Crossing Borders with Shakespeare since 1945
doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
Ředitelství OECD pro vědu, technologie a inovace vydalo referenční rámec pro hodnocení vědeckých a socioekonomických dopadů výzkumných infrastruktur. Výzkumné infrastruktury představují stěžejní pilíře výzkumného a inovačního ekosystému k provádění excelentního výzkumu, pokročilého technologického vývoje a průlomových inovací. Objem veřejných výdajů směřovaných do výzkumných infrastruktur roste a společně s tím rostou i nároky na adekvátní odůvodnění takto realizovaných výdajů. Zpráva připravená OECD přináší referenční rámec pro evaluaci vědeckých a socioekonomických dopadů investic do výzkumných infrastruktur. Rámec může být použit pro všechny typy výzkumných infrastruktur, nezávisle na jejich disciplinárním zaměření a fázi životního cyklu, ve které se nachází. Ředitelství OECD pro vědu, technologie a inovace poskytuje odborné poradenství pro tvorbu vědecké, technologické a průmyslové politiky za účelem posilování ekonomického růstu a sociálního blahobytu. Publikace jím vydávané se zaměřují na široké spektrum adresovaných otázek, zejména vědy, výzkumu, inovací, rozvoje technologií, podnikání a globálních trendů.
Liblice, 27. března 2019 – Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. zahájil 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Jedná se o první plenární zasedání ESFRI, jež řídí z pozice předsedy ESFRI RNDr. Jan Hrušák, CSc. Jan Hrušák se ujal mandátu předsedy ESFRI počátkem ledna 2019, přičemž plenární zasedání ESFRI se v ČR koná po 4 letech. Za místo jednání ESFRI byl zvolen barokní zámeček Liblice, který pro dané účely zapůjčila Akademie věd ČR. Na uspořádání zasedání ESFRI v Liblicích se podílí také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které jako gestor mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji a agendy tzv. „velkých výzkumných infrastruktur“ vede delegaci ČR do ESFRI. Náměstek Pavel Doleček na úvod plenárního zasedání ESFRI vyzdvihl roli, jíž ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru vykonává, a vysoce ocenil přínosy ESFRI pro tvorbu politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR: „Kromě role spočívající ve zprostředkování platformy k výměně zkušeností s tvorbou politiky výzkumných infrastruktur považujeme ESFRI rovněž za platformu šířící příklady dobré praxe pro jejich zohlednění při tvorbě národních politik výzkumných infrastruktur. Mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur, prováděné v ČR v periodických cyklech od roku 2014, jsou v podstatné míře inspirovány právě hodnotícími a monitorovacími metodikami ESFRI.“ Na programu 68. plenárního zasedání ESFRI je zejména diskuze nad budoucím směřováním činností ESFRI a příprava na zahájení další aktualizace Cestovní mapy ESFRI, která je plánovaná pro rok 2021. ESFRI je platformou delegátů členských států EU, Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace a států asociovaných k rámcovým programům EU pro výzkum, vývoj a inovace pro vedení strategických debat k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského rozměru, charakteru, významu a dopadu.
Liblice, 26. března 2019 – Konference uspořádaná Ligou evropských pokročilých neutronových zdrojů (LENS), konaná v barokním zámečku v Liblicích v ČR, upozornila na stěžejní témata spolupráce nově ustaveného konsorcia 9 evropských neutronových výzkumných infrastruktur. Cílem strategického partnerství LENS je podpora uživatelů a posilování evropské neutronové vědy. Konsorcium LENS zahájilo konferenci za účasti vládních zástupců, delegátů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), Evropské komise a výzkumné komunity. Veřejné konferenci předcházelo 1. zasedání výkonné rady LENS, během nějž konsorcium přijalo a podepsalo stanovy, které podrobně popisují způsob koordinace LENS. Prvním předsedou konsorcia se na další 2 roky stal ředitel Institutu Laue-Langevin (ILL) ve Francii, Helmut Schober. Místopředsedou konsorcia byl zvolen ředitel ISIS Neutron and Muon Source ve Velké Británii, Robert McGreevy. Proč neutrony? „Technologie budoucnosti jsou založené na materiálech vyvinutých dnes. LENS napomůže vyvíjet nové technologie za využití neutronových zdrojů, a to díky strategické koordinaci evropských neutronových zařízení v rámci LENS.“ uvedl Helmut Schober. Materiálové systémy vyvíjené na míru se stále více uplatňují v informačních technologiích, koncepcích obnovitelných zdrojů energie, dopravních systémech šetrných k životnímu prostředí i zdravotnických aplikacích. Neutrony stojí v centru analytických technik materiálového výzkumu a z pokroků, kterých je dosahováno na poli neutronové vědy, v současnosti těží komunita více než 5000 vědců. Noví členové LENS Setkání v Liblicích přineslo i možnost rozšíření členské základny LENS. Konsorcium LENS bylo založeno v září 2018 s hlavním cílem usnadnit diskusi a rozhodovací procesy na poli evropské neutronové vědy. Původních 8 členů LENS zahrnuje národní, resp. mezinárodní neutronová zařízení situovaná ve Francii, Německu, Maďarsku, Norsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. Devátým členem LENS se poté stalo Výzkumné centrum Jülich v Německu. Konsorcium LENS je otevřeno všem neutronovým zařízením, jež splní daná kvalifikační kritéria a jež poskytují mezinárodní otevřený přístup ke svým experimentálním zařízením a služby výzkumné komunitě. Jedná se o způsob, kterým LENS přispěje k evropské vědecké integraci. Soulad s vizí ESFRI Konference LENS se konala v předvečer 68. plenárního zasedání ESFRI, na kterém se setkávají delegáti členských a asociovaných států EU odpovědní za agendu výzkumných infrastruktur. „Vítáme zahájení aktivit iniciativy LENS, koordinaci neutronových výzkumných infrastruktur v Evropě a jejich efektivnější využívání. Takovéto aktivity jsou v souladu s vizí ESFRI pro budoucí evropskou vědu.“ uvedl předseda ESFRI, Jan Hrušák. Členové LENS * Budapest Neutron Centre, Hungary * European Spallation Source, Sweden * Forschungszentrum Jülich, Germany * Heinz Maier-Leibnitz Zentrum, Germany * Institut Laue-Langevin, France * Institute for Energy Technology, Norway * ISIS Neutron & Muon Source, United Kingdom * Laboratoire Léon Brillouin, France * Paul Scherrer Institute, Switzerland
CESAER has published a white paper on ´Universities of Science and Technology (S&T) as engines of excellence, talent and innovation´. The paper promotes the understanding of the roles of universities of S&T in Research and Innovation Infrastructures (RII) and the importance of RII to those universities. This white paper: * Provides a concrete overview of the role of universities as engines of excellence, talent and innovation, based on case studies of universities across Europe, describing their roles as owners, hosts, contract partners, operators, funders and users of RII; * Addresses the challenges faced in order for RII to remain at the forefront of S&T, including issues related to strategic governance, funding, attracting and retaining talent and political and legal constraints; * Presents conclusions and recommendations to improve policy-making and funding of RII; * Addresses the core elements of the long-term sustainability of RII and the conditions needed to ensure scientific excellence and innovation disruption, including those related with the data challenge, to deliver scientific, social, economic and societal impact and benefit. Although the recommendations are primarily targeted at European policy makers, many are also relevant for national and regional policy makers and funding authorities. The white paper includes ten case studies, covering different types of RII (distributed, single-sited, digital) and acknowledges the involvement of stakeholders from a continuum of institutional, regional, national, European and international levels. Read the full white paper. For more information and enquiries, please contact the writers of the white paper: * Riccardo Bertacco (Politecnico di Milano) * Isabel Bolliger (University of Lausanne) * Lars Börjesson (Chalmers University of Technology) * Marte Bugel (Delft University of Technology) * Ondrej Hradil (Brno University of Technology) * Ricardo Migueis (CESAER) * Margareta Wallquist (Chalmers University of Technology)