Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Dne 29. října 2018 byl ze strany participujících zemí finalizován rozpočet upgrade experimentu ATLAS na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Upgrade hlavních experimentů v CERN je součástí velkého upgrade urychlovače LHC, tzv. „High-Luminosity LHC“ (HL-LHC). Jeho cílem je zvýšení výkonu urychlovače LHC, díky čemuž bude možné na LHC studovat základní složky hmoty a energie, které je drží pohromadě, ve větším detailu, a to až desetinásobným zvýšením četnosti srážek oproti současnosti. Upgrade experimentu ATLAS bude zahájen v roce 2019, uvedení do provozu se plánuje na rok 2026. Česká strana se bude podílet na upgradu křemíkového dráhového detektoru ITk (Inner TracKer), testování a montáži polovodičových senzorů a detektorů pro stripový a pixelový subdetektor, ověřování detekčních vlastností, včetně radiačních testů, nebo vývoji softwaru. Dále se česká strana zapojí také do upgradu hadronového kalorimetru TileCal a systému pro sběr dat TDAQ. Na upgradu se budou podílet vědečtí pracovníci a technici Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci. Nové komponenty pak budou dodány ve spolupráci s českými firmami. Celkový rozpočet upgradu je stanoven na 269 mil. CHF (tj. cca 6,3 mld. Kč). ČR se bude na rozpočtu upgradu podílet více jak 2,2 %, tj. částkou přesahující 6,1 mil. CHF (tj. cca 145 mil. Kč). Česká účast na upgradu experimentu ATLAS je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury „Výzkumná infrastruktura pro experimenty v CERN“. CERN je mezinárodní organizací se sídlem v Ženevě, která provozuje největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na kterém jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, ATLAS, CMS, ALICE, LHCb, a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991.
Praha a Dolní Břežany, 25. října 2018 – Generální ředitel pro výzkum a inovace Evropské komise Jean-Eric Paquet absolvoval svou první oficiální návštěvu ČR. Během ní vystoupil na konferenci CZEDER, navštívil výzkumné infrastruktury ELI Beamlines a HiLASE a zúčastnil se také kulatého stolu na téma přípravy 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace „Horizon Europe“ (2021-2027). HiLASEELI BeamlinesNa úvod své návštěvy v ČR absolvoval generální ředitel Paquet jednání s pověřeným náměstkem sekce vysokého školství, vědy a výzkumu PhDr. Pavlem Dolečkem, Ph.D. a náměstkem sekce EU a operačních programů PhDr. Václavem Velčovským, Ph.D. na téma zapojování ČR do rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace. Následně vystoupil generální ředitel Paquet na 16. ročníku Českých dní pro evropský výzkum (CZEDER), tj. konferenci, kterou každoročně pořádá Technologické centrum Akademie věd ČR v úzké spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy za účelem zprostředkování diskuze k nejaktuálnějším otázkám evropské politiky výzkumu, vývoje a inovací. Odpolední část programu strávila delegace Evropské komise v Dolních Břežanech u Prahy návštěvou výzkumných kapacit ELI Beamlines a HiLASE. Se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie věd ČR bylo při té příležitosti debatováno uvádění výzkumné infrastruktury ELI Beamlines do provozní fáze a otázky související s ustavením konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI-ERIC. V prostorách výzkumně-vývojového centra HiLASE, které sousedí s ELI Beamlines, následně proběhla diskuze ke spolupráci HiLASE s britskou Science and Technology Facilities Council, konkrétně její částí Central Laser Facility, která společně s HiLASE realizuje vysoce prestižní projekt „Teaming“ podpořený z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 (2014-2020) a spolufinancovaný ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z prostředků Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Na závěr své návštěvy v ČR se generální ředitel Jean-Eric Paquet zúčastnil kulatého stolu se zástupci stakeholderů zodpovědných v ČR za tvorbu politiky a financování výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků ČR, přičemž předmětem debaty byla příprava budoucího, 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace „Horizon Europe“ (2021-2027).
V sobotu dne 20. října 2018 v 03:45 hodin odstartovala z evropského kosmodromu v Kourou na raketě Ariane 5 mise BepiColombo. Po úspěšném startu se od horního stupně Ariane 5 oddělila spojená sonda o váze 4,1 tuny. Později došlo k rozvinutí solárních panelů, se kterými má sonda na šířku 30 metrů, a antén zajišťujících komunikaci s řídícími středisky na Zemi. Nyní na BepiColombo čeká více jak sedmiletá cesta k Merkuru, kdy bude muset překonat silné gravitační pole Slunce s pomocí elektrického pohonu a s využitím 9 gravitačních manévrů kolem Země, Venuše a Merkuru. Na oběžnou dráhu Merkuru bude navedena na konci roku 2025. BepiColombo je společnou misí Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské kosmické agentury (JAXA). Cílem této mise je výzkum planety Merkur, a to zejména jejích fyzikálních vlastností, původu magnetického pole či průzkum magnetosféry. Merkur je dosud nejméně prozkoumanou planetou ve vnitřní sluneční soustavě. Mise je složena z transportního modulu a 2 nezávislých vědeckých sond MPO (Mercury Planetary Orbiter), kterou dodala ESA, a MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter), kterou dodala JAXA. Příprava mise BepiColombo byla zahájena ještě před vstupem ČR do ESA v roce 2008, přesto se čeští odborníci zapojili do vědecké přípravy a plánování mise modelováním interakcí slunečního větru s magnetosférou Merkuru, testováním a kalibrací zařízení citlivých na gama záření a odbornou účastí na návrhu a konstrukci laserového výškoměru BELA. Zapojení ESA do mise je financováno z prostředků Vědeckého programu ESA, vědecké přístroje poté z prostředků zapojených členských zemí. Účast ČR v programech ESA z oblasti výzkumu a vývoje je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v ročním objemu kolem 12 mil. EUR. Záznam ze startu mise BepiColombo můžete shlédnout ve videu dostupném na webových stránkách.
Dubna (Ruská federace) – Dne 18. října 2018 navštívil velvyslanec ČR v Ruské federaci Vítězslav Pivoňka Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV), který se nachází v městečku Dubna, přibližně 120 km severně od Moskvy. Návštěvy se též zúčastnili představitelé Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Mgr. Václav Klaus; prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA; Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. a Mgr. Ivo Pojezný. Českou delegaci v SÚJV provázel zástupce vedoucího skupiny českých pracovníků v SÚJV Ing. Vratislav Chudoba, Ph.D. a doplňovali ji dále Mgr. Marek Vyšinka, Ph.D. (zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy), Mgr. Ing. Stanislav Kulhánek (zástupce Ministerstva financí) a doc. Ing. Ivan Štekl, CSc. (ředitel Ústavu teoretické a experimentální fyziky na Českém vysokém učení technickém v Praze). Delegaci přivítalo vedení SÚJV v čele s ředitelem V. A. Matveevem. Účastníci měli možnost seznámit se se základními směry výzkumu v SÚJV a spoluprací s českými výzkumnými organizacemi. Byla pro ně připravena i exkurze do Laboratoře fyziky vysokých energií, spojená s ukázkou výroby supravodivých magnetů pro projekty NICA a FAIR, a také Laboratoře jaderných reakcí, kde si prohlédli dokončovaný cyklotron DC-280 budovaný v rámci stavby Super-Heavy Elements Factory. Součástí návštěvy bylo také setkání s českými pracovníky vyslanými MŠMT do SÚJV a prohlídka hotelu Moskevská 2, jehož rekonstrukci právě dokončuje česká firma ASARKO. Jedním z důležitých výzkumných směrů SÚJV je tvorba supertěžkých prvků, kde ústav slaví významné úspěchy – např. prvky jako Dubnium, Moskovium, Flerovium či nejnovější Oganesson. Z toho důvodu byl též letošní ročník fyzikální olympiády v kategorii A zaměřen na výrobu nových prvků (viz např. studijní text „Hranice Mendělejevovy tabulky“), což členové delegace kvitovali s povděkem. Návštěva v SÚJV byla účastníky považována za zdařilou a přítomní členové Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vyjadřovali podporu české účasti v SÚJV. SÚJV je mezinárodní organizací zabývající se výzkumem na poli jaderné a subjaderné fyziky, materiálových věd a radiobiologie. Byla založena v roce 1956 a ČR, resp. Československo, bylo jednou z jejích zakládajících zemí. V současné době má SÚJV 18 členských a 6 přidružených zemí. Členství ČR v SÚJV je zajišťováno a financováno prostřednictvím MŠMT, které má jako svůj poradní orgán ustaven Výbor pro koordinaci spolupráce s SÚJV. SÚJV se skládá ze 7 laboratoří – Laboratoř teoretické fyziky, Laboratoř fyziky vysokých energií, Laboratoř neutronové fyziky, Laboratoř jaderných problémů, Laboratoř jaderných reakcí, Laboratoř informačních technologií a Radiobiologická laboratoř – a zaměstnává více než 4500 pracovníků, z toho přibližně 35 z ČR.