Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Výzkum na katedře
Ve výzkumu spolupracujeme
Kontaktujte nás
-
Konference HPCSE představila novinky nejen z oblasti supercomputingu
(Ostrava, 27. května 2019) IT4Innovations národní superpočítačové centrum uspořádalo ve dnech 20. až 23. května 2019 čtvrtý ročník konference High Performance Computing in Science and Engineering (HPCSE) na Soláni v Beskydech. Téměř 100 odborníků a studentů z různých koutů světa si na konferenci HPCSE vyměňovalo zkušenosti z oblasti superpočítačových technologií a řady dalších vědních disciplín, které je využívají nebo přispívají k jejich rozvoji. Během čtyř dní zazněly více než tři desítky přednášek mapující aktuální výsledky výzkumu. Účastníci tak měli výjimečnou příležitost vyměnit si zkušenosti a informace především z oblasti aplikované matematiky, numerických metod, vysoce výkonných výpočtů, datových analýz a vizualizace vědeckých dat. Mezi přednášejícími byla zvučná jména z řad českých, ale i zahraničních odborníků. Jakub Kurzak z University of Tennessee ve Spojených státech amerických prezentoval software SLATE (Software for Linear Algebra Targeting Exascale) pro superpočítače úrovně exascale Ministerstva energetiky USA, přičemž vedoucím softwarové vývojové skupiny je Jack Dongarra, nestor HPC a světa superpočítačů. Tématu exascale a vývoji softwarů se věnuje i Dominik Göddeke z německé Univerzity ve Stuttgartu. O supercomputingu pro řešení komplexních inženýrských problémů, se zaměřením na turbomechanické stroje, hovořil Garth Wells z Univerzity Cambridge. Andrea Bartolini z italské Boloňské univerzity přednesl příspěvek shrnující několikaletý výzkum inovativních technologií pro tzv. zelené a inteligentní superpočítače budoucnosti. Lubomír Říha z IT4Innovations seznámil účastníky s novým přístupem načítání databázových souborů obsahující data nestrukturovaných sítí, pro které IT4Innovations vyvíjí vysoce paralelní řešiče. „Konferenci HPCSE hodnotím jako velmi příjemnou a produktivní. Navázal jsem několik nových kontaktů, a dokonce dostal i pár nápadů. Rád bych zmínil některé aspekty konference. Zprvu jsem si myslel, že příspěvky budou detailně zaměřené na vysoce výkonné výpočty, ve skutečnosti však pokrývaly široké spektrum zajímavých oblastí, od základního výzkumu po průmyslový design a renderování filmů. Technická kvalita byla vysoká a velmi užitečná byly krátká úvodní představení autorů posterů, která bych uvítal i na jiných konferencích,“ uvedl Ben T. Cox, vedoucí výzkumné skupiny „Biomedical Ultrasound Group“ na University College London, který se zabývá numerickými simulacemi šíření akustických vln, jež se využívají v seismologii a medicíně. Fotogalerii naleznete na stránkách konference HPCSE. Sborník vybraných příspěvků letošní konference HPCSE bude publikován v sérii „Lecture Notes in Computer Science“ (Springer). Vydání z předešlého ročníku je ke stažení na https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-319-97136-0
-
Náměstek Pavel Doleček jednal s předsedkyní Rady CERN
Praha, 27. května 2019 – Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček přivítal v Praze předsedkyni Rady Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Ursulu Bassler. Během společného jednání byla vedena zejména debata o volbě budoucího generálního ředitele CERN a o naplňování opatření ke zvýšení přínosů členství ČR v této mezinárodní organizaci výzkumu a vývoje, jež se i tak nachází na mimořádně vysoké úrovni. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy aktuálně jedná např. o zvýšení počtu českých studentů v CERN a o podpoře využívání technologií CERN ze strany českých start-upů v rámci ustavovaného inkubačního centra CERN BIC v ČR. Během své návštěvy v ČR bude Ursula Bassler dále jednat i s českou výzkumnou komunitou, a to o přípravě aktualizace Evropské strategie částicové fyziky, která určí směřování tohoto vědního oboru do budoucna. Ursula Bassler je předsedkyní Rady CERN ode dne 1. ledna 2019. Působí také jako zástupkyně ředitele francouzského Národního institutu jaderné a částicové fyziky (IN2P3-CNRS). V minulosti působila v řadě dalších výzkumných infrastruktur aktivních v oblastech částicové a jaderné fyziky (v německém DESY či ve Fermilab v USA) a ve významných poradních orgánech (např. Poradní panel k fyzice vysokých energií Ministerstva energetiky USA). CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje se sídlem ve švýcarské Ženevě, jež provozuje vůbec největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základním pilířem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na němž jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, a to ATLAS, CMS, ALICE, LHCb a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991.
-
V Brně proběhla česko-německá konference o nanotechnologiích a pokročilých materiálech
Brno, 16. až 17. května 2019 – V prostorách Středoevropského technologického institutu (CEITEC) se uskutečnila česko-německá konference se zaměřením na vědní oblasti nanotechnologií a pokročilých materiálů. Akce přilákala do jihomoravské metropole na 150 účastníků z české a německé výzkumné a průmyslové komunity a v rámci dvoudenního programu zprostředkovala svým aktérům platformu k vedení strategických debat o nejmodernějších trendech materiálového výzkumu, vývoje a inovací. Konference byla uspořádána pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a německého Federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum (BMBF) v rámci Strategického dialogu vlád ČR a Spolkové republiky Německo a navázala tak na předešlé ročníky konané v letech 2015 v Praze a 2017 v bavorském Erlangenu. Zahájení akce se v roli hostitele ujal prorektor Vysokého učení technického v Brně Miroslav Doupovec, načež za Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v ČR účastníky konference přivítala zástupkyně velvyslance Christiana Markert. Jakožto garanti česko-německého strategického dialogu v oblastech výzkumu, vývoje a inovací následně vystoupili také náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavel Doleček a státní tajemník pro vzdělávání a výzkum na BMBF Georg Schütte a zhodnotili dosavadní rozvoj česko-německé vědecké a technické spolupráce s perspektivou dalšího zintenzivnění její podpory v nadcházejících letech. Poprvé v rámci česko-německého strategického dialogu se dějištěm konferenčního setkání stalo město Brno. Jeho výzkumný a inovační potenciál, umocněný rozsáhlými investicemi do výzkumné a inovační infrastruktury za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, představil ve svém příspěvku ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) Petr Chládek. Kromě stále rostoucího významu Brna, jako nově se rozvíjejícího vědeckého a technologického centra střední Evropy, byla konference situována do jihomoravské metropole i z toho důvodu, že to bylo právě Brno, kde byl v 50. letech 20. století za působení nedávno († 2017) zesnulého celosvětově uznávaného fyzika Armina Delonga založen vědní obor elektronové mikroskopie. Ředitel TESCAN ORSAY HOLDING, a.s. Jaroslav Klíma v tomto kontextu představil nastupující trendy elektronové mikroskopie, následován Martinou Kohlhuber z německé Národní akademie vědy a inženýrství. Ústředními tématy konference, jejíž program se odehrával v paralelních panelových diskuzních blocích, byly pokročilé nanotechnologie a lehké funkční inženýrské materiály, materiálový výzkum z perspektivy Průmyslu 4.0 a Mobility 4.0 a výzkumné infrastruktury provozované v těchto disciplinárních doménách. Role koordinátorů panelů se za ČR chopili Tomáš Šikola, Josef Jančář, Pavel Václavek a Michal Urbánek z CEITEC. Jejich německými protějšky byli Andreas Leson z Fraunhofer Institute for Material and Beam Technology, Karl Schulte z Hamburg University of Technology, Reiner John z Infineon Technologies AG a Norbert Huber z Helmholtz-Zentrum Geesthacht. V průběhu plenárních zasedání byly mj. prezentovány i stávající a nově plánované možnosti finanční podpory česko-německé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích na bilaterální úrovni a představeny příklady dobré praxe již rozvíjených kolaborací, z nichž jedním z nejvýznamnějších nedávných úspěchů je projekt RICAIP (Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production). Prostřednictvím projektu RICAIP je implementována česko-německá spolupráce v oblasti Průmyslu 4.0, přičemž projekt RICAIP uspěl ve 2. kole hodnocení 2. výzvy Teaming rámcového programu Horizontu 2020 a během své realizace bude na české straně podpořen částkou přesahující výši 30 mil. EUR, čerpanou z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Na okraj hlavního konferenčního programu byly pro účastníky akce uspořádány i exkurze do vybraných výzkumných, vývojových a inovačních pracovišť situovaných v CEITEC na Vysokém učení technickém v Brně, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, v.v.i. a ve společnostech TESCAN a Thermo Fisher Scientific, zaměřujících se na vývoj, výrobu a celosvětovou distribuci elektronových mikroskopů a další vědecké instrumentace. Gala-večeře účastníků konference byla organizátory zasazena do ikonických prostor Hvězdárny a planetária Brno. Bližší informace o konferenci a jejím programu jsou k dispozici ke stažení na jejích webových stránkách cz-de-conference.ceitec.cz.
-
Náměstek Pavel Doleček zahájil česko-německou vědeckou konferenci v Brně
Brno, 16. května 2019 – Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček úvodním slovem zahájil česko-německou vědeckou konferenci se zaměřením na nanotechnologie a pokročilé materiály, která ve dnech 16. až 17. května 2019 probíhá v prostorách Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně. Konference je pořádána pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a německého Federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum (BMBF) v rámci Strategického dialogu vlád ČR a Spolkové republiky Německo a na 150 účastníkům z řad výzkumného sektoru a podnikatelské sféry poskytuje platformu pro rozvoj česko-německé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ústředními tématy konference jsou pokročilé nanotechnologie, lehké funkční inženýrské materiály, průmysl 4.0, mobilita 4.0 a výzkumné infrastruktury, se zvláštním důrazem kladeným na rozvoj česko-německé spolupráce v daných vědně-oborových oblastech. Debaty aktérů probíhají v rámci plenárních zasedání a 4 paralelních diskuzních panelů za účasti předních českých a německých stakeholderů. Náměstek Doleček na úvod konference uvedl: „Již nyní existuje řada příkladů excelentní spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi českými a německými výzkumnými organizacemi a inovativními podniky. Úkolem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které je koordinátorem česko-německého strategického dialogu v těchto oblastech, je vytvářet pro budoucí rozvoj této spolupráce další, nové příležitosti. V takto nastoleném trendu budeme proto pokračovat a vědecké konference, jakou je ta dnešní, jsou bezesporu jedním z nástrojů, jejichž prostřednictvím lze spolupráci s našimi německými partnery více podporovat.“ Na okraj konference byly uspořádány mj. i exkurze do vybraných excelentních výzkumných, vývojových a inovačních pracovišť situovaných ve Středoevropském technologickém institutu na Vysokém učení technickém v Brně, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a ve společnostech TESCAN a Thermo Fisher Scientific, zaměřujících se na vývoj, výrobu a celosvětovou distribuci elektronových mikroskopů a další vědecké instrumentace. Program konference je k dispozici ke stažení na jejích webových stránkách cz-de-conference.ceitec.cz.