Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Brasília, 6. až 8. května 2019 – Ve dnech 6. až 8. května hostilo hlavní město Brazílie v pořadí již 3. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-Latinská Amerika a Karibik, následované 2. seminářem na téma „Mezinárodní přístup k výzkumným infrastrukturám: spolupráce EU/LAC“. Zasedání se zúčastnilo 28 zástupů z 19 zemí EU a jihoamerického regionu. Diskutovány byly konkrétní možnosti spolupráce výzkumných infrastruktur, a to zejména s ohledem na již uskutečněné studijní návštěvy. V regionu Latinské Ameriky se uskutečnily následující studijní návštěvy: * až 12. dubna 2019, Chile: Costal Marine Research Center (ECIM) a Patagonia Station for Interdisciplinary Research – za ČR se zúčastnil Manuel Acosta (CzeCOS, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.); * až 26. dubna 2019, Kostarika: Study Visit to the CONARE (Public Universities) Research Infrastructures – Nanotechnology (LANOTEC), Advance Computing (C.N.C.A.), Geomatics (PRIAS), Climate Observatory / Agromatics, Biotechnology (CENIBiot) – za ČR se účastnil Milan Váňa (ACTRIS-CZ, Český hydrometeorologický ústav); * až 26. dubna 2019, Brazílie: Brazilian Center for Research in Energy and Materials (CNPEM) – synchrotron Sirius a National Institute for Space Research (INPe) – za ČR se účastnil Břetislav Šmíd (SPL-MSB, Univerzita Karlova); * až 15. května 2019, Argentina: Scientific-Technological Centre (CCT) CONICET, Bahía Blanca, které se ČR neúčastní. Dosud uskutečněné studijní návštěvy se setkaly u účastníků s pozitivními ohlasy a podařilo se položit základ pro další spolupráci mezi zúčastněnými institucemi. V zemích Latinské Ameriky aktuálně probíhá intenzivní práce nad zmapováním domácích výzkumných infrastruktur a stanovením priorit pro navazování spolupráce. Jako stěžejní výzkumná témata zaznívají potraviny, energie (zejména obnovitelná) a zdraví (farmacie, biotechnologie). Mezi další oblasti zájmu náleží jazykový výzkum a kulturní dědictví. Latinskoamerické země jsou otevřené ke spolupráci v oblasti výzkumných infrastruktur, nicméně navazování konkrétní spolupráce je komplikováno absencí přehledu výzkumných infrastruktur. V případě zájmu ze strany českých výzkumných infrastruktur, je možné využít platformy pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-LAC. Příští setkání je plánováno na listopad 2019 v Mexiku. Tématem bude řízení a management výzkumných infrastruktur.
PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) je další misí střední třídy „M3“ Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která je v současnosti ve fázi vývoje. Mise PLATO se zaměří na hledání a výzkum extrasolárních planetárních systémů, zejména na kamenné planety kolem hvězd podobných Slunci, které se nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, tj. v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která dovoluje existenci vody v kapalném stavu na povrchu planety. PLATO zpracuje první katalog potvrzených exoplanet a jejich vlastností. Mise má být vypuštěna v roce 2026. Český tým je tvořen výzkumnými pracovníky z Astronomického ústavu AV ČR, předpokládá se také zapojení českých podniků. Díky zapojení do mise PLATO se budou čeští vědci podílet na analýze získaných dat, česká skupina bude také součástí PLATO PCOT (PLATO Calibration and Operations Team) týmu, který se v přípravné fázi mise PLATO bude zabývat vývojem softwaru na zpracování dat a vyhodnocováním a monitorováním stavu instrumentu. Česká strana bude odpovídat také za zajištění přepravy 26 kamer, kterými bude sonda PLATO vybavena. Za tímto účelem česká strana dodá 33 high-tech přepravních kontejnerů, které budou muset dostát vysokým nárokům na bezpečnou přepravu kamer (vysoké požadavky na čistotu, otřesuvzdornost atd.). Dodavatel přepravních kontejnerů bude vybrán v rámci tendru vypsaném ESA, který bude omezen pouze na české firmy. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Zároveň projekt umožní přímo ovlivnit dění v rámci mise PLATO, protože česká strana získá zástupce ve vědecké radě PLATO. Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku Vědeckého programu ESA. Na podzim 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Z mise CHEOPS bude těžit také mise PLATO, jíž má v roce 2028 následovat mise ARIEL, která se zaměří na výzkum atmosfér exoplanet. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu exoplanet. Česká účast na misi PLATO bude podpořena ve výši téměř 840 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi PLATO, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více jak 680 mil. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podávání přihlášek na placenou stáž u mezinárodní organizace ESO (Evropská jižní observatoř). Místem výkonu stáže je Německo nebo Chile. Stipendium činí 2 500 – 3 000 EUR měsíčně (podle vzdělání a zařazení stážisty). Délka stáže je 6 – 12 měsíců (s možností prodloužení). Hlásit se mohou čeští studenti, vědci a inženýři do 32 let věku, kteří působí v některém z následujících oborů: ESO – ALMA * astronomie; * astrofyzika; * softwarové inženýrství; * elektrotechnika; * mechanika; * controlling; * optika; * provozní inženýrství; * projektový management. Přihlášku je třeba zaslat v angličtině do 31. května 2019 na adresu MŠMT. Nástupní termín stáží je září 2019. Bližší informace jsou v dokumentech: * Výzva k podání přihlášek na mezinárodní stáž ESO (pdf) * Pokyny k administraci programu stáží ESO (pdf)
Na slavnostním ceremoniálu v prostorách mezinárodní laboratoře FAIR v Darmstadtu v Německu byla uzavřena smlouva mezi velkou evropskou výzkumnou infrastrukturou FAIR GmbH a Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. o přijetí ČR jako prvního aspirantského člena FAIR. Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. byl delegován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k zastupování ČR ve FAIR a koordinuje také práci české vědecké komunity do něj zapojené. Aspirantské členství nabízí státům se zájmem účastnit se FAIR progresivní cestu k dosažení pozdějšího plného členství. Vytvořila jej v roce 2017 Rada FAIR, nejvyšší výkonný orgán FAIR GmbH, složený z jeho akcionářů, který v prosinci 2018 potvrdil jako prvního aspirantského člena právě ČR. Smlouva byla podepsána výkonnými řediteli GSI a FAIR Paolem Giubellinem, Ursulou Weyrich a Jörgem Blaurockem. Za Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. podepsal smlouvu jeho ředitel Petr Lukáš. Podpisu se za české partnery v konsorciu FAIR-CZ zúčastnili i rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček, prorektor Slezské univerzity v Opavě Gabriel Török, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Jan Kratochvíl, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Baumruk a koordinátor velké výzkumné infrastruktury FAIR-CZ Andrej Kugler. „Jsem velmi potěšen, že můžeme srdečně uvítat ČR jako našeho nového partnera. Naše partnerství staví na dlouhodobé a velmi dobře fungující spolupráci mezi českými výzkumnými institucemi a GSI/FAIR. Vědci z ČR již nyní excelentně přispívají k široké škále vědeckých a technických oblastí studovaných v GSI a FAIR.“ uvedl během slavnostního ceremoniálu Paolo Giubellino, výkonný vědecký ředitel GSI a FAIR. Čeští vědci se podílí například na experimentu HADES nebo výzkumech v oblasti jaderné astrofyziky, jakož i na výzkumu a vývoji pro experimenty CBM a PANDA. Čeští vědci jsou aktivní ve všech 4 výzkumných pilířích FAIR a chystají se zapojit rovněž do výstavby hlavního urychlovače FAIR. Zapojení české vědecké komunity do FAIR poměrně rychle narůstá, co do počtu participujících vědců. V roce 2016 se na různých experimentech FAIR účastnilo celkem 37 vědců ze 4 různých vědeckých institucí v ČR, v tomto roce to bude již více než 60 vědců z 6 různých vědeckých institucí. „Je pro nás velikou ctí stát se partnerem FAIR s jeho světově unikátními výzkumnými možnostmi. Nová smlouva dláždí cestu k dlouhodobě silné spolupráci mezi českou vědeckou komunitou a FAIR. Členství dále posílí vztahy a spolupráci mezi našimi vědci a GSI/FAIR a vytvoří nové příležitosti pro ještě plodnější spolupráci v oblastech výzkumu, inovací a vzdělávání,“ uvedl ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Petr Lukáš. Při podpisu smlouvy vyzdvihli partneři společné přání posílit sdílení vědeckých znalostí mezi ČR a dalšími evropskými výzkumnými komunitami a zdůraznili průlomovou hodnotu vědeckých poznatků získaných ve FAIR. Nová spolupráce navíc ukazuje atraktivitu výzkumného programu FAIR a důvěru mezinárodní vědecké komunity v něj. Nynější podpis kontraktu představuje veliký apel a povzbuzení pro další státy, které uvažují o připojení k FAIR právě pro jeho unikátní vědecké i technické možnosti. Facility for Antiproton and Ion Research