Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) představuje prostředí, které umožní ukládání dat ze všech vědních oborů. Počáteční myšlenka o tvorbě Evropského cloudu se datuje k r. 2015, kdy se objevil cíl vytvořit důvěryhodné, virtuální, jednotné prostředí pro ukládání, sdílení, zpracování a opětovné využití digitálních vědeckých dat v souladu FAIR principy. Předpokládá se, že tato iniciativa napomůže vyšší produktivitě výzkumu a lepší reprodukovatelnost vědeckých dat. Implementace EOSCu je plánována ve dvou fázích. V počáteční fázi vývoje se na jeho formování podílejí projekty podporované Evropskou komisí. V listopadu 2018 byla vytvořena prozatímní řídící struktura, která dohlíží na přípravu implementace EOSCu v prvních dvou letech. Řídící výbor EOSCu tvořený zástupci zemí EU poskytuje supervizi při implementaci. Výkonný výbor EOSCu tvořený zástupci z oblasti výzkumu a e-infrastruktur, poskytuje odborné poradenství v oblasti strategií, implementace, monitorování. Následně svá zjištění vydává v podobě zpráv o vývoji implementaci EOSCu. Pracovní skupiny jako oficiální součást řídící struktury zajišťují komunitní přístup k řešení aktuálních výzev v oblasti EOSCu. V rámci úkolů Výkonného výboru, pracovní skupina Landscape mapovala stávající infrastruktury s potenciálem se připojit k EOSCu. Výsledky mapování Pracovní skupina Landscape koordinována Janem Hrušákem shrnula výsledky své práce do dvou zpráv. „Landscape of EOSC-related infrastructures and initiatives“ dokumentuje prostředí infrastruktur, iniciativ a politik v rámci Evropy v návaznosti na rozvoj EOSCu. Dále popisuje související aktivity v jednotlivých členských a přidružených zemích, stávající politiky a investice. Zpráva využila vstupy získané od členských a přidružených zemí, dále projektů Horizon 2020, expertních příspěvků členů pracovní skupiny a Řídícího výboru EOSCu a další dostupné zdroje.V návaznosti byla publikována zpráva s názvem „Country sheets analysis”. Poskytuje analýzu současných dat týkající se o infrastruktur a souvisejících politik v návaznosti na jejich připravenost připojit se k EOSCu, a to jak národní, tak i institucionální úrovni. Proces implementace zaznamenává značný rozvoj, který se dá očekávat i v budoucnosti. Obě zprávy čerpaly ze šetření, kterého se účastnilo 47 členských států EU, přidružených a dalších zemí. Zprávy jsou dostupné v EC Bookstore. Od vize k realitě Prvotní fáze přípravy implementace EOSCu (2016-2020) bude následujícím roce vystřídána fází samotné implementace (2021–2027). Mandát řídící struktury (Řídícího a Výkonného výboru) vyprší koncem r. 2020. Řízení tak bude následně předáno nově vzniklému právnímu subjektu zastoupenému stakeholdery. Mezi mnoha dokumenty vytvořenými EOSC EB má Strategická agenda pro výzkum a inovace (SRIA) klíčovou roli. Definuje obecný rámec pro implementace EOSCu, a související strategické aktivity výzkumu, vývoje a inovací. Konečná verze Strategické agendy bude publikována v lednu 2021. Nová řídící struktura EOSCu bude založena na dohodě o evropském Partnerství pro EOSC v rámci programu Horizon Europe. Současná řídící struktura EOSCu ve spolupráci s Evropskou komisí pracuje na konsolidaci návrhu Partnerství, které vyžaduje existenci právnické osoby uzavírající s Komisí smluvní vztah.V červenci 2020 byla zřízena Asociace EOSCu, která bude jednotně zastupovat komunitu zúčastněných stran EOSCu. Právnická osoba byla založena v Belgii ve formě mezinárodního neziskového sdružení – AISBL (L‘association internationale sans but lucratif). Počáteční členové a pozorovatelé byli nominováni Řídícím a Výkonným výborem EOSCu a již byly do Asociace také přijati. První valné shromáždění Asociace se bude konat v prosinci 2020. Asociace by se měla i nadále rozrůstat a možnost stát se novým členem je tak stále otevřená. Na konci roku 2020 bude aktualizace a správa Strategické agendy předána Asociaci. Zdroje: eoscsecretariat.eu, ec.europa.eu
Na spolupráci na vzniku Podnikatelského inkubátoru Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v ČR se dohodly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest v rámci Memoranda, které bylo podepsáno dne 3. prosince 2020. Hlavní rolí Podnikatelského inkubátoru CERN (CERN BIC CZECH) bude podpora využití znalostí a technologií CERN při rozvoji a růstu začínajících českých podniků a podpora vývoje produktů s vysokou přidanou hodnotou. V rámci CERN BIC CZECH bude česká strana zajišťovat vyhledávání (scouting) vhodných firem (start-upů) a projektů k inkubaci, samotnou inkubaci, jakož i další poradenství související s rozvojem inkubovaných firem. Inkubované firmy budou moci čerpat také přímou finanční podporu. CERN inkubovaným podnikům nabídne možnost technických návštěv ve svých zařízeních, určitý počet konzultačních hodin a zvýhodněný přístup ke znalostem, technologiím, licencím a patentům CERN. Spuštění CERN BIC CZECH, zveřejnění detailních podmínek účasti a podmínek výzvy se předpokládá v prvních měsících roku 2021. „Studie CERN potvrzují, že znalosti z CERN nacházejí uplatnění v různých oblastech – od medicíny přes IT, energetiku či letectví až po FinTech (finanční technologie). Naším cílem je ještě více podpořit přenos znalostí z CERN do ČR a urychlit jejich využití českými firmami. Chceme také ukázat, že technologie a znalosti ze základního výzkumu mohou najít rychlé uplatnění na trhu.” uvedl náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček. České firmy a vědci se na přenosu znalostí CERN podílejí již v současnosti. Hlavním příkladem jsou detektory částic Medipix, do jejichž vývoji se zapojili také čeští vědci, a které využívají české firmy ADVACAM (zobrazovací technologie s využitím v různých oblastech), InsightART (rentgen pro inspekci a ověřování pravosti uměleckých obrazů) anebo Jablotron (částicová kamera pro školní experimenty). Dalším příkladem je nedávný prodej licence na použití patentu na generaci speciálních optických strukturovaných svazků (laseru), na jehož vývoji se v CERN výrazně podíleli vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., nizozemskému start-upu k využití při vývoji technologií pro telekomunikační síť nové generace. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje, která je zaměřena na zajištění provozu největší světové laboratoře v oboru částicové a jaderné fyziky. ČR je členskou zemí CERN od roku 1993, resp. Československo od roku 1991. CERN v současnosti sdružuje 23 členských států. Příspěvek ČR do CERN činí ročně přibližně 12,5 mil. CHF (tj. cca 300 mil. Kč), přičemž jeho úhradu zajišťuje ze svého rozpočtu MŠMT, které je rovněž gestorem členství ČR v CERN. Experiment ATLAS
Podpisem dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), společným podnikem EuroHPC a finským CSC – IT Centre for Science se ČR připojila k dalším 9 evropským zemím, a to Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Islandu, Norsku, Polsku, Švédsku a Švýcarsku, jakožto člen konsorcia Large Unified Modern Infrastructure s cílem vybudovat v Evropě nový superpočítač titulovaný LUMI. MŠMT v návaznosti na podpis této dohody uhradilo finanční příspěvek ve výši 1,6 milionů EUR, čímž pro ČR získá přístup k superpočítači LUMI, jednomu z nejrychlejších superpočítačů na světě. Dodávku superpočítače LUMI zabezpečí společnost Hewlett Packard Enterprise, která zvítězila v tendru na dodávku hlavních komponent. K příležitosti oslavy podpisu smlouvy mezi vysoutěženou společností a konsorciem LUMI se dne 21. října 2020 ve Finsku uskutečnila tisková konference. Superpočítač LUMI bude instalován ve finském městě Kajaani v pol. roku 2021, přičemž se bude jednat o špičkový pre-exascale superpočítač schopný provádět více než 375 milionů miliard výpočtů za vteřinu s teoretickým výkonem až 552 milionů miliard výpočtů za vteřinu (552 petaFLOPS). Bude se tak jednat o jeden z energeticky nejefektivnějších superpočítačů na světě, který bude uhlíkově neutrální a bude využívat výlučně obnovitelné zdroje energie. Hmotnost superpočítače bude přitom činit přibližně 150 tun a superpočítač se bude rozkládat na ploše 150 m2, což je velikost odpovídající tenisovému kurtu. Superpočítač LUMI je jedinečnou společnou investicí 10 evropských zemí a EU, která představuje nové výzkumné a obchodní příležitosti. Využijí jej evropští vědci, kteří budou sdílet výpočetní čas na různé výzkumné účely, budou moci bojovat proti pandemii, vyvíjet komponenty léčiv nebo studovat změnu klimatu. Díky tomuto superpočítači se Evropa stane jedním z globálních lídrů v oblasti superpočítačů. Očekává se, že celkové náklady na superpočítač LUMI včetně instalace a správy do roku 2026 dosáhnou výše 200 milionů EUR, zhruba 5,5 miliardy Kč, z nichž 140 milionů EUR představuje investici na samotný superpočítač. Tyto náklady budou rozděleny mezi EU, resp. Evropskou komisi (100 milionů EUR), Finsko (50 milionů EUR) a dalších 9 evropských zemí zapojených do konsorcia LUMI (50 milionů EUR). Pořizovací náklady superpočítače budou hradit z 50 % členové konsorcia LUMI, včetně ČR. Zbývajících 50 % bude hradit Evropská komise prostřednictvím společného podniku EuroHPC, který bude rovněž vlastníkem pořízeného superpočítače. Výpočetní kapacita superpočítače bude rozdělena na 2 poloviny, kdy první polovinu bude podle výše příspěvků rozdělovat mezi své účastnické státy konsorcium LUMI, druhou polovinu výpočetních kapacit bude uživatelům z řad mezinárodní výzkumné komunity udílet společný podnik EuroHPC. Další 2 pre-exascale superpočítače budou díky iniciativě EuroHPC v následujících letech instalovány ve Španělsku a v Itálii. ČR bude v rámci EuroHPC provozovat ještě vlastní superpočítač z kategorie petascale, který byl vybudován na základě výzvy společného podniku EuroHPC k hostitelství petascale a pre-exascale superpočítačů, vypsané počátkem roku 2019, a bude v 1. čtvrtletí příštího roku spuštěn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Nový stroj s názvem EURO_IT4I za 14,86 milionů EUR bude s výkonem až 15,2 milionů miliard výpočtů za vteřinu zřejmě jedním z 10 nejvýkonnějších v Evropě a 50 na světě. Cílem iniciativy EuroHPC, zahrnující celkem 32 evropských států, do které se ČR zapojila v roce 2018, je vybudovat v Evropě 3 pre-exascale superpočítače a společně zajistit pro členské státy EU dostupnost nejnovějších a nejvýkonnějších technologií v oblasti vysokorychlostního počítání (High Performance Computing – HPC). Iniciativa EuroHPC má zajistit konkurenceschopnost a nezávislost EU na poli HPC, a to zejména vůči Asii a USA, které aktuálně celosvětově dominují této oblasti. Superpočítač LUMI
Již na jaře byl na VŠB – Technické univerzitě spuštěn projekt Atlas mobility. Jedná se o výzkum realizovaný společně s T-Mobile ČR, který je zaměřen na mobilitu obyvatel vytěžovaný z anonymizovaných dat v době koronavirové pandemie. Výstupy z tohoto projektu byly společností T-Mobile nabídnuty Úřadu vlády ČR. Vláda ČR vydává opatření, která mají pohyb obyvatel omezit a pomocí těchto dat má možnost si ověřit jejich dodržování. Při výzkumu jsou využívána výhradně anonymizovaná data, což znamená, že veškeré údaje jsou dostupné pouze v agregované formě a z výsledků či ze zpracovávaných datových sad nelze určit výskyt konkrétní osoby. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké datové soubory, je k jejich vytěžování a správné interpretaci zapotřebí vysoce výkonných výpočtů a ty se provádějí s pomocí superpočítačů v IT4Innovations národním superpočítačovém centru, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. „Na základě vytěžovaných dat z mobilní sítě umíme v portálu Atlasu mobility ČR zjistit, jaká byla daný den mobilita obyvatel oproti běžnému dni v podobném období. A tak například víme, že v neděli 25. října byl pohyb obyvatel oproti jiným nedělím podstatně vyšší. Počet nevyjíždějících, klesl v průměru v ČR o 66 %, což může být mimo jiné způsobeno i velmi pěkným počasím o uplynulém víkendu,” uvádí Miroslava Vozňák, který za portálem Atlas mobility na VŠB – Technické univerzitě Ostrava stojí. Data o změnách nevyjíždějících, což jsou nejlépe vypovídající údaje o změnách v mobilitě obyvatel, jsou každodenně publikována okolo čtvrté hodiny odpolední a jsou volně dostupná na webové stránce Atlasu mobility https://atlas-mobility.danse.tech/pro-nev.html Data jsou dostupná s detailem po dnech ve všech krajích a městech nad 50 tis. obyvatel. Celá tisková zpráva