Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Ustavení právnické osoby Extreme Light Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (ELI ERIC) umožní výzkumným pracovníkům a průmyslovým podnikům využívat nejrozsáhlejší soubor nejvýkonnějších laserů na světě, a to jak pro vědecké experimenty, tak i pro průmyslové aplikace. Evropská komise přijala dlouho očekávané rozhodnutí o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), které bude řídit provoz výzkumné infrastruktury ELI. Výzkumná zařízení ELI tvoří nejrozsáhlejší distribuovanou laserovou výzkumnou infrastrukturu na světě. Jejich hostitelské státy, ČR a Maďarsko, předložily žádost o ustavení ELI ERIC v květnu 2020. Rozhodnutí o založení konsorcia ELI ERIC bylo přijato po intenzivních vyjednáváních trvajících několik posledních let. „Ustavení konsorcia ELI ERIC je vyvrcholením snahy a více než desetiletého úsilí vybudovat a provozovat v ČR jeden z pilířů nejmodernější a nejvýkonnější laserové výzkumné infrastruktury na světě. Nad rámec toho se ČR stává vůbec poprvé i hostitelským státem statutárního sídla konsorcia ERIC,“ uvádí Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy. „Úspěšná implementace projektu ELI Beamlines v podání Fyzikálního ústavu AV ČR má enormní vědecký a technologický význam, přičemž přináší také podstatné socioekonomické dopady v rovině regionálního rozvoje, čímž naplňuje cíle politiky soudržnosti EU.“ Extreme Light Infrastructure – Centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury ERIC představuje jedinečnou právnickou osobu ustavovanou na základě právního rámce EU, který byl specificky vytvořen pro organizaci výzkumných infrastruktur. Jedná se o mezinárodní organizaci, jejímiž členy se stávají státy, které vědecky a finančně přispívají na činnosti konsorcia. Kromě ČR a Maďarska se zakládajícími členy konsorcia ELI ERIC staly rovněž Itálie a Litva. Německo a Bulharsko spoluzakládají konsorcium ELI ERIC jako pozorovatelé s výhledem vstupu v roli plného člena v pozdější fázi. Nad rámec toho vyjádřila zájem vstoupit do konsorcia ELI ERIC po jeho založení také řada dalších evropských, jakož i mimoevropských států. Nově založené konsorcium ELI ERIC zpřístupní celosvětové výzkumné komunitě laserová zařízení ELI na bázi posuzování návrhů vědeckých experimentů nezávislým odborným panelem. Státy, které vstoupí do konsorcia ELI ERIC jako členové, mají možnost spolupodílet se na definování strategie ELI ERIC, účastnit se jeho výzkumných programů a zprostředkovávat využití výzkumné infrastruktury ELI svým vědeckým komunitám a průmyslovým podnikům. „Výzkumná infrastruktura ELI je velmi atraktivní jak pro vědce, kteří se již pohybují v oblasti laserových technologií, tak i pro vědní disciplíny, pro které bude využití laserových technologií novinkou,“ zmiňuje Jean-Claude Kieffer, přední odborník působící v oblastech laserových technologií a fotoniky a ředitel Énergie Matériaux Télécommunications Research Centre v kanadském Montrealu. „Nejmodernější lasery nabízejí světelné pulsy o vysoké intenzitě a frekvenci opakování, čímž otevírají zcela nové příležitosti pro vědecké experimenty a uplatnění jejich výsledků v praxi.“ Extreme Light Infrastructure – Centrum ELI Attosecond Light Pulse Source v Szegedu Extreme Light Infrastructure Pilíři výzkumné infrastruktury ELI, sdruženými v rámci ELI ERIC, jsou ELI Beamlines, situovaný v Dolních Břežanech v ČR, a ELI ALPS, nacházející se v maďarském Szegedu. Jedná se o první obdobně rozsáhlé výzkumné infrastruktury vybudované v tzv. nových členských státech EU, přičemž jejich konstrukční náklady dosáhly v případě každé z nich výše 300 mil. EUR a byly financovány z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Pilíře výzkumné infrastruktury ELI již zaměstnávají na 600 vědců, techniků a zaměstnanců podpůrného personálu pocházejících z více než 20 zemí. „Díky intenzivní mezinárodní spolupráci jsme byli v pouhých 10 letech schopni vybudovat a zprovoznit nejpokročilejší vědeckou instrumentaci, jež přináší bezprecedentní příležitosti dosahovat přelomových objevů,“ uvádí Roman Hvězda, ředitel pilíře ELI Beamlines v Dolních Břežanech. „Investice do výzkumné infrastruktury ELI patří mezi největší investice vynaložené ve vědeckém prostředí v Evropě a už nyní přináší pozitivní dopady v ČR i v celém regionu, o to důležitější během pandemie Covid-19.“ Třetí pilíř výzkumné infrastruktury ELI, ELI NP, je budovaný v Rumunsku nedaleko Bukurešti a přispěje k průkopnickým objevům v oblasti jaderné fotoniky. Rovněž tento již zaměstnává řádově stovky vědců a pracovníků technického personálu, přičemž se očekává, že také v případě ELI NP proběhne integrace v rámci nově ustaveného konsorcia ELI ERIC. Koncept výzkumné infrastruktury ELI byl poprvé představen předním laserovým fyzikem a nositelem Nobelovy ceny z roku 2018 Gerárdem Mourou. Již v roce 2006 byla přitom výzkumná infrastruktura ELI identifikována jako klíčová k zajištění vedoucího postavení Evropy v laserových vědách a technologiích. „Každý z pilířů výzkumné infrastruktury ELI byl vybudován se záměrem specializace v dílčí oblasti vědy a laserových technologií a tak, aby se pilíře výzkumné infrastruktury ELI vzájemně doplňovaly,“ zmiňuje Gábor Szabó, ředitel pilíře ELI ALPS v maďarském Szegedu. „Každý z pilířů výzkumné infrastruktury ELI by i jako samostatné zařízení náležel mezi nejvyspělejší v dané oblasti na světě.“ ELI Beamlines – Stanice ELIMAIA: Multidisciplinární aplikace laserem buzeného urychlovače iontů ELI ERIC podpoří laserové vědy a technologie Pilíře výzkumné infrastruktury ELI provozují soubor celosvětově jedinečných laserů, které generují světelné pulsy o výkonu až 10 PW (milion miliard wattů, energie je srovnatelná s desetinou veškeré sluneční energie dopadající v daný okamžik na Zemi); laserů generujících ultrakrátké světelné pulsy v řádu attosekund (miliontina biliontiny sekundy, tj. časový úsek, který je ještě kratší než 1s vůči stáří vesmíru); či laserů s vysokým průměrným výkonem, generujících až desetkrát za vteřinu světelné pulsy o výkonu vyšším než 1 PW (převyšující desetkrát v současnosti dostupné technologie). ELI Beamlines – Petawattový laserový systém L3 HAPLS Vědci využívající výzkumnou infrastrukturu ELI budou moci realizovat multidisciplinární studie v oblasti základního a aplikovaného výzkumu se značnými socioekonomickými přínosy. Bude se jednat o léčbu nádorových onemocnění pomocí kompaktních laserem urychlených svazků částic; nové medicínské zobrazovací metody pro přesnější zobrazování využívající měkké rentgenové záření umožňující časnější a přesnější rozpoznání patologických jevů; vývoj nových léčiv díky výzkumnému zázemí pro farmaceutické firmy při zobrazování molekulárních struktur účinných látek a fotochemických procesů; biomedicínské zobrazovací techniky pro personalizovanou medicínu; či produkci a využití radioisotopů v medicíně. Pokročilé průmyslové aplikace zahrnou např. nedestruktivní způsoby kontroly kritických komponent v extrémních podmínkách a rychlé elektroniky. Zobrazovací technika využívající ultra jasných laserem buzených rentgenových pulsů V oblastech energetiky a životního prostředí napomohou výzkumná zařízení ELI porozumění životnosti jaderných materiálů a vývoji nových metod zpracování jaderného odpadu. Studium mechanismů pro laserovou iniciaci termojaderné fúze nese perspektivu budoucího zdroje čistého energie. V neposlední řadě může přispět výzkumná infrastruktura ELI rovněž k porozumění procesů odehrávajících se v nitru obřích plynných planet a hvězd, či studiu komplexní teorie kvantové elektrodynamiky a tzv. zhmotnění vakua tvorbou elektron-pozitronových párů interakcí laseru ve vakua. Využití urychlených částic k léčbě rakovinných nádorů Integrace pilířů výzkumné infrastruktury ELI v rámci právnické osoby ELI ERIC bude probíhat během následujících 2 až 3 let, považovaných za iniciační operační fázi ELI. V průběhu tohoto období tak dojde k harmonizaci manažerských, vědeckých a technických postupů v ELI Beamlines a v ELI ALPS. Tato etapa životního cyklu výzkumné infrastruktury ELI je podporována Evropskou komisí z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 ve výši 20 mil. EUR prostřednictvím projektu IMPULSE. „Vesmír v krabici“, vytvoření supernovy uvnitř experimentální komory sloužící jako astrofyzikální laboratoř
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) poskytne výzkumným organizacím z ČR finanční podporu na účast v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, realizovaných v rámci společné technologické iniciativy EuroHPC. Projekty vybrané k finanční podpoře z veřejných prostředků v rámci výzev vyhlášených společným podnikem EuroHPC v roce 2020 budou realizovány do roku 2024 a z rozpočtových prostředků MŠMT bude na jejich financování alokováno přes 53 mil. Kč. Stejnou částkou podpoří české účastníky projektů i Evropská komise, a to prostřednictvím společného podniku EuroHPC. Českými účastníky projektů EuroHPC jsou IT4Innovations Národní superpočítačové centrum, situované na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, a Masarykova univerzita prostřednictvím Středoevropského technologického institutu v Brně. Zapojí se celkem do 5 projektů EuroHPC, a to LIGATE, SCALABLE, ACROSS, IO-SEA a EUROCC. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Společná technologická iniciativa EuroHPC Stěžejním cílem společné technologické iniciativy EuroHPC je rozvoj znalostí a technologií v oblasti tzv. vysokorychlostního počítání (High Performance Computing – HPC) v EU, jelikož tyto jsou předpokladem úspěšného zavádění konceptu digitální ekonomiky v Evropě. Celkem 32 evropských zemí se tak v úzké spolupráci s Evropskou komisí podílí na aktivitách společné technologické iniciativy EuroHPC, jež mají zabezpečit mezinárodní konkurenceschopnost, soběstačnost a nezávislost Evropy na poli HPC. HPC se stává nástrojem pro řešení klíčových vědeckých a společenských výzev, jakými jsou např. rané odhalení a nové léčebné postupy v medicíně, předpovídání vývoje klimatu, prevence a řízení velkých přírodních katastrof či urychlení vývoje nových materiálů. Příkladem uplatnění technologií HPC se stala i pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19, když se technologie HPC využívají mj. k urychlení vývoje nových léčivých přípravků a vakcín, tvorbě prognóz šíření viru, plánování a distribuci nedostatkových zdravotnických prostředků či analýzám účinnosti opatření proti šíření nákazy a scénářů socioekonomického rozvoje v post-pandemickém období. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum – superpočítač „BARBORA“ IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Hlavním příspěvkem ČR k rozvoji technologií HPC v Evropě je IT4Innovations Národní superpočítačové centrum, jehož hostitelskou institucí je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a jež působí jako HPC segment českého národního e-infrastrukturního konsorcia e-INFRA CZ. Významným milníkem dosaženým v ČR v oblasti HPC je úspěch IT4Innovations v celoevropské soutěži o hostitelství petascale superpočítačového systému „KAROLINA“. Ten by měl být nainstalován v Ostravě během května 2021. Nad rámec toho uspěla ČR prostřednictvím IT4Innovations Národního superpočítačového centra dále i jako člen tzv. LUMI konsorcia, vedeného Finskem a sdružujícího také Belgii, Dánsko, Estonsko, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko, s návrhem akvizice a provozu pre-exascale superpočítačového systému „LUMI“, který bude pořízen v roce 2021, nainstalován ve finském Kajaani a stane se jedním z vůbec nejvýkonnějších a energeticky nejefektivnějších superpočítačů v Evropě i ve světě. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum – superpočítač „KAROLINA“
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tímto vyhlašuje výzvu k předkládání přihlášek na placenou stáž u mezinárodní organizace ESO (European Southern Observatory), jež provozuje špičková astronomická pozorovací zařízení v Chile. V organizaci ESO nacházejí uplatnění nejenom astronomové a astrofyzici, ale i specialisté v široké škále inženýrských oborů. Místem výkonu stáže je Německo nebo Chile. Stipendium činí 2 500–3 000 EUR měsíčně (podle vzdělání a zařazení stážisty). Délka stáže činí 6–12 kalendářních měsíců (s možností prodloužení). Hlásit se mohou čeští studenti, vědci a inženýři do 32 let věku, kteří působí v některém z následujících oborů: * Astronomie; * Astrofyzika; * Softwarové inženýrství; * Elektrotechnika; * Mechanika; * Controlling; * Optika; * Provozní inženýrství; * Projektový management. Přihlášku je třeba zaslat MŠMT v anglicko-jazyčném znění nejpozději do dne 31. května 2021 na adresu elektronické korespondence JUDr. Jana Buriánka jan.burianek@msmt.cz z odboru výzkumu a vývoje. Nástupní termín stáží je září 2021. Bližší informace jsou k dispozici ve výzvě k předkládání přihlášek.(pdf) Evropská jižní observatoř – radioteleskopická soustava ALMA Evropská jižní observatoř Evropská jižní observatoř (ESO, plným názvem European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere) je mezivládní výzkumnou organizací pro pozemní astronomii. ESO byla založena v roce 1962, spojuje 16 evropských členských států a Austrálii jakožto přidruženého partnera a čítá více než 500 zaměstnanců. ČR se stala jejím členem v roce 2007. ESO realizuje vědecký program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích zařízení pro astronomii a astrofyziku s cílem umožnit přelomové vědecké objevy. Sídlo ESO se nachází v Garchingu u Mnichova v Německu, kde probíhá taktéž technický vývoj zajišťující observatořím ESO nejmodernější nástroje a technologie. Observatoře ESO se nacházejí v severním Chile v poušti Atacama, kde jsou na Zemi vůbec nejvhodnější podmínky pro pozorování hvězdné oblohy. Provozní záležitosti ESO zabezpečuje kancelář ve Vitacura v Santiago de Chile. Evropská jižní observatoř – observatoř na hoře La Silla
Výstava Potraviny, jak je neznáte je soubor mikrofotografií nejrůznějších přírodních i syntetických látek, ze kterých vznikají potraviny. Díky mnohonásobnému zvětšení může návštěvník nahlédnout do světa krásy potravin a tajů přírodních věd. Panelová výstava v muzeu nabídne na 20, online výstava na 27 fotografiích pohled na vitamíny, bílkoviny, škroby, vlákniny, sladidla i užitečné houby. Přiblíží návštěvníkům pouhým okem neviditelné částečky cukru, droždí nebo bambusové vlákniny. Fotografie vznikly v Laboratoři elektronové mikroskopie (LEM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Skenovací elektronový mikroskop JEOL 6380 LV. Zvětšení 250–2000. Autorem fotografií je MgA. Martin Hrubý, produkce Mgr. Helena Kavanová, odborná spolupráce Ing. Jana Rysová. Za pomoc při vzniku fotografií děkujeme RNDr. Miroslavu Hylišovi, Ph.D. Fotografie si můžete prohlédnout zde: https://www.vupp.cz/cs/pro-media/ nebo https://www.nzm.cz/akce/vystava-potraviny-jak-je-neznate Velká výzkumná infrastruktura: METROFOOD-CZ VLÁKNINY | Psyllium | zvětšení: 700x