Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Ve dnech 6. a 7. října proběhl online workshop Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) s názvem „Výzkumné infrastruktury udávají formu EOSCu“. ESFRI se věnovalo tématu výzkumných infrastruktur a jejich možnému zapojení do European Open Science Cloudu (EOSC) již po třetí. Navázalo tak na workshop konaný v Londýně v lednu 2019 (ESFRI výzkumné infrastruktury a EOSC workshop) a listopadu 2019 na La Palmě (ESFRI Workshop k budoucnosti výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru). Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR zahájil workshop prezentací o vývoji přípravy implementace EOSCu a jeho řídicí struktuře. EOSC otevírá příležitost pro sdílení dat, a to nejen mezi (výzkumnými) infrastrukturami. Výzkumné infrastruktury však představují významný zdroj vysoce kvalitních dat v souladu s FAIR principy (Findability, Accessibility, Interoperability, Reusability), a to díky nastavení kontrolních procesů. Datové služby znamenají pro infrastruktury také určitou finanční zátěž. Je odhadováno, že tyto služby spotřebují 15 % jejich rozpočtu. Zástupci Evropské komise, ESFRI, výzkumných infrastruktur, klastrů a stakeholderů EOSCu dále diskutovali nad konceptem EOSCu na základě konkrétních příkladů včetně pozice uživatelů v EOSCu či zapojení ESFRI výzkumných infrastruktur. Zástupkyně Evropské komise působící v ESFRI Anna Panagopoulou představila nedávno zveřejněnou Komunikaci evropského výzkumného prostoru (ERA), která zdůrazňuje témata jako jsou společenské výzvy, medicínský výzkum, enviromentální hrozby, evropská konkurenceschopnost, podpora spolupráce akademické a soukromé sféry, výzkumné priority a jejich financování, podpora talentů, harmonizace mezi strukturálními fondy a rámcovým programem Horizon Europe, EOSC a související policy či podporu mezinárodní vědecké spolupráce. Konec roku 2020 bude znamenat ukončení přípravy implementační fáze EOSCu. Nadcházející rok tak otevře samotnou implementaci a doposud formované vize by měly získat svoji reálnou podobu. Je zřejmé, že tato fáze bude mít postupný vývoj, který by měl být v budoucnosti také monitorován. ESFRI výzkumné infrastruktury mají potenciál být u pilotní fáze implementace, připojit se k EOSCu a pomáhat nastavit standardy kvality. Buttom-up přístup je ve formování EOSCu zcela zásadní. Proběhlý workshop poskytl příležitost zástupcům tematických infrastruktur se k tomuto tématu vyjádřit. Infrastruktury sledují dění ohledně přípravy implementace na strategické úrovni. Chybí jim však ucelená představa o tom, jak se do tohoto dění mají začlenit. Implantace EOSCu vyžaduje spolupráci odborníků z oblasti IT a e-infrastruktur. Nemělo by se však zapomínat na potřeby všech aktérů a nastínit cesty, jak se mohou do EOSCu zapojit. EOSC totiž vyžaduje zapojení co největšího množství aktérů sdílející stejnou myšlenku o využití dat. „Výzkumné infrastruktury představují klíčové hráče ovlivňující kvalitu dat a otevřený přístup k datům. Spolu s uživateli z řad vědecké komunity jsou zcela zásadní pro rozvoj EOSCu,“ řekl ve své závěrečné řeči Jan Hrušák.
LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je třetí velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která se aktuálně nachází ve fázi přípravy. Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2034. Mise LISA Mise bude sestávat z 3 družic, které budou mezi sebou vysílat laserový svazek na vzdálenost až 2,5 milionů kilometrů, přičemž každá z družic ponese 2 redundantní zdroje laserového svazku. Při průchodu gravitační vlny pak dojde ke změnám fází laserových svazků, což umožní zachytit dávné i velmi vzdálené srážky superhmotných černých děr. To napomůže odhalit, jak se utvořily první galaxie a velké černé díry v jejich středech. Výzkum gravitačních vln však skrývá značný potenciál i co do nových vědeckých objevů, např. v oblasti kvantových fluktuací raného vesmíru. Česká účast na misi LISA Česká strana bude pod vedením vědců z Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. a Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu mechanismu zajišťujícího přepínání mezi uvedenými dvěma laserovými svazky, tzv. „Fibre Switch Unit Actuator“. Do projektu budou zapojeny dále také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i. a předpokládá se rovněž účast řady českých firem. Vědecká účast ČR Zapojení do přípravy vědeckého přístrojového vybavení mise doplní českou vědeckou účast v konsorciu, kde jsou již čeští vědci zapojeni v pracovních skupinách vytvářejících simulace pro misi LISA. Čeští vědci v konsorciu LISA přispívají vytváření tzv. „waveforms“ pro pohyb kompaktních objektů okolo superhmotných černých děr, které v důsledku oběhu vytváří gravitační vlny. Čeští vědci se také dlouhodobě věnují fyzice černých děr, a to jak v oblasti teoretického modelování, tak i v oblasti pozorování černých děr pomocí elektromagnetického záření z jejich těsné blízkosti. Pro komplexní zkoumání černých děr bude možné využívat synergie dvou velkých misí ESA, společně s misí LISA to bude velká rentgenová observatoř ATHENA, do které jsou čeští vědci také zapojeni. Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. k tomu dodává: „Českým vědcům se s podporou MŠMT podařilo zapojit do všech 3 vlajkových misí ESA – JUICE (mise k Jupiteru), ATHENA (rentgenová observatoř) a nyní i LISA. To ukazuje, že česká věda je plnohodnotným hráčem v evropském kosmickém výzkumu. Výzkum gravitačních vln jsme navíc nedávno v rámci analýzy Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR identifikovali jako potenciální oblast, v níž by ČR mohla do budoucna koncipovat nový projekt.” Finanční náklady Česká účast na misi LISA bude v první fázi podpořena ve výši téměř 400 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 5,3 mil. EUR. Náklady na misi LISA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 1,1 mld. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky. Copyright: AEI/Milde Marketing/Exozet
Jménem čtyřčlenného českého týmu z Ústavu jaderné fyziky (ÚJF) AV ČR a z ČVUT v Praze předal náš kolega Petr Chudoba, Ph.D. (ÚJF) manipulátor pro PSD detektor, in-kind příspěvek českého projektu FAIR-CZ pro infrastrukturu FAIR. Úspěšný „site acceptance“ test manipulátoru pro detektor fragmentů PSD (Projectile Spectator Detector) proběhl v polovině září 2020 v budované infrastruktuře FAIR (The Facility for Antiproton and Ion Research) u německého Darmstadtu. Pro budoucí experiment CBM (Compressed Baryonic Matter) v rámci infrastruktury FAIR jde o první do Německa dopravený a převzatý in-kind příspěvek od zahraničního partnera. CBM zahájí svůj fyzikální program po roce 2023. Čeští vědci významně přispívají k výzkumu, vývoji a konstrukci PSD pro spektrometr CBM, který využije extrémní intenzity svazku těžkých relativistických iontů a tedy i možnosti studovat vzácně se vyskytující částice, produkty interakce těchto iontů s terčem. PSD bude detekovat spektátory, tj. pozůstatky nalétávajícího těžkého iontu po jeho interakci s terčem, a tím umožní určit centralitu a rovinu srážky. PSD bude umístěn ve vzdálenosti asi 8–12 metrů od bodu interakce, kolem trubice svazku. Ta bude pohyblivá, proto musí být i PSD pohyblivý ve třech na sebe kolmých směrech a umožňovat otáčení. Hmotnost PSD je zhruba 22 tun, takže navrhnout a postavit odpovídající nosný rám manipulátoru PSD, který umožňuje horizontální a vertikální pohyb s přesností na milimetry, stejně jako rotaci celého PSD, nebylo snadným úkolem. Český tým se jej ovšem úspěšně zhostil.
The call was opened to support the research projects within the Czech-BioImaging Open Access. Deadline for submitting applications is 15th October 2020. The aim of this call is to promote open access to the core facilities participating in the Czech-BioImaging research infrastructure. Methodically oriented projects are especially welcome. Czech-BioImaging provides financial support in performing projects within the Czech-BioImaging open access to users from all over the world. Who can apply * Researchers working for academic institutions and conducting independent/basic research, e.g. universities and research institutes. * Both Czech and international applicants are welcome (EU or non-EU) * Restrictions: This call is not intended for companies. Core facilities participating in this call (http://www.czech-bioimaging.cz/index.php/facilities) More information about this call.