Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Na slavnostním ceremoniálu v prostorách mezinárodní laboratoře FAIR v Darmstadtu v Německu byla uzavřena smlouva mezi velkou evropskou výzkumnou infrastrukturou FAIR GmbH a Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. o přijetí ČR jako prvního aspirantského člena FAIR. Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. byl delegován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k zastupování ČR ve FAIR a koordinuje také práci české vědecké komunity do něj zapojené. Aspirantské členství nabízí státům se zájmem účastnit se FAIR progresivní cestu k dosažení pozdějšího plného členství. Vytvořila jej v roce 2017 Rada FAIR, nejvyšší výkonný orgán FAIR GmbH, složený z jeho akcionářů, který v prosinci 2018 potvrdil jako prvního aspirantského člena právě ČR. Smlouva byla podepsána výkonnými řediteli GSI a FAIR Paolem Giubellinem, Ursulou Weyrich a Jörgem Blaurockem. Za Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. podepsal smlouvu jeho ředitel Petr Lukáš. Podpisu se za české partnery v konsorciu FAIR-CZ zúčastnili i rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček, prorektor Slezské univerzity v Opavě Gabriel Török, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Jan Kratochvíl, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Baumruk a koordinátor velké výzkumné infrastruktury FAIR-CZ Andrej Kugler. „Jsem velmi potěšen, že můžeme srdečně uvítat ČR jako našeho nového partnera. Naše partnerství staví na dlouhodobé a velmi dobře fungující spolupráci mezi českými výzkumnými institucemi a GSI/FAIR. Vědci z ČR již nyní excelentně přispívají k široké škále vědeckých a technických oblastí studovaných v GSI a FAIR.“ uvedl během slavnostního ceremoniálu Paolo Giubellino, výkonný vědecký ředitel GSI a FAIR. Čeští vědci se podílí například na experimentu HADES nebo výzkumech v oblasti jaderné astrofyziky, jakož i na výzkumu a vývoji pro experimenty CBM a PANDA. Čeští vědci jsou aktivní ve všech 4 výzkumných pilířích FAIR a chystají se zapojit rovněž do výstavby hlavního urychlovače FAIR. Zapojení české vědecké komunity do FAIR poměrně rychle narůstá, co do počtu participujících vědců. V roce 2016 se na různých experimentech FAIR účastnilo celkem 37 vědců ze 4 různých vědeckých institucí v ČR, v tomto roce to bude již více než 60 vědců z 6 různých vědeckých institucí. „Je pro nás velikou ctí stát se partnerem FAIR s jeho světově unikátními výzkumnými možnostmi. Nová smlouva dláždí cestu k dlouhodobě silné spolupráci mezi českou vědeckou komunitou a FAIR. Členství dále posílí vztahy a spolupráci mezi našimi vědci a GSI/FAIR a vytvoří nové příležitosti pro ještě plodnější spolupráci v oblastech výzkumu, inovací a vzdělávání,“ uvedl ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Petr Lukáš. Při podpisu smlouvy vyzdvihli partneři společné přání posílit sdílení vědeckých znalostí mezi ČR a dalšími evropskými výzkumnými komunitami a zdůraznili průlomovou hodnotu vědeckých poznatků získaných ve FAIR. Nová spolupráce navíc ukazuje atraktivitu výzkumného programu FAIR a důvěru mezinárodní vědecké komunity v něj. Nynější podpis kontraktu představuje veliký apel a povzbuzení pro další státy, které uvažují o připojení k FAIR právě pro jeho unikátní vědecké i technické možnosti. Facility for Antiproton and Ion Research
The Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (MEYS) and the Federal Ministry of Education and Research of Germany (BMBF) are holding the Czech-German Scientific Conference on Nanotechnologies and Advanced Materials, to be held on 16th and 17th May 2019 in the premises of the Central European Institute of Technology (CEITEC) in Brno, Czech Republic. Invitation – pdf The conference is being arranged as a 2-day lunch-to-lunch event for up to 150 participants, providing a platform for strategy debates on research, technology development and innovation in the fields of nanotechnologies and advanced materials. Scientists, researchers, entrepreneurs and innovators are invited to take part in the conference. An overview of the latest developments in research and innovation policy in the Czech Republic and Germany will frame the conference, followed by 4 parallel panel sessions – focused on the topics of advanced nanotechnologies, lightweight functional engineering materials, Mobility 4.0 and Industry 4.0, and research infrastructures – thus bringing together research and business communities for discussions on extending frontiers of research, promoting public-private partnerships and scaling-up of companies aimed at commercialisation of expertise deriving from the respective scientific fields. The main conference programme will be accompanied by optional on-site visits, arranged to some of the top-class nanotechnology and advanced materials development facilities located in the city of Brno, and a gala-dinner, to be hosted in the premises of the Brno Observatory and Planetarium. The detailed conference programme and information on the logistics and registration is available on the official conference website.
Solar Orbiter je misí střední třídy Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA). Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy. Solar Orbiter se zaměří na zodpovězení hlavní otázky sluneční fyziky: Jak Slunce vytváří a ovlivňuje heliosféru? Tento hlavní vědecký cíl má poté 4 hlavní vědecká témata: * Credits ESA/ATG medialab; Sun: NASA/SDO/ P. Testa (CfA) Co vytváří sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole? * Jak sluneční jevy ovlivňují změny v heliosféře? * Jak sluneční erupce vytváří energetické částice, které vyplňují heliosféru? * Jak pracuje sluneční dynamo a ovlivňuje tak spojení mezi Sluncem a heliosférou? Sonda Solar Orbiter již byla zkompletována, včetně vědeckých přístrojů, a nyní prochází testováním v německé firmě IABG (Industrieanlagen-Betriebsgesellschaft GmbH), testovacím a analytickém středisku v Ottobrunnu u Mnichova. Pokud se testování podaří, bude Solar Orbiter na podzim tohoto roku odeslán do Kennedyho kosmického střediska, odkud má být v únoru 2020 vypuštěn na cestu ke Slunci. Credits ESA, AIRBUS, IABG Účast ČR na misi Solar Orbiter podpořená z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosud přesáhla částku 6,5 mil. EUR (cca 170 mil. Kč). Účast ČR na misi Solar Orbiter představuje nejvýraznější české zapojení do kosmického projektu od dob programu Interkosmos. Předpokládané náklady na misi činí cca 780 mil. EUR (bez zahrnutí nákladů na přístrojové vybavení). Na misi Solar Orbiter bude umístěno celkem 10 vědeckých přístrojů, ze kterých se na 4 přístrojích 5 projekty podílely české výzkumné organizace a podniky: STIX (Spectrometer Telescope for Imaging X-rays) Spektrometr – teleskop pro zobrazení rentgenových zdrojů, umožňující studium fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších energetických jevech ve sluneční atmosféře. Pro přístroj STIX ČR dodala napájecí zdroje (nízko a vysokonapěťový zdroj) a letový řídící software. Na projektu se podílely Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmami CSRC a Evolving Systems Consulting. Multi Element Telescope for Imaging and Spectroscopy (METIS) Český příspěvek k přístroji METIS byl zaměřen na dodávku hlavních optických komponent: zrcadel M1 a M2. Tyto optické prvky mají v optickém systému METIS zásadní význam, protože poskytují obraz sluneční koróny, který bude následně zaznamenán detektory METIS. METIS je koronograf pro studium koróny, eruptivních procesů v koróně (tzv. výrony koronální hmoty CME) a slunečního větru. Českou účast na METIS koordinuje Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., přičemž zobrazovací zrcadla byla vyvinuta a vyrobena v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. Detector Electronics for the Proton / Alpha Sensor of Solar Wind Plasma Analyzer Český příspěvek spočíval ve vývoji a dodání 2 elektronických desek pro blok spektrometru protonů a alfa částic PAS ze souboru přístrojů SWA (Solar Wind plasma Analyzer). SWA bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru a dále sbírat údaje o iontovém složení a charakteristikách klíčových těžších prvků. Hlavním řešitelem projektu byla Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Radio and Plasma Waves – Time Domain Sampler (RPW-TDS) Projekt byl zaměřen na výrobu a testy modulu TDS pro přístroj RPW (Radio and Plasma Waves). Jedná se o digitální vlnový analyzátor, implementovaný jako elektronická deska integrovaná do přístroje RPW. Modul TDS bude vzorkovat signály z elektrických a magnetických antén a zajišťovat palubní softwarové zpracování měřených dat. Cílem TDS je studium vln v okolí plazmové frekvence ve slunečním větru vnitřní heliosféry. Hlavním řešitelem projektu byl Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Radio and Plasma Waves – Low Voltage Power Supply (RPW-LVPS) Dalším českým příspěvkem do přístroje RPW byl vývoj a výroba Low-Voltages Power Supply (LVPS), napájecí jednotky, která bude napájet přístroje RPW a vydrží podmínky v blízkosti Slunce. Cílem příspěvku je zajištění dodávek elektrické energie ze solárních panelů, její regulace, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a filtrace škodlivého rušení. Na projektu se podílel Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmou CSRC. Další nejnovější fotografie z testování Solar Orbiter naleznete na webových stránkách ESA. Aktuální přehled příležitostí k zapojení do misí Vědeckého programu ESA a podpoře účasti na projektech přístrojového vybavení prostřednictvím programu PRODEX. Credits ESA, AIRBUS, IABG Credits ESA, AIRBUS, IABG
Liblice, 27. – 28. března 2019 – V prostorách barokního zámku v Liblicích se uskutečnilo 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). K hlavním diskuzním tématům náležela příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 a diskuse o budoucím směřování ESFRI. U příležitosti zahájení předsednického mandátu ESFRI Jana Hrušáka (předsedou ESFRI ode dne 1. ledna 2019) bylo 68. plenární zasedání ESFRI uspořádáno v prostorách barokního zámku Liblice v ČR, kam se ESFRI vrátilo po 4 letech. Plenární zasedání ESFRI bylo zahájeno náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavlem Dolečkem, který ve své úvodní řeči vyzdvihl roli ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA) a ocenil přínosy ESFRI pro oblast výzkumných infrastruktur v Evropě i mimo ní. Stěžejními tématy 68. plenárního zasedání ESFRI byla zejména diskuse o budoucím směřování ESFRI a příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánovaná pro rok 2021. Diskuse o budoucím směřování ESFRI navázala na závěry workshopu „ESFRI: Future Directions“, který byl uspořádán koncem ledna 2019 v Londýně. Tyto závěry byly shrnuty do 3 oblastí: „ESFRI Mission“, „ESFRI Vision“ a „ESFRI Priorities for Action“, které byly dále rozčleněny do podoblastí zaměřených na posílení strategické role ESFRI a jeho dopadu na ERA, roli ESFRI v konsolidaci „krajiny“ výzkumných infrastruktur v Evropě, organizaci ESFRI a vývoj směřování Cestovní mapy ESFRI. V rámci přípravy aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 byla identifikována opatření, která bude třeba před samotným zahájením procesu aktualizace realizovat. Například bude revidována metodika tak, aby reflektovala poučení z aktualizace 2018. Velké změny metodiky se neočekávají. Nicméně by mělo dojít k revizi minimálních klíčových požadavků nových návrhů evropských výzkumných infrastruktur a k úpravě dotazníků a hodnotících formulářů. Dále by mělo dojít k aktualizaci hodnotících procesů, co se týká vyšší míry zapojení externích evaluátorů, a i k lepší koordinaci mezi strategickými pracovními skupinami ESFRI. Tato opatření by měla vést k posílení transparence hodnotícího procesu ESFRI. Větší důraz bude kladen mj. rovněž na přípravu „analýz krajiny“, jež by měly v budoucnu sloužit jako nástroj strategického plánování evropské „krajiny“ výzkumných infrastruktur. Z dalších témat, která byla na plenárním zasedání ESFRI diskutována, lze zmínit spolupráci na přípravě Akčního plánu ERA, připravovanou analýzu nákladů evropských výzkumných infrastruktur a informaci o dosavadním postupu pracovní skupiny pro monitoring evropských výzkumných infrastruktur, včetně návrhu klíčových ukazatelů jejich výkonnosti. Příští, 69. plenární zasedání ESFRI se uskuteční v červnu 2019 v Bukurešti při příležitosti rumunského předsednictví v Radě EU. www.editbiro.cz