Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Delegace členských států EU a asociovaných zemí sdružené v rámci Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) zvolily doc. Radislava Sedláčka, Ph.D. předsedou Strategické pracovní skupiny ESFRI pro zdraví a potraviny. Tato pracovní skupina představuje jednu z odborných platforem ESFRI, zaměřující se na mapování a analýzu prostředí evropských výzkumných infrastruktur, které jsou provozovány v oblastech biologických a lékařských věd a v oblasti potravin. Jejím primárním účelem je monitorovat a hodnotit stav implementace takto zaměřených evropských výzkumných infrastruktur a identifikovat mezery v prostředí biomedicínských a potravinově zaměřených evropských výzkumných infrastruktur. Strategická pracovní skupina ESFRI pro zdraví a potraviny se zaměřuje dále i na posilování vzájemné spolupráce mezi věcně příslušnými evropskými výzkumnými infrastrukturami a tematicky příbuznými iniciativami a programy a na maximalizaci jejich přínosů a dopadů při řešení stěžejních socioekonomických výzev současnosti. Radislav Sedláček Radislav Sedláček je jedním z předních českých odborníků působících v oblasti molekulární genetiky a genového editování, a to zejména v přípravě genově modifikovaných myších modelů sloužících k poznání lidských nemocí. Od roku 2008 působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. a od roku 2012 je ředitelem velké výzkumné infrastruktury CCP (České centrum pro fenogenomiku). CCP je dlouholetým členem evropské výzkumné infrastruktury pro fenotypizaci a archivaci myších modelů INFRAFRONTIER (European Research Infrastructure for the Generation, Phenotyping, Archiving and Distribution of Model Mammalian Genomes), přičemž díky své komplexní expertíze od tvorby mutatních modelů až po znalost studovat funkci genů nebo jejich mutací se zapojuje i do celosvětového konsorcia IMPC (International Mouse Phenotyping Consortium), s jehož členy spolupracuje na velmi ambiciózním cíli, kterým je popsání funkce všech savčích genů. V roce 2019 se CCP stalo také členem konsorcia výzkumné infrastruktury EurOPDX. CCP – České centrum pro fenogenomiku
Výzkumná infrastruktura CZECRIN (Český národní uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu) nabízí svou podporu, služby a expertízu pro všechny výzkumně orientované lékaře s cílem zapojit své síly při rychlém přístupu pro iniciaci národních a zejména nadnárodních klinických studií. CZECRIN je součástí evropské výzkumně-infrastrukturní sítě ECRIN-ERIC (European Clinical Research Infrastructure Network). Pro účely sdílení aktuálních informací v oblasti klinických studií v boji s koronavirem byla výzkumnou infrastrukturou založena speciální webová stránka https://www.czecrin.cz/covid-19. Hlavním zájmem výzkumné infrastruktury je prostřednictvím této webové stránky informovat nejen odbornou, ale i laickou veřejnost o všech běžících, jakožto i plánovaných aktivitách směrem ke klinickému výzkumu, a tím také uvědomit další výzkumná zařízení o možné pomoci ze strany CZECRIN. Jednou z organizačních součástí CZECRIN je mj. i NATIONAL CTUs NETWORK, tvořený zástupci oddělení klinických studií jednotlivých zdravotnických zařízení. Tato výzkumná infrastruktura se zapojila do boje s koronavirem SARS-CoV-2 – zmapovala zájem zdravotnických zařízení o zapojení se do jednotlivých klinických studií se zaměřením na léčbu pacientů s onemocněním COVID-19. „Na základě rozvíjených kontaktů primárně s jednotlivými zapojenými nemocnicemi máme ideální možnost zjistit, koordinovat a přehledně zmapovat aktivity těchto zařízení. Naším cílem je také aktivně pomoci s podporou jednotlivých zařízení v oblasti administrativních kroků a motivovat tak tyto instituce, aby se do studií opravdu zapojovaly“, říká Dr. Lenka Součková, koordinátorka NATIONAL CTUs NETWORK. Postoj jednotlivých zdravotnických zařízení k zapojení se do konkrétních studií můžete nalézt na webové stránce https://www.czecrin.cz/zdrav-zarizeni-covid-19. Kromě této aktivity iniciovali zástupci výzkumné infrastruktury také mezinárodní studii CZECRIN COVID-19, zaměřenou na hodnocení účinnosti a bezpečnosti kombinace hydroxychlorochinu a azithromycinu u hospitalizovaných pacientů s akutním respiračním postižením, vyžadujícím oxygenotherapii. V rámci tohoto kroku spojili koordinátoři studie síly se zástupci slovenské sítě SLOVACRIN. Tato spolupráce může přinést širší spektrum získaných výsledků o dopadu léčby. „Jako další krok v našich aktivitách k léčbě COVID-19 jsme iniciovali vlastní studii, která se zaměřuje nejen na klinickou účinnost a bezpečnost kombinace hydroxychlorochinu a azithromycinu, ale zabývá se také klíčovými imunologickými parametry, jejich vývojem v čase a také monitoringem specifických protilátek u pacientů s nemocí COVID-19. Spolupráce s kolegy ze slovenského hubu SLOVACRIN pro nás byla logickým krokem a věříme, že může přinést hodnotné informace při léčbě tohoto onemocnění“, řekla doc. Regina Demlová, hlavní koordinátorka CZECRIN. Vedení CZECRIN se také rozhodlo v době epidemiologické situace nabídnout výzkumnou kapacitu i administrativní podporu dalším zařízením, které se zabývají zjištěním možné příčiny a léčbou virového onemocnění COVID-19. Zájemci o bližší informace mohou zástupce CZECRIN kontaktovat prostřednictvím doc. MUDr. Reginy Demlové, Ph.D.; +420 725 828 385.
The “European research infrastructures for a smarter future” conference will be held on 15th May 2020, and will be fully digital. The event is open to all participants, and is hosted by the Croatian Presidency of the Council of the EU, as part of the Future of Research Infrastructures in European Research Area event. Background information Addressing the big challenges of the 21st century requires a new ambition for European science. Research infrastructures are key elements in providing the necessary data and services for European scientists to conduct cutting-edge research in a variety of scientific fields and for European businesses to develop new products and services. They give us tools to understand better our universe, our planet and ourselves as humans. As European research infrastructures form the backbone of our competitiveness in science and innovation, their quality and the ability to provide the needed services and data largely determines our capacity to produce the new knowledge, innovation and understanding that Europe needs to tackle the challenges we face. A new way of working is also necessary, with scientific disciplines joining forces to bring holistic responses. Our shared investments in research Infrastructures in the last decades have equipped us with some of the most advanced and sophisticated facilities in the world. It is now vital to harness the full potential of these research infrastructures to deal with complex questions and more effectively serve industry, to contribute to education and jobs and to improve citizens’ lives. We need a stronger focus on the direction and societal impact of our shared investments. Recognising the demand for European science to effectively support the needed economic, social and environmental transitions, the European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) in the “ESFRI White Paper: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area” lays out the specific role research infrastructures can and should play in this context. Overview of concept and objectives The overall objective of the conference is to explore the potential of European Research Infrastructures to make a meaningful impact on the European strategic agendas and identify the ways in which this could be achieved. The outcome of this high-level digital event will provide a new impetus for the European research infrastructure policy, supporting full realisation of the potential of the European Research Area to drive the necessary changes in our economy and society. The conference will provide a platform for discussion and dialogue between policy, research and industry stakeholders on the changes that are necessary to address the big challenges of our times. It will also increase the visibility of opportunities provided by Research Infrastructures and promote partnership between business and academia. More information on the conference programme are available on the ESFRI dedicated website.
Díky společnému úsilí Evropské komise, EMBL-EBI (European Bioinformatics Institute of the European Molecular Biology Laboratory), ELIXIR (European Life-Science Infrastructure for Biological Information) a projektu COMPARE, jakož i členských států EU a dalších partnerů byl zaveden nový nástroj umožňující rychlé shromažďování a sdílení dat dostupných z výzkumů nového druhu koronaviru SARS-CoV-2, resp. jím způsobovaného onemocnění Covid-19 – Covid-19 Data Portal. Tato platforma poskytuje otevřené, důvěryhodné a dále rozšiřitelné evropské a globální datové prostředí a umožní vědcům ukládat a sdílet soubory dat, jako jsou sekvence DNA, proteinové struktury, data z preklinického výzkumu a z klinických hodnocení, jakož i epidemiologická data. Platforma je také prioritním pilotním programem zaměřeným na implementaci cílů evropské iniciativy EOSC (European Open Science Cloud) a navazuje na zavedené sítě mezi EMBL-EBI a infrastrukturami členských států EU působícími v oblasti veřejného zdraví. Covid-19 datový portál Na základě klíčových zásad ERA (European Research Area) podpořili ministři všech členských států EU s gescí za agendu výzkumu 10 prioritních akcí Akčního plánu ERAvsCorona, který zahrnuje krátkodobá opatření, založená na koordinaci, spolupráci, sdílení dat a úsilí členských států EU a Evropské komise, v reakci na pandemii SARS-CoV-2 / Covid-19. EU podniká významné kroky v boji proti pandemii. Stovky milionů EUR směřují na podporu výzkumných a inovačních opatření na vývoj očkovacích látek, nových léčebných postupů, diagnostických testů a lékařských systémů za účelem zabránění dalšího rozšiřování pandemie. Bližší informace jsou k dispozici v tiskové zprávě Evropské komise. Datová infrastruktura portálu Covid-19. Ilustrace: Spencer Phillips