Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Výborem pro Vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) byla dne 10. června 2021 vybrána další „středně“ velká mise Vědeckého programu ESA s názvem „EnVision“. Mise má za cíl prozkoumat nejbližší sousední planetu Země – Venuši a pokusit se odpovědět na otázku, proč je naše nejbližší sousední planeta tolik odlišná. Zaměření mise EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč se Venuše a Země vydaly tak odlišnými evolučními cestami. Mise bude realizována ESA ve spolupráci s NASA, která krátce před výběrem EnVision schválila realizaci dalších dvou misí k výzkumu Venuše – DAVINCI+ a VERITAS. Start mise EnVision je plánován nejdříve v roce 2031. Přístrojové vybavení EnVision Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Pro české výzkumné organizace a podniky je možné zapojení přímo do vědeckého týmu a vývoje vědeckých přístrojů prostřednictvím programu PRODEX, české podniky se mohou také ucházet o zakázky k vývoji samotné sondy. Vědecký program ESA aktuálně nabízí řadu dalších příležitostí pro české vědce a podniky. Animace mise EnVision
Europe’s research labs scrambled to make the best use of their resources and offered remote access for researchers during the pandemic. Some of these changes are set to become a permanent feature. Florin Zubașcu Jan Hrušák, chair the European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) Big research labs are set to make a permanent feature of ‘needs must’ operational changes forced on them by the COVID-19 pandemic, as they take stock of lessons learned over the past year. Jan Hrušák, chair the European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) expects big labs will fine tune remote access schemes and allow more researchers to send in samples for those projects that do not require their physical presence in the lab. In the face of the pandemic, research labs fast-tracked access for urgent health projects and had to put many other experiments on hold. Labs around Europe closed their doors as travel restrictions and lockdowns hit, and had to invent new ways of carrying out essential work safely. Now, in recognition that these new ways of working give the research infrastructures themselves and geographically spread scientists that rely on their resources, more flexibility, these new methods could be extended beyond the pandemic. “Research infrastructures have been severely hit by the crisis,” said Hrušák. “They had difficulties working in the traditional way and they have been facing troubles in providing access to users.” In dire circumstances, Hrušák said Europe’s research labs scrambled to make the best use of their resources and offered remote access for researchers, which required changes in the way research infrastructures work. “We have seen huge, massive mobilisation of [the] capacities of research infrastructures,” he said. If these changes are to become permanent, labs would have to revamp their hiring plans, because more staff will be required to handle samples mailed in by remote researchers. “There might be new ways how research infrastructures will connect to the users and how they operate,” said Hrušák. Lockdowns have also delayed the construction of new infrastructures but Hrušák hopes “this will not propagate further.” Research labs should start planning plan for challenges in the near future… “Read more” By Florin Zubașcu Science|Business Photo: Twitter
ČR se stane hostitelem konference ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures), celosvětové konference věnované problematice výzkumných infrastruktur. ICRI 2022 zavítá do Brna při příležitosti nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU v průběhu 2. pol. roku 2022 a poskytne tvůrcům politik, provozovatelům a uživatelům výzkumných infrastruktur a výzkumným stakeholderům z Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie platformu pro debaty na vysoké úrovni nad nejaktuálnějšími otázkami politiky výzkumných infrastruktur. ICRI 2022 proběhne pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Masarykovy univerzity a Středoevropského technologického institutu v Brně, které budou úzce spolupracovat rovněž s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace, finančně se podílejícím na organizaci konference prostřednictvím 9. rámcového programu EU pro výzkumu a inovace Horizontu Evropa. Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) – Masarykova univerzita Přínosy výzkumných infrastruktur k socioekonomickému rozvoji Stěžejními tématy ICRI 2022 budou mobilizace výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii Covid-19 a role výzkumných infrastruktur v ekonomické obnově a posilování připravenosti světové populace reagovat na budoucí krizové scénáře a krizové události, a přínosy investic do výzkumných infrastruktur k (makro-)regionálnímu rozvoji. Kromě těchto témat se však konference zaměří i na celou řadu dalších otázek, jimiž bude např. role menších národních výzkumně-infrastrukturních zařízení vedle rozsáhlých mezinárodních laboratoří a jejich mezinárodní spolupráce či problematika rozvoje mezinárodní datové infrastruktury, umožňující sdílení vědeckých dat napříč výzkumnými institucemi, resp. vědními obory, v souladu s FAIR principy (Findability, Accessibility, Interoperability, Reusability). ICRI 2022 se uskuteční formou plenárních zasedání, prokládaných paralelními sekcemi (break-out sessions), a předpokládá se, že se jí zúčastní přes 500 účastníků z celého světa. Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) – Vysoké učení technické v Brně Brno dějištěm ICRI 2022 ICRI 2022 naváže na dřívější ročníky konané v Kodani (2012), Aténách (2014), Kapském městě (2016), Vídni (2018) a Ottawě (2021). Brno se jako hostitel konference stane v týdnu od 17. do 21. října 2022 celosvětovým centrem diskuzí výzkumně-infrastrukturních stakeholderů. Jako tzv. back-to-back event se v Brně ve stejném týdnu uskuteční mj. také zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), přičemž na okraj ICRI 2022 je možné očekávat i konání řady tzv. satellite events, které budou doprovodnými akcemi k ICRI 2022. V průběhu konference budou mít účastníci ICRI 2022 možnost navštívit výzkumné infrastruktury situované v Brně, provozované místními vysokými školami a výzkumnými ústavy, a poznat Brno jako jedno z pulzujících center vědy a technologií střední Evropy. Video-pozvánka na konferenci ICRI 2022
Ve dnech 1. – 3. června 2021 proběhla celosvětová konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2021 (International Conference on Research Infrastructures). Původně se měla konference uskutečnit fyzicky v kanadské Ottawě, avšak z důvodu přetrvávající pandemie Covid-19 a souvisejících epidemiologických opatření bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do virtuálního prostředí. Hlavním organizátorem ICRI 2021 byla Canada Foundation for Innovation v úzké spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace, jež pořádání konference podpořila i finančně z prostředků rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020. ICRI je celosvětovou konferencí a rovněž letos se jí zúčastnili stakeholdeři z řad tvůrců výzkumně-infrastrukturních politik, provozovatelů výzkumných infrastruktur i jejich uživatelů z Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie. Stovky účastníků ze všech světových makro-regionů tak měli možnost diskutovat nad nejaktuálnějšími tématy politiky výzkumných infrastruktur. Předseda ESFRI Jan Hrušák Výzkumné infrastruktury a velké společenské výzvy ICRI je diskuzní platformou k adresování nejaktuálnějších otázek politiky výzkumných infrastruktur. ICRI 2021 navázala na předešlé ročníky ICRI organizované v Kodani (2012), Aténách (2014), Kapském městě (2016) a ve Vídni (2018). Na konferencích ICRI jsou zpravidla debatovány problematiky, jakými je např. dlouhodobě udržitelný rozvoj ekosystému výzkumných infrastruktur, jejich mezinárodní spolupráce či socioekonomické přínosy a dopady investic do výzkumných infrastruktur, a ani letošní ročník ICRI nebyl v tomto ohledu výjimkou. Kromě výše uvedených témat se zaměřil mj. na otázky datových infrastruktur a sdílení vědeckých dat, managementu mezinárodních výzkumných infrastruktur nebo roli výzkumných infrastruktur v rámci posilování připravenosti a odolnosti světové populace vůči jakýmkoliv budoucím krizovým scénářům vyžadujícím si znalostně a technologicky náročná řešení. „Bílá kniha ESFRI přináší strategickou vizi Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, co se týče rozvoje ekosystému evropských výzkumných infrastruktur, jako jednoho z pilířů obnoveného Evropského výzkumného prostoru. Hlavním poselstvím Bílé knihy ESFRI je sdělení, že vitální, udržitelný, integrovaný a interoperabilní ekosystém výzkumných infrastruktur, usilující o špičkovou vědu s dopady v podobě aplikací nových poznatků v praxi, je předpokladem dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu a společenského blahobytu,“ uvedl Jan Hrušák, úřadující předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. v příspěvku k evropské perspektivě na výzkumně-infrastrukturní agendu. V obdobném duchu vystoupili také další řečníci, kteří vyzdvihli význam výzkumných infrastruktur jako znalostní základny pro adresování velkých společenských výzev současnosti a budoucnosti. ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen Konferenci ICRI 2022 uspořádá ČR v Brně Nadcházející ročník ICRI se uskuteční ve dnech 19. – 21. října 2022 v Brně, a to pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, jako politických garantů, a dále Masarykovy univerzity a Středoevropského technologického institutu v Brně, jako lokálních organizátorů. „Kromě toho, že je Brno velice příjemným městem, které stojí za to navštívit, představuje rovněž jedno z výzkumných a inovačních center střední Evropy, a to mj. i díky investicím vynakládaným z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Brno se tak stalo i hostitelem celé řady českých národních výzkumných infrastruktur, které jsou již plně integrovány do evropských výzkumných infrastruktur,“ poznamenal v pozvánce k účasti na ICRI 2022 v Brně Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Video-pozvánka na konferenci ICRI 2022