Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Prestižní vědecký časopise Nature informoval o objevu týmu vědců ze Švýcarska, USA, Itálie, Švédska a České republiky. Preklinické studie prováděné v českých výzkumných laboratořích potvrdily, že protilátka, vyvinutá mezinárodním týmem vědců, je účinná na všechny hlavní mutace koronaviru. Experimenty měla na starosti pracoviště z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a z Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV. Dvojitou neboli bispecifickou protilátku vyvinuli švýcarští vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (Institute for Research in Biomedicine). Jako základ použili různé protilátky z krve pacientů, kteří prodělali covid-19. Tyto přirozené protilátky se běžně používají při léčbě pacientů, mají ale velkou slabinu, virus proti nim dokáže získat odolnost, a léčba pak neúčinkuje. „U kontrolních myší, které jsme léčili jen touto monoklonální protilátkou, virus neskutečně rychle mutoval a stal se rezistentní již během pouhých dvou dnů. To nikdo nečekal a ani předtím nepozoroval. Je to velký vykřičník z hlediska používání protilátek proti covidu-19,“ řekl Daniel Růžek z Parazitologického ústavu BC AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který vedl preklinickou studii. Z tohoto důvodu je potřeba používat směsi různých protilátek, což je ovšem produkčně složité a drahé. Právě proto švýcarští vědci vytvořili bispecifickou protilátku, v níž spojili dvě přirozené protilátky do jedné molekuly. To přináší řadu nesporných výhod. Jednak tato molekula nahrazuje drahou směs přirozených protilátek za zlomek nákladů, což z ní činí ideálního kandidáta pro léčbu i v chudších oblastech světa. Jednak molekula cílí současně na dvě nezávislá místa ve struktuře viru, což brání viru uniknout útoku, ale i mutovat, a tak vykazuje bispecifická protilátka vysokou účinnost. „Víme, že naše protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace viru – britskou, jihoafrickou i brazilskou. Na základě strukturních modelací lze předpokládat, že bude účinná i na další minoritní mutace,“ uvedl Daniel Růžek s vysvětlením, že je nepravděpodobné, aby virus nově zmutoval na obou dvou místech, kam bispecifická protilátka míří, a současně si zachoval schopnost být plně virulentní. Navíc, jak prokázaly testy, bispecifickou protilátku lze použít jak pro léčbu nakaženého pacienta, tak i preventivně podobně jako očkování, přičemž ochrana je okamžitá a může trvat několik týdnů nebo měsíců. Úspěchu preklinického testování bylo možné dosáhnout především díky unikátnímu myšímu modelu, který speciálně pro infekci SARS-CoV-2 vyvinuli vědci z Českého centra pro fenogenomiku, národní výzkumné infrastruktury v centru BIOCEV. „Běžnou laboratorní myš totiž koronavirus nenapadá a nelze ji tak na výzkum použít. Jelikož vhodný model ke studiu infekce a terapie nebyl dostupný, vyvinuli jsme model na novém principu, využívající AAV-vektor (podobný jako u některých vakcín), který vnese do experimentálního zvířete právě hACE, který je vstupní branou koronaviru do buňky. Model je poměrně unikátní i ekonomický a velmi dobře reprezentuje těžké případy nemoci, které pozorujeme u člověka,“ uvedl Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV). Vysoká účinnost a celková charakteristika nové bispecifické protilátky jsou klíčovým argumentem pro zahájení klinické studie u lidí. Výzkumné konsorcium již v současnosti vede jednání s potenciálním farmaceutickým partnerem. Na preklinické studii se kromě výše zmiňovaných Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy rovněž podílely Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Ústav organické chemie a biochemie v Praze a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Úspěchy českých vědců na poli výzkumu koronaviru a jejich okamžité efektivní zapojení do boje proti pandemii dokazují, že české know-how patří ke světové špičce. Na preklinické studii se vedle Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy podílely Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Ústav organické chemie a biochemie v Praze a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Bispecifická protilátka byla vyvinuta v rámci výzkumného konsorcia ATAC, financovaného Evropskou komisí v reakci na pandemii COVID-19. Mezi další členy patří nemocnice San Matteo v Pavii (Itálie), Karolinska Institute (Švédsko), Braunschweig University (Německo), Společné výzkumné středisko Evropské komise, Rockefellerova univerzita (USA) a Kalifornský technologický institut (USA). Na české straně byl výzkum podpořen z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dále Grantovou agenturou České republiky a Akademií věd ČR. Link na článek: https://www.nature.com/articles/s41586-021-03461-y De Gasparo, R., Pedotti, M., Simonelli, L. et al. Bispecific IgG neutralizes SARS-CoV-2 variants and prevents escape in mice. Nature (2021). https://doi.org/10.1038/s41586-021-03461-y Mikrofotografie (zvětšení 400x) plicních tkání myší 8 dní po infekci virem SARS-Cov-2. Na obrázku vlevo je tkáň po použití bispecifické protilátky. Obrázek vpravo ukazuje tkáň z kontrolního zvířete bez léčby.
Další, 75. plenární zasedání ESFRI se uskutečnilo virtuálně ve dnech 23. až 24. března 2021. V rámci první tzv. Open Session, uspořádané jako součást jednání ESFRI, delegace do ESFRI společně s představiteli ESFRI výzkumných infrastruktur diskutovali o způsobu, jak evropské výzkumné infrastruktury reagovaly na pandemii COVID-19. Stěžejní důraz byl přitom kladen na výzkumné infrastruktury provozované v oblastech zdraví a potravin, resp. sociálních věd. Bílá kniha ESFRI „Making Science Happen“, přijatá v roce 2020, určuje strategické orientace Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v budoucím období. Ustavení tzv. ESFRI Open Sessions je jedním z opatření, které mají posílit komunikaci ESFRI, přičemž účelem je zavést nástroje vzájemných výměn mezi ESFRI delegacemi a představiteli ESFRI výzkumných infrastruktur. První ESFRI Open Session se přitom zaměřila na způsob, jakým reagovaly ESFRI výzkumné infrastruktury na pandemii COVID-19. „Bílá kniha ESFRI a její strategické vize dokládají, jak vizionářští jsme byli, protože práce na Bílé knize ESFRI byly započaty již v roce 2017, tj. dlouho před propuknutím koronavirové krize. ESFRI by mělo pokračovat v propojování různorodých vědních domén a sloužit i jako platforma pro vedení debat mezi ESFRI delegáty a ESFRI výzkumnými infrastrukturami,“ uvedl předseda ESFRI Jan Hrušák. „O co usilujeme v průběhu pandemie COVID-19, je zpřístupnit datové sady a poskytnout tato data a prostředí a nástroje pro práci s nimi k provádění studií a k realizaci experimentů s cílem adresovat výzvy, které nám koronavirová krize přináší,“ prohlásil ředitel evropské výzkumné infrastruktury ELIXIR Niklas Blomberg. „Výzkumné infrastruktury jsou zcela klíčovým předpokladem pokroku v sociálních vědách. Bez špičkových výzkumných infrastruktur není ani excelentních výzkumných projektů,“ dále zmínil ředitel konsorcia evropské výzkumné infrastruktury SHARE-ERIC Axel Börsch-Supan. Evropské výzkumné infrastruktury v reakci na pandemii COVID-19 ESFRI Stakeholder Fórum Bílá kniha ESFRI předjímá, že role výzkumných infrastruktur, jako stěžejního pilíře Evropského výzkumného prostoru (ERA), by měla být dále posílena. Inovovaný ERA by měl být založen na principech sdílené odpovědnosti a spolupráce všech relevantních stakeholderů, zahrnující mj. i širokou občanskou veřejnost. V tomto duchu ESFRI diskutovalo nad možnými vazbami mezi sektory výzkumu, průmyslu, vzdělávání, tvůrci veřejných politik a občany. Za tímto účelem je plánováno i uspořádání prvního ESFRI Stakeholder Fóra, jež by se mělo uskutečnit v průběhu slovinského předsednictví v Radě EU, v Lublani v prosinci 2021, a to společně s konferencí, na níž bude prezentována aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021, a dalším plenárním zasedáním ESFRI. Bílá kniha ESFRI „Making Science Happen“ Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 Než bude však možné prezentovat další aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021, bude muset být odvedeno ještě mnoho práce. Předseda ESFRI Jan Hrušák informoval během zasedání ESFRI o aktuálním stavu těchto příprav, následován předsedy Strategických pracovních skupin ESFRI. Aktuálně se značná pozornost soustřeďuje zejména na dokončení analýzy krajiny výzkumných infrastruktur tak, aby byly nejvýznamnější evropské výzkumné infrastruktury zasazeny do širší perspektivy a kontextu, a to společně s nově rozvíjejícími se vědeckými trendy a výzvami. Jako jeden z podstatných aspektů bude analýza pojímat taktéž, jak výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají k adresování Cílů udržitelného rozvoje OSN, jaký mají výzkumné infrastruktury ESFRI potenciál reagovat na krize obdobné krizi způsobené pandemií COVID-19, a v neposlední řadě jak výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají k digitální transformaci evropské ekonomiky. Monitoring projektů evropských výzkumných infrastruktur uvedených na Cestovní mapě ESFRI od roku 2010 a evaluace 18 nových návrhů projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež se ucházejí o zařazení na Cestovní mapu ESFRI, jsou dalšími významnými vstupy do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Všechny tyto aspekty aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 budou schváleny na plenárním zasedání ESFRI v červnu 2021. Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021
Velká výzkumná infrastruktura (VVI) CZECRIN spuštěním nových webových stránek usnadnila přístup ke spolupráci na realizaci klinického výzkumu. Nové stránky, určené zejména odborné veřejnosti, nabízí expertízu, výsledky i přístup ke vzdělávání. CZECRIN je klíčovou infrastrukturou podporující realizaci akademického klinického výzkumu v České republice. Jako český uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu ECRIN-ERIC zásadním způsobem přispívá k zapojení akademických institucí do mezinárodních projektů klinického výzkumu a tvoří celonárodní vědeckou síť partnerů zaměřenou na provádění nekomerčního klinického výzkumu a klinických studií na národní i mezinárodní úrovni. Od svého založení urazil CZECRIN obrovský kus cesty, a nadále se dynamicky rozvíjí. Pro jasné a přehledné sdílení relevantních informací spustil CZECRIN web s novým vzhledem i strukturou. Nové webové stránky mají návštěvníkům nabídnout komplexní informace o expertíze CZECRIN a tím podat jasnou informaci o tom, jak může infrastruktura pomoci v realizaci konkrétního projektu. Pro snadné zahájení spolupráce vznikl podrobný formulář, kterým může výzkumník zaslat svou žádost s maximem informací a udělat tak první krok k využití expertízy CZECRIN pro realizaci svého klinického výzkumu. Společně s novým webem přichází také nová identita. Směřování CZECRIN reflektuje také nové motto „…towards patient oriented medicine“. Ztělesněním těchto hodnot se následně stala logostory, jenž vtiskla život logu, které v jednom obrázku vypráví celý příběh CZECRIN. Logostory Každé logo nese příběh svého nositele a v několika málo tazích a barvách se tak skrývá mnohdy bohatá symbolika. Význam loga CZECRIN je rozdělen do několika rovin a dá se vyložit různými způsoby. Každý, kdo CZECRIN vyhledává nebo je jeho součástí, si dokáže v logu najít svůj příběh. V první řadě zobrazuje logo sounáležitost CZECRIN a ECRIN-ERIC. CZECRIN je integrální součástí ECRIN-ERIC, jeho českou větví a utváří jej společně s dalšími infrastrukturami z jednotlivých členských zemí. Bez něj a ostatních členských hubů by ECRIN neexistoval, stejně tak, jako by jednotlivé infrastruktury v současné podobě neexistovaly bez ECRIN. Barevná symbolika reflektuje trikolóru (červená a modrá na bílém pozadí) a zdůrazňuje tak státní sounáležitost a naši národní hrdost. Současně ve větším měřítku můžeme modrou vnímat jako Evropu a červenou jako Českou republiku. Zároveň je modrá barvou lékařství a podkresluje tak základní kámen infrastruktury – lékařský výzkum. Lidské siluety svým významem odkazují na ECRIN – vyjadřují pospolitost, sjednocení, infrastrukturu a spolupráci. Ve své symbolice však společně s barvami jasně vyjadřují to, jaké je hlavní poslání CZECRIN a pro koho tu CZECRIN je. Naším cílem je totiž podporovat a realizovat výzkum orientovaný na pacienta. Tuto skutečnost pak znázorňuje silueta v popředí, za níž stojí výzkumný tým, vědci, lékaři, administrativní pracovníci a mnozí další, kteří se společnými silami podílejí na cestě za novým léčivem. Lékařský výzkum v našem podání je vždy o pacientovi – CZECRIN – …towards patient oriented medicine.
Krátkým slavnostním online setkáním si připomnělo své 25. výročí sdružení CESNET, které rozvíjí národní e-infrastrukturu pro výzkum a vzdělávání a zároveň se věnuje vlastnímu vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií. Sdružení CESNET začalo záhy po svém založení, které připadlo na 6. březen 1996, budovat výkonnou počítačovou síť propojující vysoké školy a jednotlivá pracoviště akademie věd. Odborníci z České republiky se díky tomu mohou bez omezení zapojit do mezinárodních vědecko-výzkumných projektů. Dnes patří CESNET k nejvyspělejším evropským e-infrastrukturám vůbec. „CESNET je součástí kritické infrastruktury státu. Zajišťuje služby, bez kterých by nemohl český výzkumný ani vysokoškolský sektor fungovat,“ uvedl během online setkání Pavel Doleček, náměstek ministra školství pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Během 25 let své existence obohatil CESNET evropský síťový výzkum řadou podnětných myšlenek a inovativních řešení, řada z nich zaznamenala i komerční úspěch. „CESNET nalezl rovnováhu mezi výzkumem, vývojem a provozem,“ uvedl předseda představenstva sdružení Miroslav Tůma. Zdůraznil, že kvalita, kterou CESNET poskytuje, je vysoko nad průměrem požadavků uživatelů a že právě v této době se ukazuje, jak je to potřebné. Vyzdvihl přitom důležitou roli jednoho ze zakladatelů sdružení a jeho dosud jediného ředitele Jana Gruntoráda. Jan Gruntorád „Sdružení realizuje vlastní výzkum na národní i mezinárodní úrovni, který směřuje zejména ke zkvalitnění e-infrastruktury. Naším hlavním úkolem je sloužit uživatelům, protože pro většinu z nich nejsou informační technologie primární oblastí, ale nástrojem práce,“ připomněl Helmut Sverenyák, náměstek ředitele sdružení CESNET pro výzkum, vývoj a inovace. Sdružení stálo u vzniku několika úspěšných spin-offů, které byly odkoupeny předními světovými technologickými firmami. Se společností Netcope Technologies vyvinulo komerčně úspěšnou 100Gb akcelerační síťovou kartu. Dnes CESNET poskytuje více než 50 skupin služeb, mnoho z těchto služeb přitom vyvinul ve spolupráci se svými uživateli – vysokými školami, vědeckými pracovišti a podobně. „Věříme v komunitní přístup. Proto patří velké poděkování právě i našim uživatelům. CESNET je naše společné dílo,“ konstatoval technický koordinátor e-infrastruktury CESNET Tomáš Košňar. V současnosti je sdružení CESNET mimo jiné aktivním koordinátorem moderní národní výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ, kterou tvoří spolu s Masarykovou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. E-infrastruktura e-INFRA CZ nabízí ucelené portfolio služeb a v rámci svého členství v Evropském cloudu pro otevřenou vědu (EOSC) usiluje o volný přístup k vědeckým datům a dalším výsledkům výzkumu či vývoje a podporuje jejich využití v praxi. Nejpokročilejší e-infrastruktury typu e-INFRA CZ nacházejí uplatnění například při vývoji nových léků, v personalizované medicíně, v materiálovém výzkumu i ve vývoji nanotechnologií, ve výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, ve vývoji nových zdrojů energie či inteligentních dopravních systémů i v implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0. Na závěr včerejšího online setkání si přední osobnosti sdružení CESNET na dálku přiťukly s představiteli ministerstva školství, vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR i se zástupci dalších významných institucí. Drink si každý namíchal sám podle receptury speciálně připravené pro tuto příležitost.