovatelností a účinností zásahů ke zlepšení reprodukovatelnosti, a financovat validační studie. Autorka ve zprávě rovněž navrhuje, aby výzkumné infrastruktury hrály rozhodující roli v budoucnosti výzkumu a aby je poskytovatelé finanční podpory odpovídajícím způsobem podporovali. Konsorcia ERIC, jako evropští a mezinárodní poskytovatelé přístupu k nejmodernějším zařízením, technologiím, datům, softwaru či školení pro výzkumné pracovníky, sdružují mnoho stávajících výzkumných zdrojů a pomáhají urychlit výzkum a inovace. Celkově ze zprávy prokazatelně vyplývá, že skutečné změny v této oblasti lze dosáhnout pouze prostřednictvím spolupráce za významného přispění všech stran akademického prostředí. Pokud výzkumní pracovníci dokáží aktivně podniknout kroky ke zvýšení reprodukovatelnosti svého výzkumu, pokud výzkumné instituce a poskytovatelé finanční podpory sehrají svou rozhodující roli a pokud se nalezne způsob, jak zlepšit komunikaci o vědě, poté to zajistí, že „revoluce v důvěryhodnosti“ bude mít nejlepší šanci dosáhnout účinného, významného a pozitivního pokroku. Plné znění zprávy je k dispozici ke stažení.
Ve dnech 11. – 12. 11. 2021 proběhne v Národní technické knihovně v Praze konference KRECon 2021 na téma „Otevřená věda – výzvy a příležitosti“. Letošní konference KRECon si klade za cíl shromáždit mezinárodní a národní odborníky, výzkumníky a vysoké aktéry v oblasti VaVaI a poskytnout jim platformu k diskusi o různých aspektech výzev a příležitostí otevřené vědy v Česku i v Evropě. Program a registrace: https://indico.techlib.cz/event/4/
V návaznosti na červnové ustavující zasedání ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure European Research Infrastructure Consortium) General Assembly (GA) se ve dnech 13. až 14. října 2021 uskutečnilo druhé zasedání tohoto nejvyššího správního orgánu konsorcia ELI ERIC. Dějištěm jednání se staly konferenční prostory výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v Dolních Břežanech, přičemž v průběhu zasedání byly schváleny některé z klíčových politik konsorcia ELI ERIC a zvoleni předseda a místopředsedové dvou stěžejních odborných poradních orgánů ELI ERIC GA – Mezinárodního vědeckého a technického výboru (ISTAC) a Administrativního a finančního výboru (AFC). Druhé zasedání ELI ERIC General Assembly Odborné poradní orgány konsorcia ELI ERIC V průběhu druhého zasedání ELI ERIC GA byl učiněn zásadní pokrok při projednávání, resp. schvalování interních politik konsorcia ELI ERIC. Současně byli zvoleni předseda a místopředsedové dvou odborných poradních orgánů ELI ERIC GA. Prof. John Collier z britské Central Laser Facility byl jmenován předsedou ELI ERIC ISTAC a Dr. Marta Fajardo z portugalského Instituto Superior Técnico jeho místopředsedkyní. Dr. Jan Buriánek z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR byl zvolen místopředsedou ELI ERIC AFC. Odborné poradní orgány poskytují ELI ERIC GA nezávislé expertní poradenství k hlavním otázkám vědecké, technické a finanční povahy, které se dotýkají provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI v ČR a v Maďarsku. Nad rámec toho připomínkují rovněž dlouhodobé strategie a politiky konsorcia ELI ERIC. „Ustavení odborných poradních orgánů představuje stěžejní krok k rozvoji činností organizace ELI ERIC,“ uvedla Caterina Petrillo, předsedkyně ELI ERIC GA. „Je velmi naplňující sledovat, jak špičkoví výzkumníci a manažeři zabezpečují každodenní činnosti konsorcia ELI ERIC. Velice mne těší, že mohu spolupracovat s čelními představiteli laserové vědy a komunity výzkumných infrastruktur,“ dodala Caterina Petrillo. Delegáti do ELI ERIC General Assembly Statutární politiky konsorcia ELI ERIC Jako další krok ke společnému provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI byly ELI ERIC GA schváleny některé z klíčových statutárních politik konsorcia ELI ERIC. Členská politika ELI ERIC stanovuje principy diseminačních aktivit cílených na získávání nových členů, pozorovatelů a strategických partnerů, kteří jsou stěžejní pro maximalizaci vědeckého potenciálu konsorcia ELI ERIC a jeho mezinárodního významu a dlouhodobé udržitelnosti. V souladu s regulatorních rámcem EU byla dále přijata i politika konsorcia ELI ERIC pro nakládání s osobními daty. Projednána byla v neposlední řadě i politika konsorcia ELI ERIC pro nakládání s vědeckými daty, resp. politika otevřeného přístupu k výzkumné infrastruktuře ELI. Tyto budou postoupeny i odborným poradním orgánům ELI ERIC GA, a to ELI ERIC ISTAC a ELI ERIC AFC. „Projednané politiky ELI ERIC představují zcela zásadní pojítka mezi managementem obou dvou pilířů výzkumné infrastruktury ELI,“ uvedl Allen Weeks, generální ředitel konsorcia ELI ERIC. „S očekáváním vyhlížíme další pokrok v integraci managementu českého a maďarského pilíře výzkumné infrastruktury ELI a věříme, že se při společných jednáních budeme vídat už v blízké budoucnosti,“ dodal Allen Weeks. Dohody o provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI, které byly rovněž předmětem druhého zasedání ELI ERIC GA, a které budou sjednány mezi institucemi hostujícími výzkumná zařízení ELI a konsorciem ELI ERIC, představují klíč k tomu, aby byly pilíře výzkumné infrastruktury ELI provozovány v souladu s politikami konsorcia ELI ERIC a konsorcium ELI ERIC převzalo odpovědnost za jejich aktivity. Druhé zasedání ELI ERIC GA proběhlo jako hybridní jednání za účasti zástupců všech ze členských států a pozorovatelů konsorcia ELI ERIC. Další jednání ELI ERIC GA se uskuteční v prosinci 2021 jako virtuální. ELI Beamlines v Dolních Břežanech
Dne 30. září 2021 byla Finskem z pozice designovaného hostitelského státu statutárního sídla konsorcia ACTRIS ERIC předložena a Evropské komisi adresovaná tzv. step 2 aplikace o ustanovení ACTRIS ERIC. Mise konsorcia ACTRIS ERIC bude spočívat v řízení evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure). Evropská komise nyní žádost a návrh stanov ACTRIS ERIC přezkoumá a v časovém horizontu do 6 kalendářních měsíců by měla právnickou osobu ACTRIS ERIC ustavit. Konsorcium ACTRIS ERIC umožní svým členům řídit dílčí národní pilíře evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS na společné bázi a prezentovat je jejich uživatelské komunitě jako integrovanou mezinárodní organizaci. ČR se k žádosti o ustavení konsorcia ACTRIS ERIC připojila jako jeden z celkem 13 zakladatelských členských států společně s Belgií, Bulharskem, Dánskem, Finskem, Francií, Kyprem, Itálií, Německem, Norskem, Rakouskem, Rumunskem a Švýcarskem. ACTRIS-CZ: 250 m vysoký atmosférický stožár v Košeticích Evropská síť environmentálních monitorovacích stanic Podstatou evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS je koordinovaná síť stanic pro environmentální monitoring, nabízející otevřený přístup pro vědecké pracovníky z celého světa. ČR v této síti zastupuje velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ a zařízení NAOK (Národní atmosférická observatoř Košetice). Stěžejní oblasti činností evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS zahrnují pozorování atmosférických aerosolů, oblaků, reaktivních plynů a zkoumání jejich interakcí. Jedinečnost ACTRIS spočívá zejména v harmonizovaném monitoringu, jehož výsledky umožňují špičkový výzkum, pokrývající jak tematiku změny klimatu, tak i kvality ovzduší nebo dálkového přenosu škodlivin. ACTRIS poskytuje přesné údaje, služby a postupy týkající se 4D variability oblaků, krátkodobých atmosférických složek nebo fyzikálních, optických a chemických vlastností aerosolů. ACTRIS generovaná data a technologické postupy ACTRIS pro nakládání s nimi pak zlepšují schopnosti analýzy, pochopení a předpovídání vývoje atmosférického prostředí v Evropě. Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS je využívaná širokou komunitou uživatelů zabývajících se pozorováním, experimenty, modely, satelitními daty, analýzami anebo předpovědními systémy. ACTRIS nabízí přístup k pokročilým technologickým platformám pro výzkum atmosférických procesů v oblastech změny klimatu a kvality ovzduší. Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2016 a její český národní uzel ACTRIS-CZ je zařazen na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. ACTRIS-CZ: 250 m vysoký atmosférický stožár v Košeticích ACTRIS-CZ: příspěvek ČR k evropské výzkumné infrastruktuře ACTRIS ČR se řadí mezi první pětici států, ve kterých projekt evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS získal podporu na národní úrovni. Český národní uzel evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS představuje velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ. Jejím koordinátorem je Český hydrometeorologický ústav; kooperujícími partnery Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i, Masarykova univerzita prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury RECETOX a Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. ACTRIS-CZ je unikátní platformou pro monitoring a výzkum kvality ovzduší na pozaďové úrovni, zahrnující zdravotní, klimatické i environmentální dopady změn ve složení atmosféry. Zaměřuje se na vznik atmosférických aerosolů společně s jejich potencionálními vlivy na klima a kvalitu ovzduší. Data Národní atmosférické observatoře Košetice představují jedinečný a komplexní soubor, jenž slouží pro mezinárodní vědeckou komunitu jakožto reprezentativní středoevropský vzorek datových souborů pro atmosférický výzkum. ACTRIS-CZ nabízí svým uživatelům přístup k přístrojovému vybavení NAOK a na vyžádání poskytuje také výsledky svých měření a další produkty. ACTRIS-CZ disponuje technickým personálem specializovaným na monitoring kvality ovzduší a výzkumnými pracovníky s expertízou v oblastech validace, hodnocení a multidisciplinární interpretce získaných dat. ACTRIS-CZ: Národní atmosférická observatoř Košetice