Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského, jakožto i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy dále nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou např. finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou např. právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 11. října 2021 do 12:00 hodin. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN honorovány ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
České centrum pro fenogenomiku srdečně zve na výroční konferenci „3rd CCP Phenogenomics Conference“, která se uskuteční ve dnech 16. – 17. září 2021 jako virtuální akce. Web konference: https://www.ccp-conference.cz Účast je pro všechny registrované účastníky zdarma. První den akce bude věnován tématům imunologie, infekčních nemocí a modelům lidských chorob. Kromě jiných zajímavých témat se tento den samozřejmě bude týkat výzkumu souvisejícího s Covid-19 a převodu výsledků základního výzkumu do aplikace. Druhý den je věnován preklinickému vývoji a pokrokům v neurovědách. Hlavní řečníci: * Steve Brown, MRC Harwell Institute, United Kingdom – “Illuminating the dark genome: genome-wide approaches for understanding the genetic basis of disease” * Yann Herault, Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire, France – “Dissecting the genetics of human syndromic disorders causing cognitive dysfunction using animal models” * Jakub Abramson, Weizmann Institute of Science, Israel Důležité termíny: * 22. srpen 2021 – registrace a příjem abstrakt pro aktivní účastníky, tj. účastníky, kteří chtějí zaslat abstrakt * 16. září 2021 – registrace pro pasivní účastníky, tj. bez abstraktu Přestože se konference koná pouze ve virtuálním prostředí, věříme, že konference poskytne vynikající příležitost k budování spolupráce a interakcí mezi uživateli a odborníky CCP.
Novým ředitelem sdružení CESNET, které rozvíjí národní e-infrastrukturu pro vědu, výzkum a vzdělávání, se stal Ing. Jakub Papírník, dosavadní ředitel Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy. V otevřeném výběrovém řízení o tom rozhodlo představenstvo sdružení CESNET. Jakub Papírník se ujal funkce 1. srpna a nahradil dlouholetého ředitele Ing. Jana Gruntoráda, CSc. Jakub Papírník v rámci sdružení CESNET doposud působil jako člen dozorčí rady. Prostředí sdružení CESNET vám tedy není neznámé. Jak je vnímáte? A jakou máte vizi dalšího směřování? S CESNETem jsem se potkal už při své práci pro Český rozhlas a pak jsme poměrně intenzivně spolupracovali při mém působení na Univerzitě Karlově. Vnímám CESNET jako velmi zajímavou firmu se širokým záběrem ve špičkovém IT, a to ve výzkumu i praxi. Proto jsem se také přihlásil do výběrového řízení a snažil se uspět. CESNET nemá a nebude mít při současném dynamickém rozvoji IT o „práci“ nouzi. Některá témata nabývají na významu, příkladem je třeba kyberbezpečnost. A pozice CESNETu na trhu je unikátní, zejména jako „společného jmenovatele“ pro IT útvary akademických institucí. Jako ředitel Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy jste vnímal CESNET z pozice jednoho z členů. Jaké zkušenosti s CESNETem máte a jaké změny v této souvislosti plánujete? CESNET je velmi důležitým partnerem pro velké akademické instituce. To jsem si mohl mnohokrát ověřit v praxi. I když se jednalo o spolupráci dobrou, tak právě z pozice klíčového partnera mě napadaly náměty, jak by mohla být ještě lepší. Teď jen obecně naznačím, že se třeba bude jednat o přesnější specifikaci a nabídku služeb poskytovaných členům sdružení. CESNET kromě poskytování IT infrastruktury a škály služeb svým uživatelům realizuje vlastní výzkum na národní i mezinárodní úrovni a zaměřuje se na inovace. Jaké vidíte priority v této oblasti? Vlastní výzkum i podpora vědy a výzkumu obecně patří k tomu základnímu, proč CESNET vznikl a proč existuje. V tomto ohledu nemíním aktivitu CESNETu nijak oslabovat. Ale činnosti sdružení by měly být co do rozsahu a kompetencí jasněji definovány a vymezeny, abychom partnery CESNETu a jejich potřeby uspokojili, a to pokud možno spravedlivě. Spolu s Masarykovou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava tvoří CESNET národní výzkumnou e-infrastrukturu e-INFRA CZ. Jakým způsobem budete přistupovat k integraci dosud oddělených služeb jednotlivých členů konsorcia? Respektuji účel a smysl konsorcia, ale i suverenitu jednotlivých organizací. Opět jde o vymezení kompetencí, což bez příslušných jednání nepůjde. A není to jen otázka jmenovaných institucí, ale třeba i pražské organizace PASNET a dalších. Jediné, co v této chvíli mohu říct, že se o funkční a nekonfliktní dohody budu snažit. Původní zdroj
Konsorcium e-INFRA CZ realizovalo kvantový přenos klíčů, který má několik prvenství. Komunikace šifrovaná prostřednictvím výměny kvantových klíčů (QKD) představuje nový posun v oblasti zabezpečení a řeší rizika spojená s nástupem kvantových počítačů, který s sebou přináší i reálné nebezpečí snadnějšího prolomení stávajících způsobů šifrování. Jedná se o první národní, ale i mezinárodní meziměstský přenos kvantových klíčů v České republice, a to konkrétně do polského Těšína. Realizace přenosu je výsledkem spolupráce sdružení CESNET a IT4Innovations při VŠB – Technické univerzitě Ostrava a polskou akademickou sítí PSNC. Kvantový kanál byl sestaven 1. července 2021 na optické vláknové trase o délce 75 kilometrů mezi Ostravou a polským Těšínem s průměrnou kvantovou chybovostí 2,19 %. Realizace proběhla v rámci evropského projektu OpenQKD, kterého se účastní IT4Innovations národní superpočítačové centrum při VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Evropská komise poskytla konsorciu projektu OpenQKD 15 milionu eur na vytvoření testbedu kvantové sítě s různými případy užití. V rámci probíhajícího upgradu své sítě je CESNET připraven realizovat kvantové kanály na vláknové infrastruktuře, a to včetně napojení na mezinárodní infrastruktury. Tvoří tak základ první kvantové sítě v České republice. Bezpečnost služeb na internetu je dnes postavena na ustanovení klíčů využívajících asymetrickou kryptografii. S nástupem kvantových počítačů ale narůstá riziko, že tyto klasické metody budou prolomeny díky významnému snížení výpočetní složitosti. Kvantovým počítačům tak bude nalezení řešení dnes běžně užívaných problémů složitosti v kryptografii trvat výrazně kratší dobu, než je tomu u konvenčních počítačů. „Experiment, který v České republice uskutečňujeme, zahrnuje využití kvantové kryptografie pro zabezpečení řízení vysoce náročných výpočtů se zapojením dvou superpočítačových center, českého IT4Innovations a PSNC v Polsku,“ uvádí Miroslav Vozňák, vedoucí laboratoře pro big data analýzy IT4Innovations a zároveň koordinátor celého projektu za Českou republiku. Budoucnost bezpečné komunikace odolné proti dešifrování na kvantových počítačích je v technologiích založených na Quantum Key Distribution (QKD). V zásadě jde o generování náhodných klíčů mezi dvěma stranami, kdy klíč je kódován do kvantových stavů fotonů přenášených kvantovým kanálem. Ten je vysoce odolný proti odposlechům, jednak v něm platí relace neurčitosti umožňující takovýto odposlech odhalit a zároveň není možné duplikovat neznámý kvantový stav. Tyto fyzikální vlastnosti kvantové mechaniky jsou využity v QKD a činí z ní technologii umožňující zabezpečení nejvyšší známé úrovně. Proto se počítá s tím, že technologie QKD bude hrát významnou roli při podpoře konkurenceschopnosti evropského průmyslu a přispěje ke zvýšení bezpečnosti dat v bankovnictví či obchodě, na úřadech i při přenosu osobních údajů, například zdravotních záznamů. Nové poznatky o fungování QKD by měl přinést i právě zprovozněný systém na trase Ostrava-Těšín. „QKD je slibný způsob zabezpečení přenosu informací. Na rozdíl od tradičních metod je založen nikoli na matematické, ale na fyzikální podstatě. Zatím se ale příliš nevyužívá. Problémem je samotný přenos klíče mezi dvěma komunikujícími stranami. Ve chvíli, kdy zajistíme přenos klíče tak, aby nemohl být zachycen, bude použití symetrické kryptografie mnohem bezpečnější. Právě o to se snaží kvantová distribuce klíčů,“ vysvětluje Josef Vojtěch, vedoucí Oddělení optických sítí sdružení CESNET. CESNET v oblasti kvantového internetu úzce spolupracuje se svými členy. Například s Vysokým učením technickým v Brně a s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava se dlouhodobě věnuje síťové bezpečnosti v takzvané postkvantové éře, a to i v rámci projektu Ministerstva vnitra České republiky Network Cybersecurity in Post-Quantum Era (NESPOQ – VJ01010008), zaštítěným odborným garantem NÚKIB. V oblasti propojení kvantových zdrojů ultrastabilní optické frekvence spolupráce probíhá dlouhodobě také s Univerzitou Palackého v Olomouci a Ústavem přístrojové techniky Akademie věd v Brně. Původní zdroj